Celoroční růst podpořila vyšší spotřeba domácností a vládních institucí. Naopak negativní vliv měla tvorba hrubého kapitálu, tedy investice. V oborovém srovnání podpořila vývoj hrubé přidané hodnoty především skupina obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Pokles pak nastal ve zpracovatelském průmyslu.

Jedná se o předběžný odhad, konečné výsledky budou Českým statistickým úřadem ještě upřesněny. Většinou se ale od odhadu liší jen nepatrně nebo vůbec.

Není důvod k oslavám?

Výsledek víceméně odpovídá loňským predikcím renomovaných ekonomických institucí či podnikatelských organizací. Ve svých předpovědích se nemýlil ani Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).

„Předběžný odhad HDP za 4. čtvrtletí potvrdil přetrvávající trend slabého růstu. I přes některé negativní zprávy, například z výsledků průmyslové produkce, vývoje investic v průběhu roku či indikátorů ekonomické nálady, nakonec růst neklesl pod hranici jednoho procenta. Výsledek je tak v souladu s podzimní makroekonomickou predikcí SP ČR, kdy jsme očekávali hodnoty maximálně do 1,2 procenta. Jásat ale příliš nemůžeme. Bohužel je růst dán i slabou srovnávací základnou,“ shrnuje ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR Bohuslav Čížek.

Ten navíc připomíná, že očekávání na počátku roku 2024 byla poněkud optimističtější. „V průběhu loňského roku se ale optimismus spolu s výsledky stále odsouval, to platí zejména pro průmysl či vývoj zahraničních ekonomik, a s tím spojený vývoj investic. Ani pozitivní spotřeba domácností nenaplnila původně zvažovaný potenciál v důsledku vyšší opatrnosti a míry úspor,“ dodává Čížek.

Poslední průzkum SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky ze závěru loňského roku nenaznačuje pro nejbližší měsíce obrat v zakázkách, spíše naopak. Mnoho firem má tedy z letošního vývoje obavy. Nezlepšuje se nálada mezi podnikateli a u veřejnosti se důvěra naopak zhoršuje.

Ekonomika roste, důvěra v ní klesá. Pesimističtí Češi se obávají, že bude hůř

Výraznější oživení je podle Čížka limitováno slabší dynamikou ekonomik napříč Evropou, a především v Německu, jehož HDP klesalo již druhý rok po sobě.

„Tento trend se promítá v nízké poptávce a dopadá především na výkon průmyslu, který se navíc potýká se strukturálními problémy v podobě vysokých cen energie v mezinárodním porovnání či stoupající regulatorní zátěží a environmentálních požadavků. Konkurenceschopnost řady, především energeticky náročnějších odvětví, je velmi složitá, pokud jsou v Evropské unii cena elektřiny a cena plynu několikrát vyšší než v USA,“ doplňuje Čížek.

Letošní rok tak bohužel podle SP ČR nenabídne oproti loňsku výraznou změnu. Navzdory výše zmíněným limitům je však v roce 2025 možné další mírné oživení, což naznačuje určitá, byť slabá, dynamika růstu v posledních čtvrtletích. 

Zažíváme déjà vu. Jako loni v lednu…

Odhad růstu českého HDP ve čtvrtém kvartálu loňského roku byl také v souladu s prognózou Raiffeisen Bank.

Růst byl tažen zejména domácí poptávkou, když se nepatrně zvyšovaly výdaje domácností i vlády. Předpoklad mírného oživení tuzemské ekonomiky se tak podle analytika Raiffeisen Bank Martina Krona naplnil, jenže si domácnosti si v předchozím období přece jen utáhly opasky a utrácely jen za nezbytné zboží a služby. 

Predikce MF: Hospodářské oživení bude pokračovat, inflace zůstane nízká

„Spotřeba domácností stále výrazně zaostává za vývojem v Evropě po vypuknutí pandemie covid-19. Opatrnostní motiv zatím zdaleka nevyprchal, a tak bezesporu existuje prostor pro její další navýšení. Pokračovat navíc bude růst reálných mezd, který by měl působit pozitivně na důvěru spotřebitelů, díky čemuž předpokládáme, že se Češi více osmělí v nákupech. Především proto očekáváme, že ekonomika v letošním roce zrychlí svůj růst směrem ke dvěma procentům,“ tvrdí Martin Kron.

Na vývoji hrubé přidané hodnoty je podle něj naopak vidět, v jakých problémech se nachází zpracovatelský průmysl, což má souvislost také se zmiňovanou kondicí Německa. Negativně působila na HDP i tvorba hrubého kapitálu, když firmy velice pravděpodobně odkládají své investiční záměry a zároveň jsou stále schopny uspokojit nízkou poptávku ze svých zásob.

„Zažíváme déjà vu, kdy se i na začátku minulého roku předpokládalo postupné oživení v Německu, ale predikce se postupně upravovaly a totéž začíná platit i pro letošek. Aktuální odhady se opět snižují do blízkosti nuly. A není to pouze největší evropská ekonomika. Celá eurozóna se trápí, což potvrdil včerejší odhad, podle kterého ekonomika společenství platícího eurem stagnovala,“ doplňuje analytik.

Rizikem je nevalný výkon našich hlavních obchodních parterů v čele s Německem a také protekcionistická politika Donalda Trumpa.

Martin Kron, Raiffeisen Bank

Na meziročním růstu o 1,6 procenta se podílely zejména výdaje domácností a také tvorba hrubého kapitálu, naopak negativní dopad měl zahraniční obchod a průmysl, pravděpodobně zvláště proexportně orientovaný.

Kronovi dává zapravdu i hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček: „Díky velmi nízké nezaměstnanosti rostou reálné mzdy, což navyšuje spotřebu domácností. Ta se stává hlavním motorem růstu naší ekonomiky. To přetrvá i v roce 2025, ve kterém by se navíc měly zvýšit investice díky snížení úrokových sazeb v loňském roce. Rizika však přicházejí ze zahraničí. Srazit nás mohou celní války i špatná situace Německa.“

Růst HDP by ovšem podle ekonoma měly podpořit nižší úrokové sazby, které v průběhu loňského roku výrazně snížila Česká národní banka. Menší úroky motivují spotřebitele k větším útratám a rovněž podporují vyšší investiční aktivitu.

Čechy stále děsí inflace a zejména drahé energie

Slabší než předpokládané loňské oživení spotřeby domácností souvisí podle ekonoma Lukáše Kovandy také s poměrně vysokou mírou úspor tuzemských domácností. Loni v prvních třech čtvrtletích roku činila tato míra 18,7 procenta, připomíná. Pro srovnání, průměr let 2010 až 2019 je zhruba 11,5 procenta.

Česká ekonomika rostla ve 3. čtvrtletí o 1,3 % meziročně, tahounem je spotřeba domácností

„Úspory jsou tedy v současnosti bezmála o dvě třetiny vyšší. Zlom nastal v prvním roce covidu, což je pochopitelné. Vysoká míra úspor z důvodu pandemických restrikcí a polouzavřené ekonomiky pak přetrvala v roce 2021. V první polovině roku 2022 začala poněkud klesat, než se opět zvedla. Její výše tak i loni dosahovala pandemických úrovní, přestože žádné restrikce už vlastně třetím rokem uplatňovány nebyly,“ upozorňuje Kovanda.

České spotřebitele totiž zasáhl po pandemickém šoku po roce 2021 jiný šok, a sice energetický. „Proto začali opět velmi horlivě spořit a relativně málo utrácet. Vyděsily je drahé energie, dražší než v okolních zemích. Za tři roky do loňského prvního pololetí zdražila elektřina českým domácnostem s běžnou úrovní její spotřeby o 88 procent, zatímco polské domácnosti si připlatily ani ne polovinu, totiž 36 procent. A Maďaři a Slováci jen osm procent. Zemní plyn pak domácnostem ve stejném období zdražil v Česku o 93 procent a na Slovensku o 42 procent,“ připomíná Kovanda.

Růst HDP: Optimismus pro rok 2025?

Poněkud optimističtěji se k budoucímu vývoji tuzemské ekonomiky staví Martin Komrska, ekonom UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia.

„Zveřejněná čísla nemění náš pohled na tento rok, kdy čekáme další mírné zrychlení dynamiky HDP na 2,2 procenta. Spotřeba domácností má potenciál těžit z pokračujícího vzestupu reálných mezd. Fixní investice firem budou sice nadále pod tlakem tíživé situace v průmyslu, nicméně po letošním poklesu vidíme šanci alespoň na cyklický obrat ve vývoji zásob,“ popisuje ekonom.

Stejně jako kolegové ale Komrska připouští, že kromě výše zmíněných faktorů ovlivní vývoj českého hospodářství také situace v Německu. Výhledy pro největší evropskou ekonomiku se doposud posouvaly směrem dolů a předvídatelnosti dalšího vývoje neprospívá ani fakt, že v únoru Německo čekají předčasné parlamentní volby. Aktuální prognózy jsou podle ekonoma zamlženy také nejistotou ohledně obchodní politiky nové americké administrativy.

„Pozitivním příslibem nicméně zůstává, že navzdory unikátně vysoké vazbě na německou ekonomiku a celkově náročnému makroekonomickému prostředí pro průmyslově-orientované země, se česká ekonomika v loňském roce dokázala vrátit na růstovou trajektorii. To vše navíc na pozadí alespoň částečné konsolidace veřejných financí, která není v regionálním srovnání samozřejmostí,“ doplňuje Komrska.

jap