První den roku 2016 přinese začátek konce druhého pilíře penzijního pojištění. Jeho definitivní zánik proběhne postupně do konce roku 2016. Veškeré naspořené prostředky by měly být podle návrhu zákona schváleného poslanci vyplaceny klientům na jejich bankovní účty nebo převedeny na penzijní spoření, tedy třetí pilíř penzijního připojištění.
Takzvaný druhý pilíř byl součástí českého důchodového systému vytvořeného 1. ledna 2013, založeného původně na třech pilířích. První pilíř je čistě státní a funguje na průběžném principu. Účast v něm je povinná a přispívá se do něj formou sociálního pojištění, které se automaticky strhává ze mzdy.
Další dva pilíře provozují privátní penzijní společnosti. Ve druhém a třetím pilíři si každý může spořit sám na svůj důchod. Do druhého pilíře si jeho účastník pravidelně vkládá dvě procenta své hrubé mzdy a stát mu k nim přidává tři procenta z jeho sociálního pojištění. Třetí pilíř tvoří bývalé penzijní připojištění.
Z rozhodnutí o ukončení druhého důchodového pilíře vyplývá, že smlouvu na důchodové spoření nebude možné nabitím účinnosti zákona již registrovat v Centrálním registru smluv. Účinnost tohoto zákona nastala od 1. července 2015. V současnosti již není možné uzavírat smlouvu o důchodovém spoření.
Malý zájem
Druhý pilíř nebyl v České republice příliš populární, oslovil jen zhruba 84,5 tisíce zájemců. Klienti budou na začátku příštího roku informováni v souladu s připravovaným zákonem o možnostech vyplacení prostředků z důchodových fondů. Podle legislativního návrhu schváleného poslanci, který ještě čeká posuzování v Senátu, existuje několik variant jak naložit s prostředky.
Jednou z nich je převedení peněz na bankovní účet, další je jejich přesměrování do třetího pilíře. Třetí možností je vyplacení peněz v hotovosti, respektive poštovní poukázkou. K 1. červenci příštího roku budou fondy zrušeny a vstoupí do likvidace. Účastníci druhého pilíře musí sdělit nejpozději do 30. září 2016 penzijní společnosti své jméno, rodné číslo nebo datum narození, zvolený způsob výplaty a číslo účtu, kam mají být prostředky převedeny.
Změny se dotknou rovněž třetího důchodového pilíře. Od příštího roku by mělo dojít ke zvýšení hranice pro daňovou úlevu. Zaměstnavatelé tak budou moci přispívat na pojištění o 20 tisíc korun více oproti současné částce 30 tisíc korun. Z daní si zároveň bude možné odečíst připojištění se státním příspěvkem v celkové roční výši 24 tisíc korun místo současných 12 tisíc korun.
Plnoletí mohou vybrat skoro třetinu
Nově by měli mít možnost spořit na důchod také lidé mladší 18 let. Po dovršení plnoletosti si budou moci z naspořené částky vybrat jednorázově 30 procent. To bude možné jenom za podmínky, že důchodové spoření trvalo minimálně deset let a klient během posledních dvou let nezměnil penzijní společnost. Na rozdíl od stavebního spoření nebudou rodiče v případě dětí potřebovat souhlas soudů.
Zlepší se také podmínky pro poskytovatele penzijního pojištění. Jejich provize za uzavření smlouvy se zvýší až na 1760 korun ze současných 880 korun.
Sníží se také věková hranice pro nárok na výplatu naspořených peněz. Lidé si budou moci peníze vybrat v 60 letech namísto současné úpravy, která to umožňuje až po dosažení důchodového věku. Tato změna se týká jen přibližně 300 klientů, kteří mají peníze v takzvaných účastnických fondech. Lidé, kteří si nechají peníze vyplácet postupně alespoň po dobu deseti let, budou osvobozeni od patnáctiprocentní daně z výnosu.
Zrušení druhého důchodového pilíře bylo jedním z bodů programu současné vlády. „Vláda plní důležitý závazek, podařilo se nám udělat definitivní tečku za druhým pilířem důchodového systému, nepovedeným experimentem Nečasovy vlády, o který byl mizivý zájem a který byl pro důchodový systém slepou uličkou. Peníze, které si lidé do druhého pilíře naspořili, dostanou zpět,“ uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Podnikatelské organizace sice nepovažovaly druhý pilíř za dokonalý, jeho zrušení však nevítají. „Zrušit jej, aniž by byla připravena jiná varianta, není na pozadí dlouhodobě nepříznivého demografického vývoje cesta správným směrem,“ říká Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory České republiky.
Připojištění se vyplatí jen bohatým
Podobně argumentují i ekonomové. „Pravicová vláda Petra Nečase zavedla systém, který nebyl dobrý, i když pořád byl nesrovnatelně lepší než původně zvažovaný návrh, že spoření ve druhém pilíři bude povinné. Současná vláda nepřináší žádnou lepší alternativu, jen boří,“ říká Markéta Šichtařová, hlavní ekonomka NextFinance.
„Stát sahá na dobrovolnou smlouvu mezi fondem a jeho klientem, která ještě navrch byla v minulosti podporována státem. Ani jedno není dobré,“ dodává Markéta Šichtařová a navazuje: „Koaliční strany argumentují při rušení systému mimo jiné malým zájmem lidí. To je asi takové jako říct, že Audi si na českém trhu koupí málo lidí, proto jeho prodej zakážeme.“
Podle ní se druhý pilíř vyplatil, a to samé se týká i třetího pilíře, jen vysokopříjmovým skupinám. Domnívá se, že fondy ve třetím pilíři jsou jen variantou kolektivního investování do akciového, dluhopisového a peněžního trhu. „V tomto prostředí vysokých rizik, ale nízkých výnosů, nemají penzijní fondy ve třetím pilíři technicky možnost úspory klientů rozumně zhodnotit,“ uzavírá Markéta Šichtařová.
Dalibor Dostál