Na rozdíl od často nereálných ambicí v minulosti tentokrát Ursula von der Leyenová vsadila při tvorbě své Agendy 2024–2029 na důslednou analýzu situace podloženou hned dvěma hloubkovými zprávami.

Ta první z jara letošního roku analyzovala fungování svého hnacího motoru – jednotného trhu. Enrico Letta ve své zprávě nabízí cestu k opravdovému evropskému trhu, volá po další integraci v odvětvích financí, elektronických komunikací a energetiky a vytvoření plnohodnotné strategie jednotného trhu. Nyní se do centra pozornosti dostala ještě ostřejší zpráva bývalého italského premiéra Maria Draghiho o stavu konkurenceschopnosti v Evropě, která jasně definuje, co je třeba zlepšit, aby hospodářství a produktivita EU rostly.

Evropský byznys volá po změnách

Evropa se musí zaměřit na posílení růstu produktivity. Dokončení jednotného trhu, zvýšení výdajů na výzkum a inovace a zmírnění regulační zátěže na rychle rostoucích trzích technologií jsou klíčem, jak toho dosáhnout.

Regulace, regulace a zase regulace

Společnosti v Evropě čelí rostoucí regulaci. Musí reagovat na akceleraci a časté změny právních předpisů EU, což vede k duplicitám a nesrovnalostem. Současně čelí další zátěži kvůli vnitrostátní transpozici. Vyšší zátěži čelí malé a střední podniky než větší společnosti.

Podpora dovedností

Digitální a zelená transformace vyžaduje pracovní sílu s odpovídajícími znalostmi a dovednostmi. EU má sice vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, ale trpí trvalým nedostatkem dovedností v různých odvětvích, a to jak v profesích s nízkou, tak s vysokou kvalifikací, včetně strategických odvětví.

Evropa musí zůstat otevřená obchodním příležitostem

Evropský byznys naopak vytýká Draghimu jeho těžkopádný intervencionismus. Ekonomicky úspěšná EU se musí zaměřit na protržní řešení. Podniky potřebují v rámci Evropy otevřené trhy, a proto by to neměla přehánět s protekcionismem prostřednictvím obranné pozice v obchodních vztazích.

Evropa se musí soustředit na vytváření takových obchodních podmínek, aby podniky prosperovaly. Je třeba věnovat velkou pozornost neutěšené situaci malých a středních podniků a zajistit, aby „think small first“ bylo začleněno do tvorby politik. Otevřené a konkurenční trhy totiž nabízejí nejlepší cestu k prosperující budoucnosti.

Tři hlavní opatření k obonvení udržitelného růstu

1. Evropa musí překonat inovační propasti s USA a Čínou
   Zejména v oblasti vyspělých technologií Evropa ztratila dynamiku a uvázla ve statické průmyslové struktuře. Evropě nechybí nápady ani ambice. Talentovaní výzkumníci a podnikatelé přihlašují patenty, ale v další fázi jsou inovace zablokovány a nedaří se je komercializovat kvůli nekonzistentním a omezujícím předpisům. Na vrcholu revoluce umělé inteligence nemůže Evropa setrvat ve středních technologiích a průmyslových odvětvích minulého století. Musí uvolnit svůj inovační potenciál. Úspěch bude zase záviset na integraci jednotného a kapitálového trhu, aby se soukromé investice mohly přeorientovat na hi-tech odvětví a průmyslová struktura se mohla dynamicky vyvíjet. Ústředním cílem nové politiky konkurenceschopnosti bude poskytnout Evropanům dovednosti, které potřebují k využívání nových technologií. Technologie a sociální začlenění musí jít ruku v ruce.
2. Společný plán dekarbonizace a konkurenceschopnosti
   Pokud nebudou ambiciózní evropské cíle v oblasti klimatu spojeny s koherentním plánem k jejich dosažení, existuje riziko, že dekarbonizace bude v rozporu s konkurenceschopností a růstem. Evropská i globální snaha o dekarbonizaci je ale také příležitostí k růstu pro evropský průmysl. EU je světovým lídrem v oblasti čistých technologií, jako jsou větrné turbíny, elektrolyzéry a nízkouhlíková paliva, a více než jedna pětina čistých a udržitelných technologií na celém světě se vyvíjí právě zde. Draghi doporučuje společný plán zahrnující rozvoj průmyslových odvětví vyrábějící energii a odvětví, která dekarbonizaci umožňují.
3. Zvýšení bezpečnosti a snížení závislostí
   Rostoucí geopolitická rizika mohou zvýšit nejistotu a utlumit investice, zatímco velké geopolitické otřesy nebo náhlé přerušení obchodní výměny mohou být extrémně rušivé. Draghi volá po skutečné „zahraniční ekonomické politice“ EU. Cestou je koordinace preferenčních obchodních dohod a přímých investic se zeměmi bohatými na zdroje, vytváření zásob ve vybraných kritických oblastech a vytváření průmyslových partnerství, aby Evropa zajistila dodavatelský řetězec klíčových technologií – potřebnou tržní páku.

Převzato ze speciální přílohy časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (02/2024). Autorka: Vladimíra Drbalová, poradkyně pro mezinárodní a EU sociální záležitosti