English version
„Břemeno, které ochotně neseš, stává se lehkým,“ pravil kdysi Publius Ovidius Naso. Pro vztah tuzemských podnikatelů k hitu Andreje Babiše, tedy elektronické evidenci tržeb, to bezesporu platí, přestože hlasy menšiny kritiků (paradoxně častěji z řad politiků než podnikatelů) stále znějí poměrně hlasitě.
Čeští podnikatelé si na proklínanou EET zvykli, podle průzkumů ji podporuje výrazně nadpoloviční většina těch, kterých se v prvních dvou vlnách dotkla. Po dvanácti měsících fungování ji dokonce v anketě Deloitte vyhodnotila pětina živnostníků jako nejlepší zákon roku. Plus, byť s výhradami, jí dávají všechny významnější podnikatelské organizace a svazy v Česku.
„Na nedávném kongresu Samoška bylo asi 400 zástupců maloobchodních prodejen – tedy podnikatelů, kteří tržby evidují již dva roky. Moderátor se jich zeptal: kdo je proti EET? Zvedlo se jen pět rukou,“ pochlubila se Profitu ministryně financí Alena Schillerová.
„Maloobchodní prodejci EET podpořili, ale současně na mě volali – ať je pro všechny, prosím. Pro všechny,“ tvrdí Schillerová.
Soudci EET neohrozili
To, že bude EET (téměř) pro všechny, je na jaře 2019 víc než pravděpodobné. Do roku 2020 by měla vstoupit v platnost novela zákona o EET, která odstartuje další fázi. Zapojeni budou řemeslníci, zemědělci, zástupci výrobních činností či svobodných povolání.
Letos v únoru prošla novela zákona ve Sněmovně prvním čtením. Z řad opozice zněla silná slova: „Kanón na vrabce: drahý, ale neúčinný.“ „Zákon, který zničí drobné živnostníky.“ Hlasitý a procítěný odpor poslanců ODS, SPD, Pirátů či TOP 09 ale kýžený efekt nepřinesl.
Vize Babiše a Schillerové zřejmě definitivně zvítězila, ústupky politickým rivalům byly a jsou nulové. Poněkud více musela vláda naslouchat podnikatelským organizacím. I tak si ale ANO prosadilo téměř vše, co mohlo být po rozsudku Ústavního soudu ohroženo.
Ústavní soudci zastavili spuštění třetí a čtvrté vlny a škrtli několik paragrafů. EET už neplatí – tak jako v první fázi – u bezhotovostních plateb, z účtenek zmizela rodná čísla podnikatelů.
Legislativa také už neobsahuje některé výjimky z EET například pro nevidomé či prodejce kaprů, jenže ani ty ÚS nezakázal. Pouze řekl, že je musí stanovit zákon.
Odpůrci (marný) boj nevzdávají
Debaty, zda se EET nezruší, případně z gruntu nepředělá, nicméně neutichly. S tím, jak se blíží termín přijetí novely, hlasy odpůrců sílí.
EET slouží spíše jako nástroj k šikaně poctivých podnikatelů ze strany úřadů, zatímco nepoctiví se většinou kontrol obávat nemusejí, tvrdí zástupci Unie malých a středních podniků ČR.
Odpůrci elektronické evidence tržeb přišli také s argumentem, že ze systému unikají citlivá data podnikatelů zapojených do EET, podle nich nesplňuje základní požadavky na bezpečnost.
„K údajům se může dostat téměř každý. Pokud někdo chce, zjistí obraty jednotlivých provozoven, měsíční prodeje, prodeje ve dnech, hodinách i minutách,“ upozorňuje pro BusinessInfo.cz IT expert Boleslav Buzek.
„Dle vývoje obratu lze například vyčíst, ve kterém místě se lépe podniká, v jaké dny a jaké jsou sezonní výkyvy. Na základě těchto informací můžete rozhodovat o významných investicích i o optimalizaci zásob v sezonních výkyvech, a získat tím nekalou konkurenční výhodu,“ doplňuje Buzek.
Obrat provozoven a další podobné údaje jsou přitom podle obchodního zákoníku obchodním tajemstvím. Je tedy EET v přímém rozporu s českým obchodním právem?
Ministryně: Ani já nemám přístup
„To je samozřejmě úplný nesmysl. Považuji to za pouhou snahu o zviditelnění a hledání senzace někde, kde není. Celý systém splňuje ty nejvyšší bezpečnostní požadavky. Má do něj přístup jen omezený počet pracovníků Finanční správy s bezpečnostní prověrkou NBÚ a veškeré přístupy jsou logovány,“ kroutí hlavou ministryně financí.
„EET je navíc součástí tzv. kritické infrastruktury státu, přenos dat je šifrován v souladu s bezpečnostními standardy zákona o kybernetické bezpečnosti. Ani já do systému nemám přístup,“ dodává.
K tradičním odpůrcům jako Boleslav Buzek či předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek se přidávají další. Pokud bude vláda ignorovat jejich připomínky, hodlají se obrátit na soud.
„Určitě podpoříme jejich kroky, pokud nás osloví,“ doplňuje předseda Unie malých a středních podniků ČR Jozef Regec.
Alena Schillerová je ale v tomto případě pevná v kramflecích. Po rozsudku Ústavního soudu je pravděpodobnost, že by dal jakýkoli soudce zapravdu odpůrcům, mizivá.
„Zákon o evidenci tržeb již jednou v testu ústavnosti jako celek obstál,“ mává ministryně nad snahami Buzka a spol. rukou.
Koho se týká nová fáze?
Měli by se do ní zapojit podnikatelé takzvaných svobodných povolání, například lékaři, právníci, účetní, ale i autoservisy a pneuservisy, dopravci či zemědělci, výrobci potravin či nápojů, nábytku, oděvů či strojů, pořadatelé sportovních a kulturních akcí a podobně.
Co se nám ještě nelíbí?
Novým mluvčím nespokojenců může být právě předseda Unie malých a středních podniků ČR Jozef Regec.
Na rozdíl od Radomila Bábka má jeho kritika kultivovanější formu, jeho názory nejsou ostře vyhraněné. Navíc neargumentuje ad hominem jako Bábek, pro kterého se stal Andrej Babiš zavedením EET zločincem.
„Nad některými připomínkami Unie malých a středních podniků se stojí za to zamyslet,“ připouští podnikatel Michal Hanzlík. Sám přitom elektronickou evidenci považuje za prospěšnou.
Příkladem může být Regecova kritika offline evidence tržeb. Ty mají být podle novely jedním z ústupků nejmenším podnikatelům a živnostníkům, jež budou mít výjimku z EET. Evidovat tržby ovšem budou muset v papírové podobě. Na úřadě si vyzvednou blok papírových účtenek a vyplněné je pak jednou za tři měsíce berňáku předají.
„Offline evidence tržeb přináší stejnou nutnost papírování a běhání po úřadech. Podnikatel si musí nejprve účtenky vyzvednout na finančním úřadě a pak jen vystavuje, zapisuje, úřaduje, aby pak každého čtvrt roku mohl předat úřadu speciální formulář s údaji o výši tržeb a počtu vydaných účtenek,“ říká Regec.
„Tady bych souhlasil. EET buď bez výjimek, nebo vůbec,“ doplňuje Michal Hanzlík. Firmy obecně odmítají, aby povinnost evidovat tržby „zaplevelily“ výjimky. „Chceme, aby vláda dokončila i zbývající fáze EET, a to bez zbytečných neodůvodněných klauzulí. Odmítáme návrhy, aby se EET vztahovalo jen na plátce DPH. Tím by vláda nerovně zatížila pouze část podnikatelů, kteří již řadu povinností plní. Navíc by se vytratil hlavní cíl EET, tedy zjistit skutečné příjmy podniků a živnostníků a zamezit daňovým únikům,“ varuje mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková.
Směšně nízká hranice
Malým podnikatelům se s offline tržbami podle Regece neuleví. Ministryně navíc do zákona prosadila nízkou hranici 200 tisíc korun ročních tržeb. Podnikatel s nárokem na offline evidenci nesmí být plátcem DPH. To se nelíbí nikomu ze zástupců podnikatelských organizací.
I proto hodlá ministryně minimálně v této věci ustoupit: „Začátkem dubna jsem podpořila na rozpočtovém výboru pozměňovací návrh, který tuto hranici posouvá na 600 tisíc korun,“ přiznává Schillerová.
„Podnikatel denně vyhazuje plnou igelitku papírů, které nikdo nechce. Navíc elektronika má výpadky a zasekává se software, což podnikateli komplikuje tržbu a ještě mu hrozí pokuty. Pro podnikatele EET obecně znamená zbytečnou administrativní zátěž a zbytečnou překážku v jejich podnikání. Už tak více úředničí, než podniká,“ shrnuje své výhrady k EET Jozef Regec. I on věří, že boj za úplné zrušení zákona ještě není prohraný.
Nesouhlasí ani s tím, že díky kontrolnímu hlášení a elektronické evidenci došlo k omezení daňových úniků či podvodů: „Problematika neefektivního výběru daní nestojí na malých podnikatelích a živnostnících, ale na velkých daňových podvodech a únicích, které mají k oblasti podnikání s evidencí tržeb daleko,“ prohlašuje.
Alena Schillerová kontruje s tím, že opak dokazují statistiky: „Efekty evidence tržeb jsou patrné. Například u stravovacích služeb došlo po náběhu evidence tržeb k 16procentnímu nárůstu počtu plátců DPH, což je čtyřikrát větší růst, než je průměr ve všech ostatních oblastech. Daně se nám samozřejmě nejen, ale také díky EET daří vybírat mnohem lépe, jen od roku 2014 jsme vybrali více než 450 miliard korun navíc,“ vypočítává.
Podle ekonomů ale za lepším výběrem daní stojí především kondice ekonomiky, dopady nástrojů jako EET či kontrolní hlášení jsou jen těžko měřitelné.
Vietnamci za vodou?
Také další podnikatelé, kteří EET podporují, kritizují, že evidence tržeb nevedla k očekávané kultivaci podnikatelského prostředí.
Podle Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) úředníci místo postihování nepoctivých obchodníků využívají revize k šikaně poctivých prodejců. Opakovaně totiž kontrolují podnikatele, kteří své povinnosti plní, čímž omezují jejich činnost. Nepoctivým se prý často vyhýbají.
Nedávný průzkum AČTO navíc ukázal, že až pětina asijských večerek nevede účtenky a kontroly EET selhávají.
„Moderátor se na kongresu ptal, kdo je ze 400 zástupců maloobchodních prodejen proti EET. Zvedlo se jen pět rukou.“ Alena Schillerová, ministryně financí
„Poměr nevydaných účtenek jasně ukazuje na větší anonymitu města, a tedy i větší možnost zákon obcházet. Proto by zejména ve městech měly být kontroly u problémových skupin obchodníků důslednější. Jedině tak lze dosáhnout požadovaného cíle narovnání tržního prostředí,“ shrnuje předseda AČTO Zdeněk Juračka.
Průzkum si AČTO zadala u nezávislé analytické společnosti Nielsen ČR. Z hlediska dodržování a vymáhání zákona je situace špatná, konstatuje asociace.
Katastrofální situace prý panuje v Praze, středních Čechách a na jižní Moravě. V Praze nebyla při kontrole vydána účtenka ve 27 procentech českých, a dokonce ve více než třetině ostatních prodejen. Ve Středočeském a Jihomoravském kraji nebyla „babišenka“ vydána dokonce ve 42, respektive 47 procentech případů.
Ministryně Schillerová se brání i v tomto případě: „Rozhodně si nemyslím, že by Finanční správa kontrolní činnost podceňovala. Naopak, díky EET jsou kontroly cílenější a zaměřují se zvláště na ty podnikatele, kteří již mají vroubek. Tím rozhodně nechci říci, že by snad FS měla někoho šikanovat, opak je pravdou. Cílené kontroly mají ulevit právě těm poctivým podnikatelům, kteří plní své daňové povinnosti, od zbytečné administrativy. Jen pro zajímavost, od spuštění projektu evidence tržeb bylo provedeno 170 tisíc kontrol a zhruba ve třiceti procentech případů byl odhalen problém.
K vládě jsme skeptičtí, EET ale nerušme
„EET ano, ale…,“ říkají od počátku zástupci Hospodářské komory ČR. Podle jejího prezidenta Vladimíra Dlouhého je na případné úpravy ještě čas.
Loni jste měli výhrady ke změnám, které novela přináší – zejména k výši ročního limitu hotovostních tržeb. Je podle vás ještě šance, jak tyto parametry upravit?
Věřím, že existuje reálná šance limit několikanásobně zvýšit, aby nedával smysl jen pro ty, kteří si podnikáním pouze přivydělávají. Budeme v této věci spolupracovat se zákonodárci.
Jaké jsou vaše další připomínky komory ke změnám, jež novela přináší?
Obecně platí, že kontrola podnikatelů zařazených do těchto vln bude v praxi často zcela nemožná a nebude prováděna, protože je neefektivní. Domnívám se, že by měla být přehodnocena povinnost poplatníků evidujících v onom zvláštním offline režimu podávat čtvrtletně oznámení finančnímu úřadu. Jako neplátci DPH by měli nadále zůstat v kontaktu s finančními úřady jen jednou ročně při podávání přiznání k dani z příjmů (oznámení by bylo přílohou).
Cílem EET mělo být narovnání podnikatelského prostředí. Daří se to?
Zavedení EET pomohlo celé řadě našich členských firem v boji s nekalou konkurencí, jak víme z jejich zpětné vazby. Zejména u drobných podnikatelů je však evidence spjata s poměrně citlivě vnímanou vyšší administrativní zátěží. Podnikatelské prostředí ale pokřivují i daleko podstatnější faktory než nezdaněné hotovostní platby. Příkladem jsou masivní dotace nebo různé zvláštní sektorové regulace. Jsem skeptický k očekáváním, že vláda v boji za férové podnikatelské prostředí zasáhne i proti těmto faktorům.
EET by mělo být zavedeno plošně bez výjimek, tvrdí například AČTO. Souhlasíte?
V obecné rovině je to správná teze, obávám se však, že to v případě 3. a 4. vlny EET úplně neplatí – je diskutabilní zavádět něco, co není z podstaty kontrolovatelné a vymahatelné. Každá daňová politika je ve skutečnosti sporem mezi spravedlností a „spravovatelností“ jednotlivých opatření. A dobrá daňová politika se nesmí bát kompromisů.
Co říkáte na offline evidenci (papírové účtenky) pro nejmenší podnikatele?
Papírové účtenky vypadají jako rozumný návrh, pokud by byly synonymem toho, že je vydávají ti, kdo jsou vyňati (osvobozeni) z povinnosti evidovat tržby elektronicky. Tento racionální přístup je ale v samotném vládním návrhu novely znehodnocen velmi úzkým nastavením parametrů vymezujících, koho by se nově zaváděný zvláštní „papírový“ režim měl týkat. Není vůbec jasné, jak by stát vytěžil rozsáhlá čtvrtletní data od drobných neplátců DPH k odhalování daňových úniků na dani z příjmů, která se vyrovnává stejně až jednou za rok.
Odpůrci se dokonce plánují obrátit na soud, aby zákon zrušil. Mají takové kroky šanci?
Žádost o zrušení zákona není podle mého názoru správným krokem. Nelze předpokládat, že by Ústavní soud při stejném personálním složení změnil jednou zaujatou většinovou pozici. Navíc případný rušící verdikt Ústavního soudu v roli negativního zákonodárce by byl jen další výraznou změnou právního prostředí, otevíral by otázky spojené s kompenzacemi subjektům z prvních vln atd. Hospodářská komora je srozuměna s existencí EET a příslušný zákon považuje nyní již za nedílnou součást našeho právního řádu. Podnikatelům obecně vadí spíše neustálé změny zákonů, tedy právní nejistota v naší zemi, než samotný obsah konkrétních regulatorních opatření. Na EET si už zvykli.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.
