English version
Musí vám zaměstnavatel vždy umožnit home office? Existuje specifická skupina zaměstnanců, která má právní nárok na práci na dálku? Podle zmíněné novely má specifická skupina zaměstnanců má právo o výhodu požádat, přičemž je zaměstnavatel v případě, že žádosti nevyhoví, povinen své odmítnutí zdůvodnit.
Kdo má právo na práci na dálku?
„Novela zákoníku práce, která je účinná od 1. října 2023, rozšiřuje dříve známý institut práce z domova na nově definovanou práci na dálku, kterou se rozumí výkon práce z jakéhokoli jiného místa dohodnutého se zaměstnancem, než je pracoviště zaměstnavatele,“ potvrzuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
„Práce na dálku je tak širším pojmem než práce z domova, a bude aplikována na všechny případy, kdy se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na výkonu práce mimo pracoviště, například tedy z chaty, z chalupy či z jiného místa,“ dodává Hekšová.
Pokud obě strany před účinností novely ZP uzavřely například ústně dohodu o práci na dálku, bude ji muset zaměstnavatel uvést do souladu s novou právní úpravou, a to nejpozději do jednoho měsíce od účinnosti novely.
Novela zákoníku práce přinese zaměstnavatelům nové povinnosti
„Přestože o možnost práce na dálku může požádat každý zaměstnanec, tak je nově vymezeno několik skupin zaměstnanců s právem požadovat, aby jim výkon práce na dálku zaměstnavatel umožnil,“ vysvětluje Eduarda Hekšová.
Konkrétně se jedná o těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně/zaměstnance pečující o dítě mladší devíti let, nebo o ty, kteří sami dlouhodobě pečují o osobu, jež je závislá na pomoci někoho jiného (invalidní osobu).
U ostatních může zaměstnavatel bez zdůvodnění odmítnout
Pokud o práci na dálku požádá zaměstnanec, který nespadá do žádné z výše uvedených kategorií, může zaměstnavatel takovou žádost bez odůvodnění odmítnout.
Odmítnutí požadavků na práci na dálku od zaměstnanců ze specifických skupin ale bude muset zaměstnavatel písemně odůvodnit. Novela zákoníku práce bohužel neposkytuje žádné konkrétní ani obecné důvody, které by k tomu firmy opravňovaly, což může vést i k extrémnímu výkladu, že jakékoliv zdůvodnění bude postačující.
dTest: Komunitní energetika – krok správným směrem, ale…
Takový výklad by podle dTest mohl znamenat pro zaměstnance reálnou nevymahatelnost práva práce na dálku, „protože by pro zaměstnavatele mohlo být zcela dostačující jakékoliv univerzální zdůvodnění odmítnutí.“
I když v praxi většinou dochází k rozumné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, mohou nejasné hranice u uplatňování práce na dálku přinášet i soudní spory. Zde se otevírá prostor pro kolektivní vyjednávání a stanovení podrobnějších pravidel pro home office ve vnitřních předpisech zaměstnavatele.
Zaměstnavatelům hrozí i vysoké pokuty
Pokud zaměstnavatel žádosti vyhoví, musí již pro tento způsob výkonu práce dodržovat zákon – tedy především uzavřít písemnou dohodu se všemi náležitostmi podle novelizovaného zákoníku práce. Náklady práce na dálku bude zaměstnavatel zaměstnanci v pracovním poměru hradit pouze v případě, že se s ním takto dohodne a vůči stejným skupinám zaměstnanců bude muset postupovat jednotně (tedy nediskriminačně).
„Pokud u zaměstnavatelů nebude práce na dálku v souladu s novou právní úpravou, může být takové pochybení spojeno se sankcí od Státního úřadu inspekce práce až do výše 300 000 korun,“ uzavírá Eduarda Hekšová.
Pokud spotřebitelé mají otázky k tomuto tématu, mohou se obrátit na bezplatnou spotřebitelskou poradnu dTestu, a to elektronicky na www.dtest.cz/spotrebitelska-poradna nebo telefonicky na číslo 299 149 009.
Redakčně upravená tisková zpráva dTest
