English version
Egypt má strategickou polohu v severní Africe. Země hraje již dlouhou dobu významnou roli ve spojování Afriky s Asií a Středozemního moře s Indickým oceánem a jako taková je po staletí v centru světového politického a ekonomického zájmu. Egypt je obrovská země s celkovou rozlohou přesahující milion km². Je tedy čtyřikrát větší než Spojené království a dvakrát větší než Francie, a přesto většinu jeho měst, jako je Káhira, Asuán, Luxor, a dokonce i Alexandrie, po Káhiře druhé největší egyptské město, objímají břehy Nilu.
Egypt má zhruba 100 milionů obyvatel a je tak v Africe třetí nejlidnatější zemí po Nigérii a Etiopii. Největší koncentrace obyvatelstva je v nilském údolí a nilské deltě, kde žije 98 procent populace. Je budováno nové administrativní hlavní město Nová Káhira, která byla založena v roce 2000 a podle plánu v ní bude žít až 6,5 milionu obyvatel.
Velká část egyptských státních příjmů je přímo závislá na zemědělství, turistickém ruchu, průmyslové výrobě, obchodu, těžbě, vývozu ropy a kapitálu pocházejícím z čilé dopravy v Suezském průplavu. Ten se podílí až polovinou na příjmech ze služeb. V rámci těžebního průmyslu dominuje získávání ropy a plynu, což tvoří
90 procent celkové produkce tohoto sektoru. Dále jsou hnacími silami růstu nemovitosti a stavebnictví.
Je jasné, že pandemie bude mít velký dopad na turistický průmysl, který tvoří 12 procent HDP.
Nový zákon má pomoct zónám při Suezském kanálu
Od roku 1991 podnikal Egypt kroky v přechodu od státem řízené ekonomiky k tržnímu hospodářství. Ekonomika je dlouhodobě na růstové trajektorii. V roce 2018 byl růst HDP 5,3 procenta a loni 5,6 procenta. Tento nárůst HDP byl poháněn čistým vývozem. Nový investiční zákon by měl podnítit investiční aktivity, jež se egyptský stát bude snažit směrovat do nově vytvářených svobodných zón, z nichž největší se buduje při Suezském kanálu.
Světová banka posunula Egypt na 114. místo ze 190 porovnávaných zemí z hlediska snadnosti podnikání. V žebříčku globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra figuruje Egypt na 93. místě. Podle hodnocení Světové banky egyptská vláda úspěšně provedla první vlnu makroekonomických a strukturálních reforem, které úspěšně řešily řadu hluboce zakořeněných otázek a pomohly stabilizovat ekonomiku, udržet růst a položit základy pro dynamičtější účast soukromého sektoru v hospodářství.
Mezi silné stránky egyptského hospodářství patří velká a diverzifikovaná ekonomika, strategická poloha u Suezského průplavu a velikost bankovního sektoru. Loni nabyla účinnosti Africká kontinentální dohoda o volném obchodu, jež může být z hlediska obchodu pro Egypt v dalších letech velmi významná.
Slabé stránky jsou vysoké státní zadlužení a závislost na zahraniční pomoci, neefektivní a neflexibilní pracovní trh, komplikovaná bezpečnostní situace a vysoká inflace. Oficiální odhady uvádějí, že podíl populace žijící pod hranicí národní chudoby je třetinový.
Miliardy plynou do zavlažovní nebo železnice
- Dochází k rozšiřování a modernizaci dopravní infrastruktury. Jsou budovány nové tunely pod Suezským průplavem. Také je modernizováno stávajících dvacet letišť a staví se nové. Do železniční dopravy bude Egypt do roku 2030 investovat více než 11 miliard dolarů.
- Vláda podporuje výstavbu nových měst a sociálního bydlení pro mladé. Budou potřeba dodávky stavebních materiálů i zařízení.
- V energetickém průmyslu zahrnují nové projekty jak obnovitelné zdroje (pětina energetické spotřeby), tak i klasické zdroje energie. Země se potýká s nedostatečnou kapacitou energetické soustavy, počítá tedy s jejím zdvojnásobením a s investicemi zhruba ve výši 45 miliard dolarů.
- Vláda usiluje o získání více zemědělské půdy a rozšiřování zavlažovací soustavy, především v oblasti Horního Egypta, El Alameinu a na Sinaji. Do vodohospodářských projektů bude investovat okolo 100 milionů dolarů. Očekává se nárůst zájmu o technologie využitelné v oblasti hospodaření s vodou.
- Mezi nejrychleji rostoucími průmyslovými obory je nutno vyzdvihnout farmaceutický průmysl, výrobu počítačů a automobilový průmysl, jenž má mít klíčovou roli v ekonomickém rozvoji země.
Před epidemií turistický ruch vzkvétal
Před příchodem koronaviru v Egyptě rostl počet turistů. Země se sice v nedávné minulosti potýkala s teroristickými útoky, ty se ale částečně podařilo eliminovat. Podle egyptských statistik turistický průmysl dosáhl nejvyšších příjmů v roce 2010 (11,6 miliardy dolarů) a v letech 2018 (10 miliard dolarů) a 2019 (12,6 miliardy dolarů). Z toho bylo 60 procent Evropanů (třetina Němců), dále Rusů a Arabů. Čechů do Egypta jezdí skoro čtvrt milionu ročně.
Arabské jaro načas zastavilo investice
V lednu 2011 zaznamenal Egypt jako druhý stát v regionu po Tunisku rozsáhlé protesty proti prezidentovi a politickému vedení země, které vedly ke změně systému. Tyto revoluční změny negativně ovlivnily i mezinárodní obchod a investice. Postupně dochází k oživení i dalších tradičních obchodních relací a opatrnému návratu investorů. Mezi největší dlouhodobě patří Velká Británie, dále Belgie, USA a Spojené arabské emiráty. Investice jsou rozprostřeny do všech oborů: do těžby ropy a zemního plynu, informačních technologií či výstavby a průmyslových sektorů.
Čechů jezdí do Egypta skoro čtvrt milionu ročně.
Bez cla lze dovézt potraviny a už i auta
Hlavními položkami egyptského vývozu jsou ropa a ropné produkty, ovoce a zelenina, bavlna, textilie, kovové výrobky, chemikálie a zpracované potraviny. Import se vedle potravin skládá ze strojů a zařízení, chemikálií, výrobků ze dřeva a paliv. Egypt se dlouhodobě potýká s velkým obchodním deficitem.
V roce 2004 vstoupila v platnost asociační dohoda mezi Evropskou unií a Egyptem. Ta přináší postupné odbourávání cel a dalších omezení v obchodu s průmyslovými výrobky. V roce 2010 obě strany přijaly dodatek k dohodě, kterým liberalizovaly obchod s 90 procenty sortimentu zemědělských výrobků, takže nyní se celní zvýhodnění vztahuje téměř na celý rozsah obchodu mezi oběma stranami. Od loňského roku byl zaveden bezcelní dovoz evropských automobilů.
Na jednání výborů Evropské komise jsou řešeny případy překážek vstupu na egyptský trh. Jde například o návrh na uložení konečných antidumpingových opatření na dovozy tkaných nebo vpichovaných textilií z Egypta, antidumpingová šetření týkající se dovozů výrobků z nekonečných skleněných vláken z Egypta nebo problematiku exportu keramických obkladů a dlažeb do Egypta.
Z hlediska administrativních překážek obchodu se pro české exportéry jeví nejproblémovější registrace výrobců dováženého spotřebního zboží administrativně náročným schvalováním zboží či technologií egyptskými úřady, nebo předvývozní inspekce kvality zboží.
Vývozu do Egypta dominují Škoda a Hyundai
Vztahy mezi Českem a Egyptskou arabskou republikou mají svoji dlouholetou tradici už od dvacátých let minulého století, od dob britského protektorátu. Egyptská arabská republika byla tradičním obchodním partnerem Československa již před druhou světovou válkou. České firmy se aktivně podílely na realizaci celé řady rozvojových projektů a dodávek investičních celků.
V moderní éře má Česko dlouhodobě kladnou obchodní bilanci obchodu s Egyptem. Přestože ovšem mezi lety 2012 až 2014 obchod slibně vzrostl, tak v dalších třech letech měl výrazně sestupnou tendenci. Loni mírně narůstal, když dosáhl objemu 504 milionů dolarů, což bylo meziročně o tři procenta více (z toho český vývoz měl hodnotu 396 milionů dolarů).
Nejvýznamnější českou exportní položkou jsou osobní automobily (Škoda a Hyundai), stroje na automatické zpracování dat, motory, turbíny, zdvihací zařízení, sklo, výrobky ze železa nebo oceli. V dovozu má největší podíl vlna, izolované dráty a kabely, bavlněná příze, textilní výrobky a ovoce.
Češi tradičně dodávají investiční celky
Firmy z ČR se aktivně podílely na realizaci celé řady rozvojových projektů a dodávek investičních celků. Zejména se jednalo o projekty výstavby v oblasti energetiky, zavlažovacích systémů, cukrovarů, mlýnů na obilí a cementárenského průmyslu.
Spolupráce obou zemí je podchycena i mnoha bilaterálními smlouvami. Zahraniční kancelář agentury CzechTrade v Káhiře má dlouholetou tradici a byla založena jako první na africkém kontinentě. V rámci svého portfolia služeb organizuje obchodní mise (vloni z energetického sektoru jako například Škoda Praha či Armatury Group) a zajišťuje účast na veletrzích v Káhiře (jako byl například EDEX 2018 pro firmy obranného sektoru anebo The Big 5 Construct 2019 pro firmy ze stavebnictví). Nelze opomenout ani českou egyptologii, která má ve světě vynikající renomé.
Vláda pomůže průmyslu zlevněním plynu a elektřiny
Kvůli šíření koronaviru musel Egypt uzavřítmezinárodní letiště v Káhiře a také svá turistickáletoviska. Je jasné, že pandemie bude mít velký dopad na turistický průmysl, který tvoří 12 procent HDP. Určitě letos nedosáhne loňských rekordních příjmů ve výši téměř 13 miliard dolarů. Klesají také příjmy od egyptské diaspory pracující v dalších zemích (je zákaz letů pro Egypťany do arabských zemí jako jsou Saudská Arábie, Omán, Katar, Kuvajt).
V rámci balíčku opatření na podporu ekonomiky vláda například poskytne miliardu egyptských liber exportérům. Dále snižuje cenu zemního plynu pro všechna průmyslová odvětví a cenu elektřiny pro průmysl na minimálně tři roky. Továrny a turistické resorty budou platit daň z nemovitosti v odloženém termínu o tři měsíce později ve splátkách. Prezident Sísí oznámil další opatření na podporu nejvíce ovlivněných odvětví (výstavba nových bytů a udržení turistického průmyslu), která mohou žádat prostřednictvím bank podporu 50 miliard egyptských liber.
Egyptská vláda zároveň postupně zpřísnila původně relativně mírná opatření proti šíření nákazy. Zavedla například zákaz shromažďování, omezení otevírací doby pro obchody, uzavření restaurací, klubů, pozastavení služeb ministerstev a další restrikce. Zavřeny jsou vedle škol, mešit či muzeí i přímořská letoviska. Spojení (letecké a námořní) funguje jen pro komerční účely převozu zboží.
Zdroje: Agentura CzechTrade, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Andrea Heverlová, Odbor zahraničně ekonomických politik II, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz
