English version
Rakousko pohledem Julie Havlové, ředitelky kanceláře CzechTrade ve Vídni
Struktura vzájemného obchodu České republiky a Rakouska je velmi podobná. „Dominují v něm hlavně stroje a dopravní prostředky, průmyslové spotřební zboží nebo elektrická zařízení a přístroje,” konstatuje ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade ve Vídni Julie Havlová.
Vlivem pandemie se letos rakouské HDP propadne zhruba o sedm procent, podle prognózy Evropské komise by však měl v příštím roce nastat rychlému růstu asi o čtyři procenta. Bude záležet na dalším vývoji pandemické situace. „Rakousko aktuálně prochází druhým lockdownem, který je sice mírnější než na jaře, ale zásadně se dotýká například oblasti gastronomie nebo turismu, který je pro rakouskou ekonomiku velmi významný. Část českých firem v této souvislosti zaznamenala pokles poptávek z Rakouska. Z našeho kontaktu s exportéry víme, že v některých oblastech byla situace zcela opačná a objem zakázek naopak narostl. To se týkalo zejména dodávek do zdravotnictví a návazných oborů,” říká Havlová.
V Rakousku se tradičně uplatňují české strojírenské firmy, výrobci stavebních materiálů nebo spotřebního zboží. „Koronavirová pandemie ale otevřela dveře i novým oborům a poptávka roste třeba po digitalizaci a automatizaci výroby nebo IT službách. Velký boom zažívá oblast e-commerce, kde se mohou uplatnit také zahraniční obchodníci, u nichž končí až polovina tržeb z online prodejů,” upozorňuje ředitelka Havlová.
Nadále zůstává velkým tématem ochrana klimatu a ekologie. „To nabízí řadu příležitostí pro firmy z oblasti energetiky, ale i třeba dodavatele recyklovaných stavebních materiálů nebo energeticky šetrného osvětlení. Pozitivním signálem je, že se podle aktuálního průzkumu rakouského svazu nákupčích chtějí místní firmy více zaměřit na nákup z regionu a omezit dodávky z Asie,” zmiňuje Julie Havlová.
Termíny letošních druhých konzultací E-MEET s rakouskou pobočkou CzechTrade byly plně obsazeny. „Využilo je téměř 30 českých firem. Zajímaly se o aktuální situaci v Rakousku v souvislosti s protipandemickými opatřeními a jejich dopady na jednotlivé sektory ekonomiky. Dotazovaly se také, jakým způsobem se dají hledat nové obchodní příležitosti v Rakousku a zda je to vůbec reálné. Pozitivní bylo, že české firmy často vnímají současnou situaci jako příležitost, dokonce v reakci na pandemii vyvíjejí nové produkty, a chtějí se zaměřit na zahraniční expanzi,” připomíná ředitelka Havlová.
Vídeňská kancelář je připravena pomoci a nabízí konkrétní služby. „Nejčastěji zpracováváme průzkum trhu, analýzu konkurence, vyhledáváme kontakty na potenciální obchodní partnery nebo pomáháme s nalezením rakouského obchodního zástupce,” uzavírá šéfka rakouského zastoupení CzechTrade Julie Havlová.
Kontakt:
Julie Havlová, ředitelka zahraniční kanceláře agentury CzechTrade Vídeň
julie.havlova@czechtrade.cz
Rakousko
Ambicí MPO je dále rozvinout potenciál tohoto významného trhu a podpořit české firmy (vás) v jeho využití. Rakousko je naším sedmým největším obchodním partnerem a čtvrtým největším zahraničním investorem v ČR.
Jsme si vědomi, že rakouský trh je náročný – obstojí na něm pouze kvalitní produkty, což je pro naše firmy jistě velkou výzvou. Navíc – rakouský spotřebitel dává často přednost domácí rakouské produkci. Rovněž víme, že se naše firmy občas setkávají s problémy při působení na rakouském trhu – například v oblasti vysílání pracovníků. Této problematice se podrobně věnuje obchodně – ekonomický úsek Velvyslanectví ČR ve Vídni, s kterým je možné o případných problémech komunikovat.
Rakousko, stejně jako ČR, klade důraz na aktuální trendy digitalizace, umělé inteligence, Průmyslu 4.0, technického vzdělávání ad. Možnosti spolupráce s rakouskými partnery vidíme v celé řadě oblastí, jako jsou:
- elektronika a elektrotechnika (komponenty i celky pro průmyslové i domácí využití)
- strojírenství
- stavebnictví a stavební materiály
- potravinářský průmysl (polotovary, speciality, alko- i nealkonápoje, bioprodukty)
- technologie zpracování biomasy, bioplynu, metylesteru řepkového oleje, biolihu
- alternativní domácí systémy vytápění
- informační technologie, software
- zdravotnická zařízení, zařízení pro laboratoře
Smluvní či institucionální rámec
Rakousko je členem EU od 1. 1. 1995. Kromě legislativy EU jsou v platnosti následující smluvní ujednání:
- Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Praze dne 8. 6. 2006 (vstup v platnost 22. 3. 2007).
- Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o podpoře a ochraně investic, podepsaná ve Vídni dne 15.10.1990 (vstup v platnost 1. 10. 1991).
Poslední oficiální vzájemné kontakty
- 7. března 2019 – účast ministryně průmyslu a obchodu M. Novákové na Fóru pro rakouské investory
- 2. – 4. dubna 2019 – návštěva prezidenta M. Zemana a ministryně průmyslu a obchodu M. Novákové v Rakousku
- 13. září 2019 – přijetí rakouské spolkové ministryně pro udržitelný rozvoj a cestovní ruch M. Patek u ministra průmyslu a obchodu K. Havlíčka
- 3. října 2019 – přijetí rakouského velvyslance Grubmayra u ministra průmyslu a obchodu K. Havlíčka
- 16. ledna 2020 – účast ministra průmyslu a obchodu K. Havlíčka na jednání předsedy vlády A. Babiše s rakouským kancléřem Kurzem v Praze
Kancelář CzechTrade
Aktuální situace
- Rakousko a koronavirus – aktuální situace
- Monitoring aktuální ekonomické situace v Rakousku od pracovníků MPO
- Zprávy agentury CzechTourism o situaci rakouského průmyslu cestovního ruchu
Jak podnikat v Rakousku
- Souhrnná teritoriální informace Rakousko
- Rakousko: Mapa oborových příležitostí
- The World Factbook o Rakousku
Dále…
