English version
Zákazníci i podnikatelé v Česku již několik let platí bezkontaktními technologiemi, jako jsou bezkontaktní platební karty, platby pomocí chytrých telefonů nebo hodinek. Jako ozvěna z pravěku přitom působí, že i u těchto elektronických plateb dostanou zákazníci od prodavače papírovou účtenku.
Tento anachronismus není jen poněkud hloupým připomenutím dob, kdy pokladní v samoobsluhách vyťukávali ceny zboží do mechanických pokladen. Představují také obrovskou zátěž pro životní prostředí, protože spotřeba papíru při objemu vydávaných účtenek není zanedbatelná.
A konečně, v posledních dvou letech, kdy prodejci kvůli pandemii koronaviru preferují bezkontaktní platby, představuje předávání papírových účtenek „z ruky do ruky“ poměrně výrazné riziko možné nákazy. Aby toho nebylo málo, obsahují ještě zdraví škodlivý bisfenol.
Vytištění jen na požádání
„U jednorázových účtenek je třeba zcela změnit architekturu fungování celého systému – namísto tisku pro každého by se měly tisknout jen tehdy, když si zákazník řekne. Elektronická verze je naprosto v souladu s prevencí vzniku odpadu a to i s ohledem, že termopapír, na který se tiskne, není vhodný ani k recyklaci po vytřídění do papíru. Digitalizace je jednoznačně správnou cestou,“ řekla Soňa Jonášová, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN).
Podle průzkumu společnosti Ideasense se v Česku ročně vytiskne zhruba pět miliard účtenek a polovina z nich je za platby kartou. Asi jednu a půl miliardu těchto účtenek si ale zákazníci nikdy nevezmou a nechají je přímo na pokladnách, odkud putují rovnou do koše. Podle dalších průzkumů končí v koši do 5 minut od vystavení na 90 procent účtenek. Přitom jen v České republice padne každý rok na jejich výrobu na 80 tisíc stromů.
Z průzkumu Ideasense vyplývá, že si Češi nejčastěji schovávají účtenky pro případné reklamace, což uvedlo 92 procent dotazovaných. Pravděpodobnost se zvyšuje, pokud jde o doklad za zboží v ceně nad 700 korun. Lidé si často účtenku nechávají také proto, aby mohli později v klidu zkontrolovat, že zaplatili správnou částku (74 procent).
Zákazníci jsou pro
Sedm z deseti zákazníků přitom míní, že by odstranění účtenek mělo pozitivní vliv na planetu. Dostupné nástroje k digitalizaci dokladů přitom využívá pouze 14 procent zákazníků. Takové řešení poskytují i některé české banky. „Už před několika lety jsme v internetovém a mobilním bankovnictví zavedli bezplatnou službu Šanon pro nahrávání a ukládání dokumentů spojených s placením. Naším cílem bylo ulehčit klientům práci se složenkami, fakturami a účtenkami, které díky Šanonu stačí jen vyfotit a přehledně si je uspořádat do libovolně pojmenovaných složek. Když bude chtít klient třeba něco reklamovat, nebude muset hledat schovanou účtenku nebo přemýšlet, jestli si ji vůbec vzal, v Šanonu ji totiž najde hned. Stejně jako elektronické účtenky, které si do Šanonu může také uložit a pro reklamaci je rovněž použít,“ zmiňuje Roman Macháček, mluvčí Air Bank.
Digitalizace účtenek v současné podobě má však jeden podstatný háček. Zákazníci si sami musí převést papírové účtenky do elektronické podoby. Mají s tím tak práci navíc. A hlavně, papírový doklad již existuje a pro životní prostředí tím nedojde k omezení negativních dopadů. Pro zákazníky má však archivace v aplikacích bank přeci jen jednu konkrétní výhodu. Originály papírových účtenek během několika měsíců či let vyblednou, takže nejde poznat, jaké platby se týkaly. V digitalizované podobě zůstávají čitelné trvale.
Pro zákazníky a podnikatele tak na trhu stále chybí vhodný produkt, který by vystavil účtenku přímo již v elektronické podobě, bez nutnosti tisku! „Když jsme si na základě průzkumu udělali projekci, kolik účtenek se v Česku zbytečně vytiskne, vlastně jsme se zhrozili té neefektivnosti. Přitom účtenka je skvělým zdrojem řady dat, které mají pro spotřebitele nepochybně svoji hodnotu nejen v možnosti reklamace,“ řekl Lukáš Vynikal z Ideasense.
Bankovní identita má za sebou první měsíce fungování. Usnadňuje komunikaci s úřady i firmami
Možnost odmítnutí papírové účtenky a jejího zaslání elektronicky dnes nabízí jen minimum obchodů a restaurací. Navíc zákazník musí při platbě vždy znovu sdělovat své kontaktní údaje, především email, takže se platba výrazně zdržuje.
Technická řešení existují
Přitom by stačilo technicky poměrně jednoduché řešení. Přidat k dosavadním údajům o transakcích ještě úložiště pro elektronické účtenky. Řešením by mohl být například centrální cloud, který by umožnil okamžité propojení bank s obchodníky. Po zaplacení kartou by se e-účtenka automaticky, na základě souhlasu držitele karty, uložila do mobilního bankovnictví, ale možností je pochopitelně víc. E-účtenky by také bylo možné nahrávat na věrnostní karty zákazníků, kteří by tak mohli sbírat speciální body navíc. A lze pro ně vytvořit i samostatnou aplikaci. Ve všech případech je však důležité nezapomenout na instalaci čtečky, pomocí které si zákazníci nahrají účtenky zpětně.
E-účtenky mají podle odborníků široký potenciál a zásadně sníží množství odpadu z vyhozených termopapírových i recyklovatelných účtenek. Hlavní výhodou pro spotřebitele je bezesporu archivace platebních dokladů na jednom snadno přístupném místě. To jim značně ušetří místo pro ukládání účtenek, jako jsou šuplíky a šanony, a čas při hledání té správné z nich.
Aplikaci lze navíc přizpůsobit integrací zajímavých funkcí. E-účtenky je možné filtrovat a označit podle různých kategorií včetně výše uhrazené částky, prodejce nebo typu nákupu. Velkou výhodou by bylo automatické upozornění na blížící se konec záruční doby, do kdy je možné produkt vrátit nebo reklamovat. Více dat lze navíc využít k detailnějším finančním přehledům, což může zjednodušit plánování rozpočtu. Z dat mohou pak těžit přímo i obchodníci a banky.
Nová aplikace není nutná
„Na základě společného projektu s bankami jsme dospěli k závěru, že pro naše řešení nemusíme nutně vyvíjet další aplikaci. Podstatné je, abychom tím spotřebitelům pomohli s organizací účtenek a životnímu prostředí ulehčili,“ řekl František Jungr, šéf produktu ve Visa pro Česko, Maďarsko a Slovensko.
České banky by zavedení elektronických účtenek přivítali. Byť se některé do společného projektu s vydavateli karet nezapojily. „S současné době ne, ale vždy se můžeme zapojit,“ říká Petr Plocek, mluvčí UniCredit Bank pro Českou republiku a Slovensko.
Řešení by přivítaly i další banky. „Myšlenka elektronických účtenek se nám velmi líbí a zapadá do naší strategie trvalé udržitelnosti. Je nicméně potřeba ve spolupráci s kartovými asociacemi a obchodníky celý koncept vyladit a otestovat mezi klienty,“ zmiňuje Jan Hailich, šéf platebních řešení v České spořitelně.
S digitalizací všichni souhlasí
Nutnost spolupráce všech hráčů na trhu zdůrazňují také další subjekty, které se touto myšlenkou zabývaly. „Projekt digitální účtenka, neboli projekt paragonek, jsme uzavřeli před rokem. Velmi také věříme v přínosnost tohoto projektu, který se však neobejde bez širší shody v rámci veřejného prostoru, který nejsme schopni vlastními silami zajistit,“ říká Martina Habová, mluvčí iniciativy Česko.Digital, která zkouší s pomocí digitalizace hledat řešení pro některé problémy české společnosti a ekonomiky.
Přestože jsou všichni důležití partneři na trhu pro zavedení digitálních účtenek, konkrétní datum, kdy by v Česku mohly začít fungovat, se zatím nerýsuje.
Dalibor Dostál
