Digitální transformace: krok do třetího tisíciletí

A nejen to, skutečná digitalizace přináší totiž vyšší efektivitu i zisky. Z průzkumů přitom vyplývá, že v tomto ohledu jsou na tom jednoznačně lépe firmy větší velikosti – hlavními bariérami jsou totiž nedostatek prostředků, a především personální připravenost. „Firmy chtějí digitalizovat a inovovat, ale nevědí, jak na to, nevědí, odkud začít a jaké technologie zvolit. Nepohnou se ale z místa, dokud nenajdou lidi s potřebnými znalostmi, anebo neposkytnou patřičné vzdělání svým stávajícím zaměstnancům,“ říká v této souvislosti Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, zastupující firmy působící v odvětví podnikových služeb.

Nezačínejte od IT manažerů

To je zásadní otázka. Termín totiž může odkazovat doslova k čemukoliv, ne vždy však bývá naplněn obsahem. Ivan Baťka, majitel společnosti Fosfa, zdůrazňuje právě obsah: „Digitální transformaci často brání silně alibistický přístup, který má asi víc generálních ředitelů – já informačním technologiím nerozumím a ani nechci, důležité je umět obchodovat, mít v dobrém stavu finance a výrobu. Proto čekám, že ajťák to za mě vyřeší. Proto máme vyřešeny procesy ve výrobě, ale ne v administrativě, kde právě nám chybí ona přidaná hodnota a schopnost z informací vytvořit znalosti.

Tu chybu jsem si uvědomil díky Baťovi i díky japonským metodám řízení. Všechno je proces. Organismus je proces, lépe řečeno, integrovaný systém procesů. A proto je pro nás dnes největší výzvou vytvořit komplexní, integrovaný informační systém, který povede k optimalizaci všech procesů. Tady narážíme totiž na zcela zásadní věc – většina známých a používaných i špičkových systémů jsou systémy lineární, vstup, proces, výstup. To odpovídá době, kdy vznikly, před více než třiceti lety, kdy šlo o transformaci informací z fyzické podoby do podoby digitální.

I my jsme ve Fosfě prošli obdobím nadšení přenést informace z papírů do nových digitálních systémů. Jen jsme tehdy nevěděli, že je tu něco jako proces a má být integrovaný. Takže pracujeme v různých modulech, které nejsou integrované, ale lineární.

A také ta linearita odpovídá myšlení člověka. Ale příroda, lidský organismus, to jsou integrované systémy. Ty člověk nevytvořil. Proto je ve většině případů nejsme schopni vnímat a neustále vytváříme lineární systémy ve slepé víře, že nám pomohou vyprecizovat znalosti a procesy. Nepomohou. A že se bez integrovaných systémů ne obejdeme, ukazují i současné tendence o symbiózu ekonomiky a ekologie. Protože to nejsou oddělené lineární systémy, ale jen součásti jednoho integrovaného systému. Takže my se snažíme teď v podniku skutečně o vytvoření komplexního integrovaného systému. A narážíme v praxi na jeden paradox, na který mne už před časem upozornil jeden z mých japonských přátel, zakladatel Kaizen institutu Masaaki Imai, když řekl: ,Ivane, nejlepší proces je ten, který neexistuje.‘“

Data nejsou znalosti

Jinými slovy, samo zavádění technologických prvků do stávajících procesů není digitální transformací, hromada dat ještě nejsou informace a už vůbec ne znalosti. K takovému výsledku vede až komplexní změna organizace a procesů. Typickou ukázkou je snaha o digitalizaci české státní správy, což je jedno z témat rozhovoru se Zdeňkem Zajíčkem v rozhovoru na straně 22. Je trochu paradoxem doby, že máme k dispozici všemožnou techniku, ale zásadně lepší informace a znalosti díky ní nemáme. Tomáš Baťa znal účetní uzávěrku svých firem doslova každý večer. Bez počítačů.

Podstatou totiž nejsou data samotná, ale pohled na ně a práce s nimi. Což potvrzuje i Karel Peška, managing director společnosti Unicorn Systems: „V průběhu jednotlivých firemních procesů vzniká ohromné množství dat. Kdo je dokáže soustředit na jedno místo a dívat se na ně jako na celek, dostává do ruky mocný nástroj.“ Digitální transformaci v globálním pohledu se věnuje studie 2019: The Year of Digital Decisions společnosti The Economist Intelligence Unit.

Ta ukazuje, že 60 % podniků disponuje skutečnou digitální strategií ne déle než dva roky. Stejné procento podniků současně potvrzuje, že díky digitální transformaci zvýšily svou ziskovost.

83 % respondentů pak plánovalo navýšit investice do digitálních technologií, polovina z nich zvažovala dokonce dvouciferný nárůst takových výdajů. Současnost v Česku komentuje Lukáš Erben, vendor executive manager společnosti KPC Group: „Dění v Česku se od dění ve světě diametrálně neliší. V některých oblastech či odvětvích podniky čelí většímu tlaku, například některé segmenty maloobchodu u nás vstoupily do transformace v podobě online a digitálního prodeje dokonce dříve než v západní Evropě nebo USA.“

Kterou cestou se vydáme?

Digitální transformace v Česku probíhá, o tom není sporu. Otázkou je, jak tomu bude v blízké budoucnosti. Pandemie vysála v mnoha zvláště menších podnicích rezervy, původně plánované na investice. A finanční náročnost je právě pro tyto podniky rovněž jednou z bariér. Pomalu se blíží konec operačních programů současného období, konkrétně OP PIK. Zajímalo nás, zda Ministerstvo obchodu a průmyslu má nějakou představu o podpoře digitální transformace v malých a středních podnicích pro nastávající období, zda počítá s nějakými nástroji podpory, jakými a kdy. Obecně se totiž mluví o miliardách eur, které bude mít Česko k dispozici, konkrétní informace ale zatím nejsou. A pro oživení ekonomiky by byly jistě příhodné.

„V programovém období 2021 až 2027 se počítá s pokračováním podpory pro malé a střední podniky jak prostřednictvím dotací, tak finančních nástrojů. V návrhu Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost jsou vymezeny jednotlivé formy podpory pro žadatele, kteří chtějí realizací projektu digitálně transformovat svůj podnik. Pokud budou jednání na úrovni Evropské komise úspěšná, plánuje se vyhlášení výzev na podporu Průmyslu 4.0 a digitalizace v obdobě programů Technologie a Digitální podnik. Podle současného návrhu budoucího operačního programu je jedna z aktivit využití přínosů digitalizace pro občany, podniky a vlády směřována na zavádění digitalizace v podnicích včetně analýzy procesů a návazné investiční podpory pro nasazování digitálních řešení.

Dále návrh počítá s podporou projektů v oblastech souvisejících s umělou inteligencí, automatizací procesů, robotikou a kybernetickou bezpečností i vzděláváním zaměstnanců spojeným se zaváděním nových technologií ve firmách. Bohužel, časový rámec pro vyhlášení těchto výzev není v současné době znám, předpokládáme druhou polovinu roku 2021,“ sdělil redakci Marek Vošahlík z tiskového oddělení Ministerstva obchodu a průmyslu. Firmy tak mají půl roku na přípravu projektů, jejichž podstatou nebudou technologie, ale změna procesů.

Udělá česká ekonomika ten krok do třetího tisíciletí? Půjdeme vlastní cestou, nebo se přidáme ke střednímu proudu? Největší procento respondentů zmíněné studie chce totiž digitalizací zvýšit efektivitu a produktivitu zaměstnanců a schopnost uspokojit poptávku zákazníků, případně snížit náklady. Jsou to cíle jistě potřebné, ale skutečná podstata digitální transformace je jinde

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban