English version
Ke konci června dosáhlo zadlužení firem 1,006 bilionu korun, zatímco koncem května bylo 996,8 miliard korun. Ještě nižší bylo v červnu 2013, kdy dosáhlo 968,2 miliard korun. „Zadlužení firem přesáhlo předkrizové hodnoty. Banky opět velmi aktivně usilují o kvalitní dlužníky z řad firem a rovněž mezi firmami opět roste zájem o úvěry. Ne vždy se však nabídka setká s poptávkou, neboť na rozdíl od předkrizových let banky zpřísnily své požadavky. Firma s nejasnou historií či začínající podnik získá úvěr velmi obtížně,“ doplňuje Petr Kříž, partner PwC Audit.
Firmy mají našetřeno
Podle analytiků data svědčí o tom, že se česká ekonomika po letech půstu může těšit na tučnější léta. „Ekonomické podmínky v české ekonomice se viditelně zlepšují. Mnoho firem proto využívá výhodných úvěrových podmínek, které jim nabízejí banky. Kromě toho je velká část firem dobře zásobená kapitálem, protože v době ekonomického útlumu odkládala investice,“ upozorňuje Jiří Cihlář, analytik finančních trhů Next Finance.
„Rostoucí úvěrování firem je bezesporu pozitivní zprávou svědčící o tom, že firmy mají větší zájem investovat. Za první půlrok jsme viděli také velice silné výsledky z průmyslu a slušný růst maloobchodu. Předstihové indikátory se sice v posledních měsících trochu zhoršily, ale stále ukazují na pokračující oživení v druhé polovině roku,“ vysvětluje Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.
Zlepšování podmínek v České republice jednoznačně potvrzují i další statistiky. „HDP meziročně roste rychlostí mezi 2 až 3 procenty. Ožívá také zahraniční obchod a český průmysl. Růst průmyslové výroby navíc jen tak neskončí, protože firmám v posledních měsících rostou zakázky. K růstu ekonomiky navíc začala přispívat i spotřeba domácností,“ dodává Jiří Cihlář.
Růst přibržďují ruské sankce
Slibný nádech ekonomiky však mohou zbrzdit vnější faktory. Především dopady sankcí vůči Rusku. „Pokud sankce vydrží, tak se v příštích několika měsících mohou některé české firmy dostat do problémů. Nemusí jít přitom jen o firmy vyvážející přímo do Ruska. Nepříjemnosti by čekaly i podniky, které fungují jako subdodavatelé německých firem orientovaných na Rusko. Z dlouhodobého hlediska by ale nemělo být přidušeno ožívání české ekonomiky. Buď totiž sankce samy vyšumí, nebo se firmám podaří najít nová odbytiště,“ doplňuje Jiří Cihlář.
Podle některých ekonomů by však dopady sankcí mohly mít širší dopad. „Přímý dopad ruských sankcí zatím není díky relativně menší váze ruských exportů v českém zahraničním obchodě výrazný. Nebezpečnější je podle mého názoru nepřímý dopad rusko-ukrajinské krize do investic v eurozóně,“ uzavírá Jan Bureš.
