English version
Přestože koronavirová krize dosáhla celosvětových rozměrů, nadnárodního výrobce technických plynů Linde Gas nezastavila. Firma v posledních deseti letech investovala do digitální transformace své globální výrobní infrastruktury. Všechna zařízení po celém světě jsou dnes připojena k virtuální síti. Výrobu ve stovkách závodů v desítkách zemí řídí specialisté z jednoho centralizovaného místa. Součástí této transformace byla také automatizace a digitalizace výroby a analýza dat z jednotlivých zařízení.
Když se epidemie začala šířit, nebyl Linde Gas závislý na dostupnosti zaměstnanců v jednotlivých závodech rozmístěných po světě. „Díky infrastruktuře vzdáleného řízení se mohou zaměstnanci vzájemně zastoupit napříč lokalitami. Plný dálkový přístup také umožnil snadnější zavedení home office pro procesní inženýry a technology, kteří převzali dohled nad bezpečností, spolehlivostí a efektivitou výroby ze svých domovů,“ vysvětluje Daniel Sliž, senior manager ROC v české pobočce Linde Gas.
Firmy v Česku si jsou vědomy výhod, které jim přináší digitalizace, komunikace mezi systémy a zařízeními a tok dat firmou v reálném čase.
Digitalizace v krizi pomáhá
Řada firem, které podobně jako Linde Gas v posledních letech investovaly do technologií Průmyslu 4.0, v koronavirové době zjišťují, jak jim nyní pomáhají krizi lépe zvládat. Ukázal to také letošní průzkum Svazu průmyslu, který mapoval, jak firmy zavádějí prvky Průmyslu 4.0. Předchozí investice do Průmyslu 4.0 pomohly lépe zvládnout dopady koronavirové krize 58 firmám z 99 zúčastněných. Nejvíce tento efekt digitalizace oceňují velké podniky.
Dodavatel automatizace do elektráren a dalších energetických provozů ZAT se nyní mohl opřít o takzvanou bezpapírovou výrobu, která spočívá v digitalizaci výrobní dokumentace. Ta výrazně zlepšila distribuci těchto dokumentů ve firmě. „To se ukázalo jako klíčové v okamžiku, kdy v době koronakrize pracovníci projekce a konstrukce pracovali z domova a prakticky online předávali dokumentaci do výroby,“ říká Pavel Kulík, ředitel útvaru Technický rozvoj ZAT.
Průmysl 4.0 dává náskok před konkurencí
Koronovirová krize by mohla urychlit digitální transformaci českých firem. Více než polovina účastníků průzkumu připustila, že kvůli zkušenostem z krize budou více investovat do technologií Průmyslu 4.0. „Je dobré, že si firmy uvědomují přínos konceptu Průmysl 4.0 i z pohledu zvýšené odolnosti vůči krizím a recesím. V konkrétních firmách urychlila krize také využívání rozšířené reality. Díky ní podniky servisují stroje na dálku, aniž by zaměstnanec musel letět na druhou stranu zeměkoule. Podobný efekt vidíme i v oblasti simulací a modelování,“ komentuje výsledky průzkumu Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu.
Stejně jako v loňském průzkumu letos platí, že za hlavní strategický přínos digitální transformace považují firmy získání náskoku před konkurencí. Investice do robotizace, automatizace a umělé inteligence vedou prokazatelně k rychlejšímu růstu produktivity práce a přidané hodnoty než u firem, které nejdou cestou digitální transformace, ukázala studie, kterou pro Svaz průmyslu zpracoval na základě dat z tisícovky českých firem institut CERGE-EI.
Zatímco přidaná hodnota obou skupin firem se ještě v letech 2011 až 2014 příliš nelišila, v roce 2017 narostl mezi nimi průměrný rozdíl v přidané hodnotě na 175 milionů korun. O rok později se nůžky rozevřely na 243 milionů korun. „U firem, které zavedly automatizační technologie, robotické technologie nebo umělou inteligenci, v roce 2018 pracovníci vytvořili v průměru o 142 korun na hodinu vyšší hodnotu než pracovníci podobných firem, které nezavedly ani jednu z těchto intervencí,“ uvádí jeden z autorů studie Štěpán Jurajda z CERGE-EI.
Digitální investice porostou
Ve srovnání s loňským průzkumem se v roce 2020 významně rozšířil okruh firem, které na investice do technologií Průmyslu 4.0 vyčleňují od 5 do 20 procent svých investičních rozpočtů. Zatímco loni jich bylo 27 procent, letos tuto výši investic uvedlo 42 procent účastníků průzkumu. V příštích pěti letech chce 49 procent respondentů zvyšovat objem investic do technologií Průmyslu 4.0. Polovina hodlá zachovat své investice na stávající úrovni.
Linde Gas se v příštích letech zaměří na zavádění umělé inteligence do výroby. „Už u nás probíhají pilotní projekty na nahrazení kontrolní činnosti operátorů nástroji strojového učení na základě velkých objemů výrobních dat. V budoucnu by tyto nástroje sledovaly výrobní parametry, zatímco operátoři budou hlídat jen jeden trend míry odchylky celkového výrobního procesu v dané lokalitě,“ dodává Daniel Sliž z Linde Gas.
Přes 56 procent firem investuje do prvků Průmyslu 4.0, aby zvýšily produktivitu na zaměstnance.
Analýza a využívání velkých dat z výrobních strojů a procesů, logistiky či fungování produktů u zákazníků je jedním z klíčových prvků Průmyslu 4.0. Firmy ji podle průzkumu Svazu průmyslu nejvíce používají pro optimalizaci zdrojů, ať už jde o lidské, materiálové nebo energetické. Druhým nejčastějším cílem analýzy velkých dat je zvyšování kvality produkce. „Je pozitivní, že si firmy uvědomují důležitost analýzy velkých dat také pro inovační procesy ve firmě. Průmysl 4.0 zrychluje inovace,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu.
Zkušenosti z firem, které se už zabývají zaváděním Průmyslu 4.0, potvrzují, že pro jejich budoucnost je digitalizace nezbytná. Platí to i pro celou českou ekonomiku. Široká digitalizace nejen firem, ale také státu je jedním z předpokladů pro udržení dlouhodobého hospodářského růstu.
KOMENTÁŘ: Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR
Letošní průzkum Svazu průmyslu o využívání konceptu Průmysl 4.0 proběhl v turbulentních podmínkách koronavirové pandemie. Přesto ukázal řadu trendů, které stojí za pozornost.
Dobrou zprávou vyplývající z průzkumu je, že přibývá firem, které si zpracovaly digitální strategii. Tyto firmy pochopily, že zavádění technologií Průmyslu 4.0 není módní trend, ale efektivní cesta, jak udržet a posílit svou konkurenceschopnost. Stále je jich však méně než polovina. Nekoncepční zavádění digitálních technologií přitom neumožňuje plně využít potenciál, který Průmysl 4.0 nabízí.
Průzkum přitom potvrzuje, že implementace řešení Průmyslu 4.0 u většiny firem naplnila očekávání a pomohla jim mnohem lépe čelit koronavirové krizi a jejím důsledkům. Firmy, které již ve svých provozech technologie konceptu Průmysl 4.0 zavedly, dosahují jak vyšší produktivity práce, tak i vyšší přidané hodnoty. Řada z nich také zvyšuje počet svých zaměstnanců. Jsem přesvědčený, že pokračující digitální transformace posílí odolnost českých firem a pomůže jim lépe obstát v konkurenci.
Převzato ze speciální přílohy Strojírenství a průmysl 4.0 časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (1Q/2021). Autor článku: Jan Stuchlík.
