Chile zažívá od minulého roku strmý růst cen elektrické energie, tarify v některých regionech země meziročně vzrostly až o 60 %. Hlavní příčinou je uvolnění zmrazení cen z roku 2019, které tehdy zavedla vláda prezidenta Sebastiána Piñery v reakci na masivní sociální nepokoje. Tarify pro koncové zákazníky tak zůstaly po dobu pěti let neměnné, přičemž zákazníkům tím vznikl dluh vůči výrobcům elektrické energie ve výši 6 miliard dolarů, který na sebe vzal stát.

Aby tento aktuální růst neuvedl chilské domácnosti do neschopnosti platit své účty za elektřinu, představila vláda prezidenta Gabriela Borice dotační program pro ty z nich s nejnižšími příjmy. Na finanční podporu ve formě měsíční slevy má nárok odhadem 40 % domácností (4,7 milionu z nich). Její vyplácení začalo v lednu tohoto roku a potrvá celkem tři roky. Celkem vláda bude potřebovat na tuto výdajovou položku 900 milionů dolarů.

ExportMag.cz: České vodohospodářské firmy spolupracují s rybími farmami v Chile

V srpnu minulého roku, tedy měsíc po prvním ze čtyř avizovaných navýšení cen, představil chilský ministr energetiky Diego Pardow vládní plán na financování tohoto dotačního balíčku, který se sestává ze tří pilířů. První z nich by měl zajistit přibližně třetinu příjmů a bude tvořen převážně vybraným DPH z navýšených účtů za elektřinu. Druhý pilíř se bude týkat samotných výrobců elektrické energie, jimž navyšuje daň z emisí CO₂ z 5 na 10 dolarů za každou vypuštěnou tunu do ovzduší.

Poslední pilíř byl tím nejvíce kontroverzním a způsobil vlnu nevole nejen mezi opozicí a výrobci energie, ale také zahraničními investory. Mířil na tzv. malé výrobce elektrické energie (pequeños medios de generación distribuidos, PMGD), kteří by na základě zmíněného návrhu byli povinni odvádět státu z každé vyrobené a do sítě distribuované 1 kWh energie poplatek 1,8 chilského pesa. Týkalo by se to nejen nových PMGD, ale také všech stávajících. Legislativní změna by tak měla negativní dopad na příliv zahraničních investic do energetiky.

Jako PMGD lze klasifikovat takové zdroje elektrické energie, které mají instalovaný výkon do 9 MW. Jejich celková kapacita v Chile k červenci 2024 dosahovala 2937 MW, přičemž 82 % z tohoto výkonu připadalo na solární energii, 6 % na vodní, 9 % na neobnovitelné zdroje a 3 % na ostatní zdroje energie. Za účelem podpory těchto převážně zelených zdrojů elektrické energie nevychází v Chile cena vyrobené a do sítě prodávané elektřiny ze spotového trhu, nýbrž je fixní a výrobcům předem známa a je stanovována na měsíční bázi (tzv. precio estabilizado). Tato cena se různí napříč zemí a je ovlivňována několika externími faktory. V 50 různých elektrických stanicích se může ve stejnou dobu pohybovat mezi 25 a 150 chilskými pesos za 1 kWh. Nejnižší standardně bývá v severních regionech.

Výstavba PMGD je v Chile vyhledávaným investičním cílem pro zahraniční investory ze všech koutů světa právě díky jistotě v podobě výkupní ceny energie a přívětivým přírodním podmínkám pro výstavbu fotovoltaických elektráren.

Zástupci energetického sektoru se proti představenému schématu v uplynulých měsících ohradili, a nakonec byl návrh v lednovém hlasování Poslanecké sněmovny zamítnut těsným poměrem 60:59. První dva pilíře financování příspěvků na účty za energii byly naopak schváleny poměrem hlasů 97:25 a vstupují tak v platnost. Ministr Pardow v reakci na to nevyloučil, že třetí pilíř projde v blízké budoucnosti revizí a vrátí se do legislativního procesu schvalování. Vzhledem k jeho slabé podpoře a silné lobby ze strany asociací výrobců elektrické energie je však jeho úspěch málo pravděpodobný.

Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Chile
Zdroj: El Mercurio