Druhá vlna EET funguje po třech týdnech bez technických problémů



První tři týdny provozu elektronické evidence tržeb (EET) pro obchodníky nepřinesl žádné výrazné potíže. Do 20. března systém zaevidoval celkem 536,53 milionu tržeb. Ke stejnému datu bylo v EET přihlášeno 135 091 poplatníků, kterým bylo přiděleno 170 856 autentizačních údajů a vydáno 225 218 certifikátů.

Za březen tak došlo k výraznému nárůstu, protože den před spuštěním druhé vlny, tedy 28. února, bylo do systému přihlášeno 104 377 poplatníků. Také počet evidovaných tržeb se po zapojení obchodníků po třech týdnech výrazně zvýšil. Poslední únorový den, kdy naposledy povinně evidovaly tržby pouze hotely a restaurace, bylo evidováno 293,9 milionů tržeb.

Technicky fungovalo vše bez problému i díky tomu, že jsme měli možnost vše odladit v první vlně,“ potvrzuje Jan Adámek, šéf marketingu společnosti Storyous. „Po technické stránce jsme byli připraveni a nezaznamenali jsme jakékoli závažné problémy,“ doplňuje Martin Dvořák, obchodní ředitel společnosti Bizerba, dodavatele váho-pokladen pro EET.

Opozdilci instalovali i v březnu

Řada obchodníků si přitom nestihla do konce února pořídit pokladní systém, a skluz doháněli až v průběhu března. „Poptávka po pokladnách i nyní, tři týdny po startu druhé vlny EET, nadále pokračuje. Pochopitelně už ne s takovou intenzitou jako koncem února, ale zákazníci stále nakupují. Instalujeme stovky pokladen týdně,“ vypočítává Michal Wantulok ze společnosti Dotykačka.

„Opozdilců bylo méně než u první vlny. Vzhledem k tomu, že jsme cílili na specifické podnikatele, tedy vinárny, zdravé výživy, samoobsluhy do 3000 položek, většina z těchto podnikatelů vyřešila své EET včas. Opožděně se na nás obraceli spíše drobní podnikatelé, hledající co nejlevnější řešení,“ připojil Jan Adámek. Další podnikatelé z první i druhé vlny mění pokladny, pokud předtím narychlo vybrali systém, který jim nyní v provozu nevyhovuje.

„Naše zkušenosti z první vlny ukazují, že zájem zejména o sofistikované systémy pokračuje i v dalších měsících po spuštění EET. Restauratéři se totiž seznamují se svým pokladním systémem, objevují jeho nedostatky a následně zvažují alternativní řešení. Krom stávající více než tisícovky zákazníků jsme tak v posledních třech měsících zaznamenali zvýšení poptávky ze strany gastronomických provozů, kterým špatná volba pokladního systému zkomplikovala každodenní chod podniku. Podobný scénář lze očekávat i v případě maloobchodu,“ popisuje Zbyněk Švec, zakladatel pokladního systému Septim.cz.

„Několik instalací proběhlo i během března a kvůli nově vznikajícím společnostem předpokládáme, že instalace produktů pro EET bude pokračovat i nadále. Z trhu se k nám zároveň dostávají informace o tom, že někteří podnikatelé chtějí změnit svého dodavatele, protože jim stávající nevyhovuje. Často se jedná o maloobchodníky, kteří řešili EET na poslední chvíli a měli proto omezený výběr. Přechod na sofistikovanější systém odpovídající požadavkům jejich byznysu budou proto muset absolvovat až nyní,“ připojuje Martin Dvořák.

Prodejci pokladních systémů se přitom museli vypořádat s tím, že se do druhé vlny reálně zapojilo výrazně méně podnikatelů, než uváděly odhady ministerstva financí. To předpokládalo, že se druhá vlna EET bude týkat zhruba 250 tisíc podnikatelů, realita je méně než poloviční.

Klíčové informace přišly pozdě

„Tento odhad byl jedním ze vstupů, se kterým jsme uvažovali v našem modelu, který pracuje s několika variantami. S tímto rizikem jsme pracovali, i když nás konečný počet podnikatelů trochu překvapil,“ podotýká Michal Wantulok. Větší potíže jim však nezpůsobil.

„Ačkoli odhad MF byl velice nepřesný, problémy s přezásobením jsme neměli, protože jsme primárně vycházeli z vlastních dlouholetých zkušeností a znalosti českého maloobchodního trhu,“ konstatuje Martin Dvořák. „Sami jsme původně odhadovali druhou vlnu menší, Storyous navíc cílil na necelých 30 000 podnikatelů, tedy méně než u první vlny,“ doplňuje Jan Adámek.

Větší problémy dodavatelům systémů i obchodníkům dělaly některé nejasnosti kolem druhé vlny EET. „Stát upřesnil některé věci velmi pozdě. Například na výnos, určený pro květinářství, jsme čekali dlouho. Někteří podnikatelé se tedy mohli dozvědět, že spadají do druhé vlny, až po jejím startu,“ upozorňuje Jan Adámek.

Až týden po odstartování druhé fáze EET totiž ministerstvo financí vydalo metodiku, která s definitivní platností určila, že již do druhé vlny spadají květináři a floristé. Výjimku představují květináři, kteří si veškeré květiny sami vypěstují. Ti mohou evidovat až ve třetí fázi EET, tedy až od března 2018. Další výjimku pak představují věnce, které se dají označit jako „výroba ostatních dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku“, a které bude možno začít evidovat až ve čtvrté fázi EET od června 2018.

Dalibor Dostál