Čeští exportéři zůstávají aktivní a dokážou se pružně adaptovat na současné změny v globálním obchodu. To patří ke zjištěním aktuálního průzkumu agentury CzechTrade, do kterého se zapojilo 132 vrcholných zástupců českých firem. Z nich téměř dvě třetiny potvrdily, že jejich firmy v poslední době upravily svou strategii kvůli konfliktům a rizikům ve světě. Z některých problémových regionů se stahují, případně diverzifikují svůj vývoz, aby rozložily riziko. Na otázku „Změnili jste v poslední době svou exportní strategii v reakci na geopolitickou situaci, konflikty nebo jiná rizika?” odpovědělo kladně plných 65 procent firem.

Ze kterých zemí se exportéři především stahovali? Více než čtvrtina jich omezila či zastavila obchod ve vysoce rizikových regionech, jako jsou Rusko, Bělorusku či některé nestabilní státy Afriky. Dalších 24 procent zvolilo jako svou strategii teritoriální diverzifikaci.

Německo napumpuje do ekonomiky půl bilionu eur, české firmy stále láká

Kam se naopak naděje exportérů upírají? Možná trochu překvapivé je zjištění, že exportéři nadále věří některým tradičním trhům, byť jsou tyto země aktuálně ve fázi ekonomického útlumu. To se týká například Německa, které bylo nejčastěji zmíněnou možností v odpovědi na otázku „Do jakých zemí plánujete v letošním nebo příštím roce rozvíjet svůj byznys?“.

Roli může hrát, že novým obřím impulzem pro opětovné nastartování německé ekonomiky je zrušení dluhové brzdy, kterou v březnu odhlasovali němečtí poslanci. Díky tomu si země plánuje půjčit a do ekonomiky následně investovat v blízké době závratných 500 miliard eur. Peníze potečou zejména do rozvoje obranného průmyslu, ale těžit z toho budou i podniky v mnoha jiných oborech včetně českých dodavatelů.

Německo je přitom už nyní cílem třetiny veškerého českého vývozu. Klíčovým exportním trhem je třeba pro prostějovskou společnost DT-Výhybkárna a strojírna, která patří k předním českým exportérům a v letošním roce očekává rekordní objem nových zakázek. Právě v Německu má aktuálně objednávky za víc než 165 milionů korun. „Celkem máme pro tento rok uzavřeny kontrakty za více než půl druhé miliardy korun a exportní zakázky tvoří zhruba třetinový podíl,“ upřesnil Marek Smolka, generální ředitel společnosti.

Dalším tradičním trhem, který zažívá t ekonomické turbulence, ale české výrobce stále zajímá, jsou na druhém místě podle průzkumu Spojené státy americké. Nutno ale podotknout, že průzkum proběhl ještě předtím, než americký prezident Donald Trump spustil naplno obchodní válku a zavedl cla na dovoz z Evropy, což může některé české firmy od vývozu do USA nakonec odradit.

Místo pojištění staví exportéři proti riziku spíš akreditivy

V kontextu rizika na některých trzích je zajímavé další zjištění únorového průzkumu, totiž že si firmy často svůj vývoz nepojišťují. Zhruba 35 procent exportérů využívá k minimalizaci rizik spíše platební a finanční nástroje jako jsou dokumentární akreditivy nebo bankovní záruky. To je rozumné opatření proti riziku nezaplacení – potvrzuje to i šetření Hospodářské komory, podle něhož dokumentární akreditiv patří mezi nejčastěji využívané produkty exportního financování a pojištění pohledávek.

S jakými výzvami se podle průzkumu Hospodářské komory nejčastěji české firmy potýkají při pojištění vývozu?

Ovšem v průzkumu CzechTrade jen 23 procent firem uvedlo, že má pojištěna exportní rizika, jaké nabízejí například soukromé pojišťovny nebo státní Exportní garanční a pojišťovací společnost EGAP. Jinak řečeno téměř tři čtvrtiny exportérů zůstávají bez pojištění a spoléhají se buď na jiné formy zajištění, nebo prostě zůstávají při vývozu nechráněni.

Přitom právě státní EGAP, který loni pojistil export celkem za 41 miliard korun, nabízí firmám zvýhodněné podmínky a pomůže i při dodávkách na exotičtější trhy – loni šlo například o vývoz autobusů Iveco do Pobřeží slonoviny nebo letadel Aircraft Industries do Senegalu. Celkově podpořil EGAP vývoz už do 130 zemí světa.

K menšině firem, které důsledně svůj export různou formou pojišťují, patří například potravinářská společnost Emco. „My využíváme širokou škálu pojištění. Od pojištění pohledávek, dopravy, logistiky a distribuce, přes odpovědnost za škody, pojištění případného stahování výrobků z trhu či riziku terorismu,“ uvádí ředitel exportu společnosti Emco Luděk Špejzl.

Novou podporu dostanou podniky z obranného průmyslu

Na 30 procent respondentů označilo „snadnější přístup k financování exportních aktivit” jako nástroj, který by jim výrazně pomohl zvládat teritoriální rizika. Dostupný provozní a investiční kapitál je klíčový právě při vstupu na nové trhy nebo v nejisté době, kdy banky mohou být opatrné. Obdobně 20 procent firem volá po lepší dostupnosti pojištění exportu a investic – což opět souvisí s potřebou jistit se proti nezaplacení nebo politickým rizikům.

Jednu z novinek v tomto směru v březnu schválila vláda. Pojišťovna EGAP nabídne novou formu pomoci pro zvýšení výrobních kapacit firem z českého obranného průmysl. Ten v současnosti bouřlivě roste a zařazuje se k tahounům ekonomiky. EGAP na pojištění domácích zbrojařských investic využije prostředky z dřívějšího úspěšného programu COVID Plus. Z celkem 500 milionů korun tak může pojistit úvěry až za 5 miliard korun. „Banky jsou někdy ještě opatrné k financování sektoru obranného průmyslu. Touto změnou jim dáváme najevo, že financování takových projektů má podporu české vlády a že je žádoucí. Podmínkou je, aby nové výrobní kapacity českých firem vznikaly na území Česka,“ vysvětlil předseda představenstva EGAP David Havlíček.

Firmy chtějí víc dat a informací

Téměř polovina respondentů by uvítala silnější podporu od vládních institucí. To zahrnuje širokou paletu možných forem pomoci. Mezi nejžádanější konkrétní služby patří snadnější přístup k financování exportu (to označilo 30 procent firem) a kvalitnější právní poradenství v zahraničním obchodě (31 procent).

Exportéři volají také po dalších informacích o zahraničních trzích. Na otázku „Které nástroje či služby by vám pomohly lépe zvládat teritoriální rizika?” téměř polovina firem odpověděla, že potřebuje více informací o trhu a rizicích jednotlivých zemí. Informační deficit tedy mnoho exportérů vnímá jako problém – v turbulentní době chtějí mít aktuální data o ekonomické situaci, politických rizicích, legislativě a obchodních příležitostech v destinacích, kam míří.

S kulturními rozdíly si vývozci vědí rady

Geopolitické turbulence, různé regulace, změny v zákonech či riziko neproplacení dodávky patří k často uváděním výzvám při vývozu. Naopak kulturní odlišnosti v mimoevropských zemích nebo těžkosti při dopravě vnímá jako riziko relativně málo firem.

Pouze 11 procent exportérů vnímá kulturní a jazykové rozdíly při expanzi jako velkou hrozbu. Logistická rizika, jako jsou například ztráta či poškození zboží při přepravě, označilo dokonce jen necelých 8 procent firem. Mnoho exportérů má zřejmě s překonáváním jazykových bariér a zajištěním dopravy dostatek zkušeností, nebo je řeší pomocí spolehlivých partnerů, jako jsou místní distributoři či agenti.

Recept mnoha exportérů? Obchoduj s EU a okořeň to exotikou

Roli hraje ale zjevně to, že hlavním obchodním hřištěm zůstává pro české firmy Evropská unie, kam míří stále téměř 80 procent veškerého českého exportu, když nejvýznamnějšími cílovými destinacemi jsou sousední Německo, Slovensko a Polsko. A na evropských trzích si zřejmě již české podniky umějí dobře poradit samy, protože kulturní odlišnosti nejsou tak velké a volný obchod je v rámci Evropské unie zatížen menšími bariérami, než vývoz do jiných regionů.

Velká část exportérů ale kombinuje obchod v EU zároveň s vývozem do mimounijních zemí. To se týká téměř poloviny firem. Export do Severní Ameriky uvádí asi 35 procent firem a do východní či jižní Asie okolo 32 procent respondentů průzkumu. Následují Blízký východ (asi 30 procent respondentů), Latinská Amerika (26 procent), Afrika (22 procent) a Austrálie a Oceánie (16 procent).

Přečtěte si další postřehy k výstupům exportního průzkumu agentury CzechTrade

Pravdou ovšem je, že veškerá zjištění průzkumu vycházejí ze současného stavu. Smršť vysokých cel, která se rozhodl uvalit na dovoz do USA americký prezident Donald Trump, mohou nyní přinést proměnu globálního obchodu, jaká tu nebyla po generace. Zejména pokud desítky států, na jejichž export Trumpova administrativa tarify namířila, odpovědí také zavedením odvetných cel nebo jiných bariér obchodu.

(red)