English version
Komise představuje vizi, cíle a způsoby úspěšného dosažení digitální transformace Evropy do roku 2030. Tento krok má rovněž zásadní význam pro dosažení přechodu na klimaticky neutrální, oběhové a odolné hospodářství. Ambicí EU je dosáhnout svrchovaného postavení na poli digitalizace v otevřeném a propojeném světě. EU rovněž chce provádět digitální politiky, které občanům a podnikům do budoucna přinesou prosperitu v rámci udržitelnější digitalizace zaměřené na člověka. V této souvislosti je třeba se zaměřit i na slabá místa a závislosti, jakož i urychlit investice.
Aktuální sdělení navazuje na výzvu předsedkyně von der Leyenové, aby se příští léta v Evropě stala „digitální dekádou“, reaguje na výzvu Evropské rady k vytvoření „Digitálního kompasu“ a vychází z digitální strategie Komise z února 2020. Sdělení navrhuje dohodnout se na souboru digitálních zásad, urychleně zahájit důležité projekty zahrnující více zemí a připravit legislativní návrh, který by stanovil pevný správní rámec. Také je třeba sledovat dosažený pokrok, a to pomocí Digitálního kompasu.
Digitální kompas pro Evropu
Komise navrhuje Digitální kompas, jehož cílem je promítnout digitální ambice EU do roku 2030 do konkrétních požadavků. Jeho základem jsou čtyři hlavní oblasti:
1) Obyvatelstvo s digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti digitálních technologií: Do roku 2030 by mělo základní digitální dovednosti ovládat alespoň 80 % všech dospělých a v EU by mělo být zaměstnáno 20 milionů odborníků na informační a komunikační technologie; na těchto pracovních místech byl také mělo být více žen.
2) Bezpečné, výkonné a udržitelné digitální infrastruktury: Do roku 2030 by všechny domácnosti v EU měly mít gigabitové připojení a všechny obydlené oblasti by měly být pokryty sítěmi 5G; výroba špičkových a udržitelných polovodičů v Evropě by měla tvořit 20 % světové produkce; v EU by mělo být rozmístěno 10 000 klimaticky neutrálních vysoce bezpečných okrajových uzlů a Evropa by měla mít svůj první kvantový počítač.
3) Digitální transformace podniků: Do roku 2030 by tři ze čtyř společností měly využívat služby cloud computingu, data velkého objemu a umělou inteligenci; více než 90 % malých a středních podniků by mělo dosáhnout alespoň základní úrovně digitální intenzity a počet tzv. jednorožců v EU by se měl zdvojnásobit.
4) Digitalizace veřejných služeb: Do roku 2030 by měly být všechny klíčové veřejné služby dostupné on-line; všichni občané budou mít přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům a 80 % občanů by mělo používat elektronickou identifikaci.
V rámci kompasu vznikne robustní struktura řízení, na které se budou podílet i členské státy a která bude založena na systému monitorování s každoročním podáváním zpráv. Cíle budou zakotveny v politickém programu, který bude dohodnut s Evropským parlamentem a Radou.
Projekty zahrnující více zemí
V zájmu lepšího řešení nedostatků v kritických kapacitách EU Komise usnadní rychlé zahájení projektů zahrnujících více zemí. Tyto projekty kombinují investice z rozpočtu EU, členských států a průmyslu, a to na základě Nástroje pro oživení a odolnost a dalších finančních prostředků EU. Členské státy se ve svých plánech pro oživení a odolnost zavázaly věnovat na priority v digitální oblasti nejméně 20 % finančních prostředků. Mezi možné projekty zahrnující více zemí patří celoevropská propojená infrastruktura pro zpracování dat; navrhování a zavádění příští generace nízkovýkonových důvěryhodných procesorů nebo propojení orgánů veřejné správy.
Digitální práva a zásady pro Evropany
Centrem evropské cesty k digitalizaci zaměřené na člověka jsou práva a hodnoty EU. V on-line prostředí by totiž měly být plně zohledňovány stejně jako v reálném světě. Komise proto navrhuje vytvořit rámec pro digitální zásady, jako je přístup k vysoce kvalitní konektivitě, k dostatečným digitálním dovednostem, k veřejným službám i ke spravedlivým a nediskriminačním on-line službám. Obecněji by mělo být zajištěno, aby mohla být stejná práva, která platí off-line, plně uplatňována i on-line. Tyto zásady by se projednaly se širokou veřejností a mohly by být zakotveny ve slavnostním interinstitucionálním prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise. Vycházely by z evropského pilíře sociálních práv a doplňovaly by jej. V neposlední řadě Komise navrhuje, aby bylo v rámci každoročního průzkumu Eurobarometr sledováno, zda se Evropané domnívají, že jsou jejich digitální práva respektována.
Digitální Evropa ve světě
Digitální transformace s sebou nese globální výzvy. EU bude o svoji pozitivní digitální agendu zaměřenou na člověka usilovat v mezinárodních organizacích i prostřednictvím silných mezinárodních digitálních partnerství. Spojení vlastních investic EU s významným financováním dostupným v rámci nových nástrojů vnější spolupráce umožní EU spolupracovat s partnery z celého světa při dosahování společných globálních cílů. Komise již navrhla zřídit novou Radu EU-USA pro obchod a technologie. Dnešní sdělení zdůrazňuje význam investic do lepší konektivity s vnějšími partnery EU, například vytvořením Fondu digitální konektivity.
Členové sboru komisařů se vyjádřili takto:
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová prohlásila: „Evropa má jedinečnou příležitost dosáhnout obnovy k lepšímu. Díky novému víceletému rozpočtu a Nástroji pro oživení a odolnost jsme na investice do digitální transformace mobilizovali nebývalé zdroje. Pandemie odhalila, jak klíčové jsou digitální technologie a dovednosti pro naši práci, studium i zapojení do společnosti. Poukázala však i na oblasti, kde musíme přidat. Evropskou digitální dekádu teď musíme plně využít, aby všichni občané a podniky získali přístup k tomu nejlepšímu, co digitální svět nabízí. Digitální kompas, který dnes představujeme, nám poskytne jasnou představu o tom, jak toho dosáhnout.“
Výkonná místopředsedkyně Komise odpovědná za Evropu připravenou na digitální věk Margrethe Vestagerová uvedla: „Dnešní dokument je začátkem inkluzivního procesu. Společně s Evropským parlamentem, členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami budeme usilovat o to, aby se Evropa stala prosperujícím, důvěryhodným a otevřeným partnerem, jakým pro svět chceme být. A zajistíme, abychom z prosperity, kterou přináší inkluzivní digitální společnost, měli prospěch opravdu všichni.“
Komisař pro vnitřní trh Thierry Breton k tomu dodal: „Evropa jako kontinent musí zajistit, aby si její občané a podniky mohli vybírat z nejmodernějších technologií, díky nimž budou mít lepší, bezpečnější a navíc ekologičtější život – za předpokladu, že budou mít rovněž dovednosti k jejich využívání. Po pandemii to je způsob, jak budeme společně utvářet odolnou a digitálně svrchovanou Evropu. To je Evropská digitální dekáda.“
Souvislosti
Digitální technologie mají zásadní význam pro zachování hospodářského a společenského života během krize způsobené koronavirem. Právě ony budou klíčovým diferenciačním faktorem pro úspěšný přechod k udržitelnému hospodářství a společnosti v období po pandemii. Evropské podniky a občané mohou těžit z větších digitálních příležitostí, které jim pomohou posílit odolnost a zmírnit závislost na všech úrovních, od průmyslových odvětví až po jednotlivé technologie. Evropský přístup k digitální transformaci je rovněž klíčovým faktorem pro celosvětový vliv EU.
Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2020 vyzvala předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, aby Evropa důrazněji prokázala své vedoucí postavení v digitální oblasti, a to prostřednictvím společné vize pro rok 2030, která bude založena na jasných cílech a zásadách, jako jsou univerzální konektivita a dodržování práva na soukromí a svobodu projevu. Evropská rada ve svých závěrech z října 2020 vyzvala Komisi, aby předložila komplexní Digitální kompas, který určí ambice EU do roku 2030.
Úroveň financování EU dostupná v rámci Nástroje pro oživení a odolnost umožní bezprecedentní rozsah a intenzitu spolupráce mezi členskými státy, která je k dosažení úspěšné digitální transformace nezbytná. Pro každý národní plán v rámci tohoto nástroje byl stanoven cíl 20 % výdajů na digitální oblast, který doplňuje digitální složku v evropském rozpočtu na období 2021–2027.
