Tato jihoamerická země se zavázala k opatřením v oblasti klimatu na základě dlouhodobé cesty dekarbonizace a politiky energetické a ekonomické diverzifikace.
Kapitoly
Ve spolupráci s CzechTrade vám přinášíme exkluzivní sektorové analýzy přímo z cílových trhů. Zaměřujeme se na obory s vysokým exportním potenciálem. Ředitelé zahraničních kanceláří CzechTrade působí v Latinské Americe dlouhodobě a poskytují komplexní podporu začínajícím firmám i zkušeným exportérům.
Jaké služby české firmy v Latinské Americe nejvíce využívají?
- Analýza trhu (monitoring konkurence a cen, dovozní a celní podmínky)
- Vyhledávání obchodních partnerů dle cílové skupiny klienta, oslovení a ověření zájmu o jeho produkty/služby
- Organizace obchodních schůzek včetně tlumočení do španělštiny
- Účast na veletrzích a výstavách (včetně kompletní organizace prezentace firmy)
- Organizace úzce profilových odborných misí do teritoria
- Rady a tipy ohledně investičních možností
- Založení místní pobočky firmy v teritoriu
- Dlouhodobá exportní asistence – průběžná dlouhotrvající individuální proexportní podpora dle potřeb firmy
Úvod
Kolumbie zahájila cestu proměny svých energetických zdrojů už v roce 2019, kdy byl představen Národní energetický plán 2020–2050. Ten popisuje cesty, kterými Kolumbie zajistí v budoucnu spolehlivé dodávky energie s výrazným přispěním čistých zdrojů, především tedy větrné, solární a geotermální energie. Na Konferenci OSN o změně klimatu 2021 (COP26) Kolumbie popsala svůj cíl snížení emisí skleníkových plynů o 51 % do roku 2030. Tyto ambice vycházejí z dlouhodobé strategie, a především zákona o energické transformaci a zákona o ochraně klimatu, který nese označení E2050.
Dalším robustním systémem plánů je tzv. PIGCCme (Plan integral de gestión del cambio climático sector minero energético – souhrnný plán řízení klimatické změny v oblasti energií a těžby). Rok 2023 je pro kolumbijskou politiku energetické transformace zásadním bodem, protože si vláda začala klást za cíl postupný odklon od modelu těžebního průmyslu silně závislého na vývozu ropy a uhlí směrem k diverzifikovanější ekonomice čistých energií založené na investicích do obnovitelných zdrojů, těžby nových minerálů a vodíku.
Kolumbie je bohatá na přírodní zdroje. Energie z těch obnovitelných tvořily v roce 2020 více než třetinu celkové konečné spotřeby energie, a to díky významné roli konvenční vodní energie a bioenergie. Vláda pokračuje v rozšiřování nekonvenční obnovitelné energie, převážně prostřednictvím dlouhodobých aukcí pro rozsáhlé solární a větrné projekty.
Obrovský potenciál obnovitelných zdrojů v regionu La Guajira by měl pomoci urychlit elektrifikaci venkova a odstranit mezeru v přístupu k elektrické energii. Na tvorbě energetické politiky má velký vliv také nerovnost příjmů mezi Kolumbijci. Navzdory nedávnému pokroku neměla v roce 2021 celá 3 % obyvatel přístup k elektřině. Dalších 6 % domácností stále spoléhají na palivové dřevo a nemají přístup k moderním palivům. Přibližně 45 % obyvatel země žije pod hranicí chudoby. Nejvíce je to patrné v regionu La Guajira, kde domorodé skupiny tvoří 42 % celkové populace.
Politické priority
Priority současné vlády prezidenta Gustava Petra se vyvíjejí kolem posunu k novému ekonomickému modelu založenému na ochraně klimatu, sociální spravedlnosti a bránění zranitelných komunit. Petro slíbil postupné ukončení modelu těžebního průmyslu zastavením jakýchkoli nových koncesí na těžbu a průzkum ropy a plynu a odklonem od závislosti na ropě a uhlí, pokud jde o export a rozpočtové příjmy. Stávající licence k průzkumu zůstanou platné a vláda si klade za cíl zlepšit produkci ropy a plynu ze stávajících nalezišť.
Prezident navrhl, aby byl fiskální schodek vyplývající z postupného útlumu těžebního průmyslu kompenzován podporou odvětví cestovního ruchu a zemědělství. Pro diverzifikaci těžebního průmyslu prosazuje Petrův program produkci vodíku a kritických minerálů jako součást energetické transformace země. Navrhl také vytvoření fondu, který by využíval licenční poplatky a daně ze sektoru fosilních paliv k financování iniciativ v oblasti čisté energie.
Vláda také upřednostňuje pokračující podporu pro další integraci nekonvenčních obnovitelných zdrojů energie a spolupráci s domorodými skupinami na investicích do rozsáhlých solárních a větrných projektů. To všechno má místním komunitám zajistit výhody, které jim zlepší život, a vytvoří nová pracovní místa. Petro se zavázal pokročit v elektrifikaci venkova, aby se odstranily rozdíly v přístupu k energiím.
Očekává se, že během příštích 15 let bude národní ropná společnost Ecopetrol hrát klíčovou roli v přechodu země na nízkouhlíkové hospodářství se silnou rolí ve výzkumu, vědě a technologickém rozvoji čisté energie.
Hlavní instituce energetické politiky
Oddělení národního plánování (Departamento Nacional de Planeación, DNP) prosazuje strategickou vizi země z hlediska sociálních, ekonomických a environmentálních otázek prostřednictvím pokynů a hodnocení veřejných politik, národních rozvojových plánů a programů, řízení a přidělování veřejných financí, stejně jako definování rámců pro výkon soukromého sektoru.
V rámci DNP působí Národní rada pro hospodářskou a sociální politiku (Consejo Nacional de Política Económica y Social, CONPES). CONPES předsedá prezident a skládá se ze všech ministrů a ředitele DNP. CONPES je nejvyšší národní plánovací orgán a slouží jako poradní orgán vlády ve všech aspektech souvisejících s ekonomickým a sociálním rozvojem země. Vydává zprávy a obecné politické pokyny pro vládu, jako jsou vstupy do Národního plánu rozvoje.
Ministerstvo hornictví a energetiky (Minenergia, MME) má na starosti energetickou politiku napříč odvětvími těžby, elektřiny a plynu a dalších energetických odvětví. Subjekty připojené k MME jsou Národní agentura pro uhlovodíky, Národní těžební agentura, Jednotka těžebního a energetického plánování, Energetická a plynárenská regulační komise, Institut pro plánování a podporu energetických řešení pro nepropojené zóny a Kolumbijský ústav pro geologický průzkum. Všechny tyto instituce jsou popsány v textu níže.
Oddělení těžby a energetického plánování (Unidad de Planeación Minero Energética, UPME) podporuje proces tvorby politiky prostřednictvím energetických dat a analýz a plánování těžby (elektřina, uhlí, plyn, ropa atd.). UPME spolupracuje se zúčastněnými stranami energetického sektoru, vytváří a šíří informace, včetně měsíčních a ročních údajů o nabídce a poptávce a projekcí. UPME vypracovává Národní energetický plán 2020–2050 a má na starosti plánování výroby a přenosu pro propojenou zónu a velkoobchodní trh s energií. O bezpečný provoz technického systému se starají národní provozní rady pro plynárenství a energetiku.
Národní agentura pro uhlovodíky (Agencia Nacional de Hidrocarburos, ANH) byla vytvořena po restrukturalizaci kolumbijského ropného a plynárenského průmyslu v roce 2003 a je klíčovým pilířem národní energetické bezpečnosti. Regulační úkoly Ecopetrolu týkající se těžebních kontraktů ropy a plynu byly převedeny na ANH, která dnes spravuje kolumbijské zásoby a zdroje uhlovodíků (prostřednictvím smluv, dohod a licenčních poplatků, přidělování těžebních titulů apod.), včetně jejich optimálního a ekologicky bezpečného využití.
Národní těžební agentura (Agencia Nacional de Minería, ANM) spravuje nerostné zdroje (uhlí a kritické nerosty) ve vlastnictví státu s cílem podporovat jejich optimální, ekologicky udržitelné a bezpečné využití. ANM také koordinuje Národní báňský záchranný systém.
Kolumbijská geologická služba (Servicio Geológico Colombiano) podporuje ANH a ANM průzkumem a mapováním podloží, zakládáním oblastí s těžebním a uhlovodíkovým potenciálem a poskytováním technické a vědecké podpory sektoru.
Institut pro plánování a podporu energetických řešení pro nepropojené zóny (Instituto de Planificación y Promoción de Soluciones Energéticas para las Zonas No Interconectadas) řídí řešení místních energetických technologií na podporu venkovských komunit mimo síť s univerzálním přístupem k energii.
Energetická a plynárenská regulační komise (Comisión de Regulación de Energía y Gas, CREG) je součástí MME a reguluje velkoobchodní a maloobchodní trhy a společnosti poskytující veřejné služby v oblasti elektřiny, zemního plynu, LPG a kapalných paliv s pověřením zajistit spolehlivost služeb a hospodářskou soutěž prostřednictvím opatření k zamezení zneužití dominantního postavení. CREG přejímá metodiky pro výpočet tarifů elektřiny a plynu a pro sazby a marže pro kapalná paliva (kromě tržeb výrobců). CREG nemá právní status, ale má administrativní, technickou a finanční autonomii v rámci MME.
Dozorový orgán pro veřejné služby (Superintendencia Servicios Públicos Domiciliarios) dohlíží na kolumbijský trh s elektřinou a má na starosti vymáhání předpisů a dohled nad nimi. Společnost XM je operátor „poolového“ trhu s elektřinou; provozuje také Národní dispečink. XM je plně kontrolována společností ISA (zajišťuje přenos energií), která je ve vlastnictví vlády. V roce 2021 podepsal Ecopetrol, který je z 88,49 % vlastněný státem, dohodu s kolumbijským ministerstvem financí o získání 51,4 % státního podílu v ISA.
Ministerstvo životního prostředí a udržitelného rozvoje (Ministerio de Ambiente y Desarrollo Sostenible, MADS) řídí politiky a předpisy pro ochranu životního prostředí a přírodních zdrojů. Národní agentura pro udělování environmentálních licencí (Autoridad Nacional de Licencias Ambientes – ANLA) zajišťuje, aby energetické projekty byly v souladu s environmentálními předpisy a udržitelným rozvojem prostřednictvím ekologických licencí a povolení.
Politiku biopaliv stanovuje meziresortní komise Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova; Ministerstvo dopravy; Ministerstvo obchodu, průmyslu a cestovního ruchu; ředitel DNP; MADS; a MME.
Ústav hydrologie, meteorologie a environmentálních studií (Instituto de Hidrología, Meteorología y Estudios Ambientes) spravuje Národní informační systém o změně klimatu.
V roce 2016 Kolumbie vytvořila národní správu klimatických změn (SISCLIMA), v jejímž čele stojí Mezisektorová rada pro změnu klimatu, která se skládá ze šesti orgánů (MADS; MME; DNP; Národní jednotka pro řízení rizik katastrof; a Institut hydrologie, meteorologie a environmentálních studií). Zákon o změně klimatu z roku 2018 učinil z SISCLIMA s Národní radou pro změnu klimatu stálý poradní orgán, který zahrnuje zástupce akademické obce, vlády a občanské společnosti.
Energetická strategie a cíle Kolumbie
Národní plán rozvoje
Nejnovější národní rozvojový plán na období 2022–2026 (Plan Nacional de Desarrollo, PND) na téma „Kolumbie, světová velmoc života“ (Colombia Potencia Mundial de la Vida) byl předložen v listopadu 2022 ke konzultačnímu procesu Kongresu, odborům a občanské společnosti v rámci celého území státu. PND podporuje pět socioekonomických transformací:
- územní plánování v souladu s dostupností vody,
- bezpečí lidí a sociální spravedlnost,
- právo občanů na potraviny,
- produktivní transformace, internacionalizace a opatření v oblasti klimatu,
- regionální konvergence.
PND stanovuje priority pro investice do energetické transformace země. Jedná se o následující:
- diverzifikace exportu s cílovým podílem 56,3 %, který nebude pocházet z těžebního sektoru,
- re-industrializace a investice do technologií s cílovým podílem 0,5 % HDP věnovaný výzkumu a vývoji,
- podpora nových mechanismů pro výrobu 2 GW nekonvenčních obnovitelných zdrojů,
- udržitelná doprava,
- 20% snížení odlesňování a obnova ekosystémů země.
Zákony pro realizaci energetické tranzice
Zákon 1715 z roku 2014 položil základy pro podporu nekonvenčních projektů obnovitelné energie, zejména prostřednictvím daňových pobídek a výhod. Toto nařízení bylo doplněno zákonem 1955 z roku 2019, který zvýšil stávající daňové výhody a vytvořil povinnost pro energetické společnosti pořizovat alespoň 10 % jejich celkových nákupů energie z nekonvenčních obnovitelných zdrojů.
V červenci 2021 zákon o energetické tranzici (2099/2021) rozšířil opatření a daňové výhody pro širokou škálu energeticky účinných a nízkouhlíkových energetických technologií, včetně geotermálních technologií a vodíku. Zákon také vytvořil nový fond – Fondo Único de Soluciones Energéticas neboli FONENERGIA pro zlepšení kvality dodávek a přístupu k energiím.