Faktory ovlivňují španělskou ekonomiku
K porozumění aktuální situace a jejích dopadů je důležité uvědomit si složení španělské ekonomiky. Ta byla v roce 2019 tvořena ze 72 % hlavně sektorem služeb. I přes veškerou snahu zvýšit podíl průmyslu, který je obecně považován za důležitou složku ekonomiky pro překonání případných ekonomických výkyvů, se průmyslový sektor podílel na španělském HDP pouze 17,75 %. K této situaci částečně přispělo dlouhodobé snižování investic, které byly v roce 2018 celých 40 % pod průměrem posledních 24 let, což se negativně projevilo na rozvoji vývoje a výzkumu v průmyslu, španělském zdravotnictví a školství.
Dalším důležitým rysem španělské ekonomiky je vysoká míra nezaměstnanosti, kterou sice španělská vláda v posledních letech dokázala snížit, stále se však jedná o dlouhodobý problém. Ačkoliv se ke konci roku 2019 podařilo dostat nezaměstnanost na 13 %, v případě mladých lidí (do 25 let věku) byla míra nezaměstnanosti stále na neuvěřitelných 30 %. V reálu se Španělsku podařilo obnovit pouze 50 % pracovních míst, které zanikly v krizi 2008–2014 a v roce 2018 bylo registrováno o 1 milion více nezaměstnaných, než před 10 lety. Důležité je také zmínit významné rozdíly ve výši příjmu mezi jednotlivými oblastmi a časté uplatňování smluv na dobu určitou.
Turistický ruch na bodu mrazu
Jak bylo zmíněno, sektor služeb byl nosným pilířem ekonomiky a je to právě turistický ruch, který tvořil 13 % španělského HDP. V roce 2018 se umístilo Španělské království na 2. příčce (po Francii) jako nejnavštěvovanější země světa. Místní krásy daný rok navštívilo více než 82 milionů turistů a sektor tvořil více než 400 000 pracovních míst.
Aktuální opatření, která přijaly státy v boji proti viru, ve valné míře omezují cestování a fatálně ovlivňují poskytování obchodních služeb a turistický ruch. Španělsko již v polovině března uzavřelo všechny hotely na svém území, ty se sice mohou potupně otevírat v souladu s fází, která se aplikuje na jejich provincii, nicméně k plnohodnotné realizaci jim chybí základní prvek, a tím jsou turisté. Nejen že je ve Španělsku v současné době zakázán vstup cizích státních příslušníků, je také omezen vnitrostátní pohyb obyvatel, kdy se nesmí přejíždět mezi jednotlivými provinciemi. Zůstává tak otázkou, kdo služby hoteliérů bude po otevření využívat.
Změna nákupních zvyků
Obchodní služby v roce 2019 přispěly do státního rozpočtu 150 miliardami eur. Na místním trhu existuje celkem 570 obchodních center, která tvořila více než 200 000 stabilních pracovních míst. Již v průběhu minulého roku se ve Španělsku projevily důsledky změny nákupních zvyků, a to hlavně nárůst nákupů realizovaných online. Kvůli tomu došlo k tzv. „krizi nákupních center“, kdy v některých autonomních oblastech bylo uzavřeno až 30 % prodejních míst.
V důsledku zákazu vycházení a uzavření všech kamenných prodejen došlo k posílení tohoto trendu. Online prodej se v březnu a dubnu zvýšil o 35 %. Pandemie měla také velký vliv na složení spotřebního koše, kdy v poslední době vzrostla o 40 % spotřeba produktů pro děti, úklid domácnosti a hygienické prostředky. Zatímco v kamenných obchodech se kupují hlavně čerstvé potraviny, trvanlivé položky si Španělé navykli kupovat hlavně online. Celkově osobní prodej v době pandemie ve Španělsku klesl až o celých 80 %.
Automotive v ohrožení
Ačkoliv se již delší dobu hovořilo o blížící se krizi v tomto sektoru, asi nikdo nečekal, že k tomu dojde skoro ze dne na den. Ještě na počátku roku 2020 tvořil automobilový sektor 10 % španělského HDP, 300 000 přímých pracovních pozic a další 2 000 000 pracovních pozic v navazujících službách. Výrobu zde mají všechny světové automobilky a v sektoru působilo okolo 1 000 lokálních firem.
V průběhu pandemie klesl prodej automobilů o 60 % (elektromobilů o celých 86 %) a v březnu tohoto roku klesla výroba o více než polovinu. V současné chvíli se registruje okolo 150 000 pracovníků automotive sektoru v režimu „kurzarbeit“. Některé automobilky se postupně snaží vracet k normálu, nicméně i přes to, že přijaly mnohá opatření a intenzivně testují své zaměstnance, jejich snaha nebude efektivní, pokud bude i nadále omezen samotný prodej vozů po celé Evropě (uzavření showroomů a prodejen).
Jak zmínil prezident španělské asociace ANFAC José Vicente de los Mozos: „Automobilový průmysl je pro Španělsko naprosto strategický a dopad další nečinnosti v tomto odvětví by byl z hospodářského, sociálního a environmentálního hlediska pro Španělské království velmi závažný.“
Strategické sektory
Ne na všechny sektory španělské ekonomiky zapůsobila krize tak negativně. Například zdravotnický sektor v posledních dvou měsících zaznamenal nárůst zaměstnanosti o skoro 35 000 pracovníků. Vzhledem k tomu, že kapacita nemocnic je jedním z faktorů pro uvolňování jednotlivých státních opatření, dají se očekávat další investice v tomto dříve opomíjeném sektoru.
Podobná situace je také v chemickém průmyslu, který historicky hraje ve Španělsku důležitou roli. Jeho velkou výhodou je, že dodává primární materiály napříč sektory (farmaceutický, zdravotnický, zemědělský, automotive, nanotechnologie apod.). Díky tomu důsledky aktuální krize snáší mnohem lépe. Ačkoliv i v tomto sektoru došlo k opatřením (jako je například práce z domova), byl zaregistrován až 40% nárůst poptávky po kaučuku (výroba jednorázových rukavic) a sloučeninách používaných k výrobě dezinfekcí a čistidel.
Mezi strategické sektory patří také potravinářský průmysl, který je jedním ze základních pilířů španělské ekonomiky a tvoří skoro čtvrtinu průmyslového sektoru. Působí v něm více než 31 000 firem, většina z nich jsou malé a střední podniky, které vytvářejí skoro půl milionu pracovních míst. Díky současné krizi nabyl potravinářský sektor na hodnotě a důležitosti. Španělsko má silné potravinářské odvětví i rozvinutý systém distribuce a co se týče základních potravin, je soběstačné. Španělská Federace potravinářského a nápojového průmyslu (FAIB) považuje potravinářské odvětví za hlavní motor pokroku a prosperity španělské společnosti.
Vyhlídky španělské ekonomiky
Vzhledem k totálnímu zastavení turistického ruchu a ochromení dalších sektorů se očekává, že Španělsko bude společně s Itálií a Řeckem nejvíce postiženými zeměmi EU. Dle Mezinárodního měnového fondu by se mělo HDP země propadnout o 8 % oproti aktuálnímu stavu. Veřejný dluh země by měl být nejhorší od roku 1902 a dle aktuálních prognóz bude tvořit 115 % HDP. Predikce Evropské centrální banky hovoří dokonce o propadu 9,4 %. Lepší zítřky se neočekávají ani na poli zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti by měla v roce 2021 opět přesáhnout 20% hranici, dle EU (18,9 %).
Vezmeme-li v úvahu výše zmíněné, je jasné, že španělskou ekonomiku, potažmo občany, nečeká lehké období. Rostoucí deficit v rozpočtu bude nutit k utlumení již tak nízkých státních investic. Přijatá omezení budou mít negativní vliv na španělské firmy, které se již nyní v některých sektorech (hlavně sektor služeb) nalézají na hranici svých možností. Zvyšující se nezaměstnanost a nejistota na trhu práce ovlivní kupní sílu španělských obyvatel, což společně s rostoucí inflací může Španělům způsobit nemalé problémy.
Další informace o situaci ve Španělsku v souvislosti s pandemií