English version
Podle zpřesněného odhadu se hrubý domácí produkt v posledním čtvrtletí minulého roku oproti třetímu čtvrtletí zvýšil o 0,9 %.
Největším tahounem ekonomiky zůstávají investice a spotřeba domácností. Z jednotlivých odvětví přispívají k růstu nejvíce zpracovatelský průmysl a obchod, doprava ubytování a stravování.
Koruna reagovala na čerstvě zveřejněná čísla drobným oslabením. Tempo ekonomického růstu bylo o 0,6 procentního bodu vyšší než předpovídala prognóza ČNB. Výsledek hovoří ve prospěch zvýšení úrokových sazeb. V letošním roce očekávají ekonomové růst 2,5 až 2,7 procenta.
Imunita vůči vývoji v Německu
„Česká ekonomika je zatím imunní vůči vývoji v zahraničí, dobíhají ji spíše vlastní kapacitní omezení – na růst minulých let zkrátka nebyla připravena,“ říká hlavní ekonom CzechFund Lukáš Kovanda.
Tuzemské hospodářství výrazněji nezpomaluje, přestože ekonomika našeho největšího obchodního partnera Německa stagnuje a potácí se na hraně recese.
„Zpřesněné údaje o růstu tuzemské ekonomiky v loňském posledním čtvrtletí i za celý rok 2018 poskytují poměrně pozitivní obrázek. Česká ekonomika totiž dokázala ve čtvrtém kvartále celkem solidně „finišovat“, a to navzdory zpomalování německé ekonomiky a ztrátě dynamiky řady zemí eurozóny,“ pochvaluje si Kovanda.
Premiantem V4 je Maďarsko
Za ostatními zeměmi V4 (Maďarsko, Polsko, Slovensko) ale Česko už třetí čtvrtletí v řadě výrazně zaostává. Premiantem je aktuálně Maďarsko s meziročním růstem 5,1 procenta.
„Česká ekonomika zpomaluje výrazněji než další země regionu zejména proto, že dříve než ony narazila na kapacitní omezení. Relativně silná obchodní provázanost se zpomalujícím Německem hrála až druhořadou roli. Solidní imunitu podpořil stále dobrý výkon průmyslu, a to dokonce celoevropsky těžce zkoušeného automobilového segmentu,“ prohlašuje Lukáš Kovanda.
Podle ekonoma byla příjemným překvapením síla poptávky po českém zboží v zahraničí. Výrazným tahounem růstu bylo také stavebnictví. To by ale mělo v letošním roce zpomalit.
„Překvapením je zpomalení růstu mezd, které znamená, že si podniky dokázaly poradit s nadměrnými požadavky zaměstnanců. Letošní růst HDP bude silným koncem loňska statisticky příznivě ovlivněný. Přes očekávané zpomalování ekonomické aktivity ponecháváme celoroční odhad růstu na 2.5%,“ sděluje ekonom Pavel Sobíšek.
Může za to brexit?
Také Sobíška pozitivně překvapila čísla, na která dosáhli čeští exportéři: „Rok 2018 zastihl českou ekonomiku v dobré kondici, na čemž ani závěr roku mnoho nezměnil. Ze strany poptávky se jeví jako pozoruhodné zrychlení tempa exportu koncem roku, kdy v řadě zemí našich obchodních partnerů začínal útlum poptávky. Aspoň částečným vysvětlením může být předzásobování zpracovatelských řetězců a obchodníků v Evropě před brexitem.“
Analytik potvrdil, že se českým podnikům dařilo nepodléhat nadměrným mzdovým požadavkům svých zaměstnanců, a to zřejmě za pomoci zahraniční pracovní síly. Slabší růst mzdových nákladů se příznivě odrazil ve finančních výsledcích podniků – jejich hrubý provozní přebytek obrátil do rychlejšího růstu, připomíná ekonom.
jap
