English version
Stavebnictví v Česku celá desetiletí brzdí administrativní překážky, které musí investoři překonávat. Malá firma, která se rozhodne postavit novou výrobní halu, musí například pro Stavební úřad doložit až dvaačtyřicet vyjádření dalších institucí a úřadů.
Jedním z kroků, který by mohl celý proces urychlit, je vytvoření takzvané digitální mapy. S jejím vznikem na konci července souhlasila vláda. „Vytvoření digitální technické mapy ČR může výrazně přispět ke zrychlení stavebních řízení a řešení současné paralýzy na stavebním trhu. Pokud úprava projde i Poslaneckou sněmovnou, stát i soukromí investoři pocítí její přínos dřív než v roce 2023, na kdy je plánována platnost nového stavebního zákona,“ vysvětluje Michaela Tomášková, výkonná ředitelka developerské společnosti Central Group.
Právní úprava navrhovaná poslanci si klade za cíl zastřešit nekoordinovaný vznik digitálních technických map, které často vytvářejí samotné obce. „Nejsou tak k dispozici plošně na celém území státu a chybí podrobnější úprava povinností správců dopravní a technické infrastruktury při předávání údajů pro aktualizaci, což brání jejich plnému využití zejména v územním a stavebním řízení,“ dodává Michaela Tomášková.
Mapa zjednoduší přípravu staveb
V současnosti musí investoři před zahájením řízení sami oslovovat jednotlivé správce sítí, kterých je bezmála dvacet. To je časově i administrativně velmi náročné a právě zavedení digitální technické mapy by tento proces významně zjednodušilo. „Propojení s digitální mapou veřejné správy pak významně přispěje ke zjednodušení a zrychlení celého stavebního procesu v České republice, který u bytových domů v Praze v současnosti trvá i víc než deset let,“ poukazuje Michaela Tomášková.
Investoři hodnotí chystanou změnu pozitivně. „Určitě je to krok správným směrem. Myslíme si, že nám pomůže. Bude snazší získávat data o technické infrastruktuře,“ konstatuje Roman Havlíček, výrobní ředitel developerské společnosti JRD. „Každý dílčí krok, který může současnou paralýzu na stavebním trhu urychlit, uvítá nejen soukromý sektor, ale i stát, který se sám vlastní vinou a nekoordinovanými změnami stavebního práva dostal do legislativní pasti,“ navazuje Michaela Tomášková.
Zároveň s tím je však podle ní třeba změnit i legislativu, která se zabývá přípravou, umisťováním a povolováním staveb. S tím souhlasí také další odborníci. „Nástroj sám o sobě může zkrátit dobu v řádu dnů, což je v procesu přípravy projektu zanedbatelná doba. Je potřeba vše propojit s novou legislativou, aby to mělo nějaký výrazný účinný dopad,“ podotýká Roman Havlíček.
Od propojení legislativních změn s digitalizací klíčových podkladů si slibuje změnu k lepšímu také ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). „Rekodifikace naváže na všechny elektronické změny. V zásadě bez elektronizace nelze posunout stavební procesy tak, aby odpovídaly 21. století,“ zmiňuje Vladimír Voldřich, zástupce ředitele Odboru územního plánování MMR.
Součástí chystaných změn by podle něj měly být také úpravy soudnictví. Například zavedení nepřípustnosti soudní žaloby v případě, že účastník nevyčerpal možnosti odvolání, nebo zavedení institutu zneužití práva podat správní žalobu a kasační stížnost. Soud by také měl dát stavebnímu úřadu jasné vodítko jak pokračovat v povolování, pokud v jeho rozhodnutí najde chybu.
Odklon od papíru
Podle politiků, kteří se oblastí digitalizace zabývají, je přitom nutné, aby digitalizace v Česku pokračovala jinak, než dosud. „Do budoucna jsem optimista, ale v současnosti jsem skeptik. Zvýšením digitalizace se bohužel nesnížila administrativní zátěž pro občany, často naopak. Stále lidé běhají s papíry, úředníci všechno tisknou, úřady si mezi sebou nevyměňují informace, člověk musí dokládat věci často duplicitně. Všechno se elektronizuje, ale ve státní správě to z různých důvodů jde vždy viditelně pomaleji,“ říká poslanec Patrik Nacher.
To ukazují i statistiky. Přestože některé digitální nástroje ve státní správě začaly fungovat již před několika lety, od roku 2011 se doba povolování staveb v Česku prodloužila na dvojnásobek. „Elektronizace stavebního povolování nemůže vypadat tak, že se překlopí to, co máme v papírové podobě do elektronické formy,“ zdůraznil Martin Kupka, předkladatel návrhu zákona o digitální technické mapě Česka schváleného vládou.
Také ministerstvo vnitra, které digitalizaci státní správy koordinuje, potvrdilo, že veřejné instituce zatím často neumí s těmito nástroji pracovat. „V rámci veřejné správy se v současné době sbírá celá řada dat, nicméně datový fond není dostatečně propojen, sdílen a koordinován, některé datové sběry úplně neodpovídají 21. století, na druhou stranu jsou informace, které stát v současné době nemá, ale pro určitá rozhodnutí a další kroky jsou potřebná,“ upozorňuje na problémy v oblasti dat David Sláma, ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra.
Úřady nestačí vývoji
Státní úřady si jsou navíc vědomy, že v oblasti digitalizace budou stačit vývoji stále méně. Většina zástupců centrální správy, konkrétně 85 procent, tvrdí, že aktuální úroveň digitalizace procesů v jejich instituci nebude stačit na její potřeby v horizontu 3 až 5 let. Vyplývá to ze Studie veřejné správy 2019 zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci se skupinou Sudop Group.
Z ní rovněž vyplynulo, že v současné chvíli vykonává lokální samospráva dvě pětiny (38 procent) svých úkonů v čistě elektronické podobě, oproti tomu centrální správa takto vykonává pouze třetinu (29 procent) své agendy. Z hlediska duplicity výkonu úkonů je na tom lépe také lokální samospráva, kde se jich duplicitně vykonává pouze třetina (31 procent), v centrální správě to je potom polovina (51 procent).
Dalibor Dostál
