English version
Letecká branže trpí protiruskými sankcemi, které omezují vývoz na civilní letectví. Další komplikací, která sankce provází, je ruská politika náhrady importu. Ta nutí zahraniční dodavatele, aby svou výrobu lokalizovali v Rusku. „Dopady sankcí z dlouhodobého hlediska znamenají posílení ruského průmyslu a zajištění náhrad za dříve dovážené technologie. Tím se oslabuje naše pozice na trhu. Bude velmi obtížné se tam znovu vrátit,“ říká Jiří Kovář, generální ředitel brněnského Unisu. Jeho podnik dodává například řídicí jednotky pro letecký průmysl a v Rusku má renomé také v dodávkách investičních celků pro petrochemický a rafinérský průmysl.
„Letectví je dlouhodobý byznys, takže věříme, že opustit ruský trh v době sankcí by bylo hrubou podnikatelskou chybou,“ dodává k situaci v Rusku Hynek Walner, ředitel strategického rozvoje firmy Jihostroj.
Maximální nasazení na MAKS
Téměř všechny významné světové letecké a kosmické společnosti, včetně evropských a amerických, bez ohledu na sankce přijely loni na Mezinárodní letecký a kosmický salon MAKS–2017. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které českou o ciální účast zorganizovalo, pomohlo tuzemským leteckým výrobcům, aby se prezentovali jako pýcha domácího průmyslu a potvrdili, že patří ke světové špičce. Na jedné z nejvýznamnějších leteckých akcí ve světě se předvedl model L‐410, malý dopravní letoun pro superkrátkou ranvej z dílny Aircraft Industries.
Česko se také řadí mezi světové tahouny ve vývoji a výrobě leteckých motorů. Mezi lídry patří společnost GE Aviation Czech. Ta úročí práci Waltrových závodů, které částečně převzala. Stojí za motorem M‐601 a jeho modernizovanou verzí H‐80, dobře známými na ruském trhu. V současnosti má GE Aviation v Rusku v provozu více než 300 motorů modernizované řady H a předešlé řady M‐601.
Mezi světové hráče patří i PBS Velká Bíteš, která vyrábí pomocné energetické jednotky (APU) a malé turbínové motory. Společnost vyvinula a certi kovala pomocnou energetickou jednotku pro vrtulníky Mil a Mi‐8/17, které patří mezi nejúspěšnější přepravní vrtulníky na světě co do počtu kusů. Ty jsou jedním z hlavních výrobků podniku z Velké Bíteše.
Systémy pro letadla, letecké motory, energetické jednotky a vrtule dodává Jihostroj, česká firma s tradicí od roku 1919. Pro letectví vyrábí třeba regulační systémy motorů a APU či palivová čerpadla. Na ruském trhu má Jihostroj přesah i do dodávek hydraulických komponentů – zubových čerpadel a motorů například pro nákladní automobily a stavební či zemědělské stroje.
Zájmy českých leteckých firem na ruském trhu letos připomenou dvě významné akce. Seminář Česko: letecká velmoc proběhne v dubnu na zastupitelském úřadě v Moskvě. V květnu pak přivítají Kunovice incomingovou misi ruských leteckých podniků.
Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Anna Uljačenková.
