English version
Ropa
Ropa přináší 2 % hrubého domácího produktu země, což představuje 13 % přímých příjmů státního rozpočtu. Celková produkce surové ropy dosáhla historických vrcholů kolem 1 milionu barelů denně (mb/d) v letech 2011–2015, ale od té doby klesla na 767 tb/d v roce 2021. V příští dekádě se očekává ještě další pokles produkce, který by mohl z Kolumbie učinit čistého dovozce.
Ropa je hlavním zdrojem energetické produkce v Kolumbii: 40 % celkové domácí energetické výroby v roce 2021, následovaná uhlím (39 %). Asi třetina produkované surové ropy se v domácích rafineriích přemění na ropné produkty, z nichž dvě třetiny se exportují hlavně do Spojených států, Číny a sousedních latinskoamerických zemí. Postupný pokles produkční úrovně však vedl ke klesajícím exportům. V roce 2021 čisté exporty představovaly 61 % (nebo 471 tisíc barelů denně [tb/d]) celkové produkce ropy, ale odhaduje se, že ty postupně klesnou do roku 2028 o 36 %.
Doprava a průmysl jsou největšími sektory spotřeby ropných produktů v Kolumbii. Jelikož země nemá vyvinutou železniční síť, v dopravní obsluze převládají autobusy, auta a motocykly. V roce 2021 pokrývala ropa 90 % poptávky po energii v dopravě a 31 % poptávky po energii v průmyslu.
Ropa je marginálně využívána v kolumbijských elektrárnách (1,8 % v roce 2021), navzdory vzestupné tendenci od roku 2010, s výrazným vrcholem během jevu El Niño v roce 2016 (4,4 %).
Obchod s ropnými produkty
Kolumbie je klíčovým regionálním dodavatelem ropy. Nicméně místní kapacita rafinací surové ropy nedostačuje k pokrytí poptávky po ropných produktech, což vyžaduje jejich dovoz. V roce 2021 byla Kolumbie celkově čistým dovozcem benzinu, nafty a LPG. V posledních letech došlo k mírnému poklesu importu díky rozšíření kapacity rafinérií společnosti Ecopetrol.
Nejvíce importovanými ropnými produkty do Kolumbie jsou nafta a motorový benzín, které představují 77 % a 23 % dovozených paliv v roce 2021. Exporty produktů z Kolumbie směřují na trh v USA nebo do Portorika.
Kolumbie je čistým vývozcem topného oleje, plynového/dieselového oleje a ropného koksárenského písku. Historicky dominující export topného oleje výrazně poklesl od roku 2011 (o 81 %), přičemž v roce 2021 převažovaly exporty plynového/dieselového oleje (45 %), nafty (27 %), topného oleje (12 %), ropného koksárenského písku (11 %) a motorového benzínu (4 %).
Objemově se exporty ropných produktů v posledních desetiletích výrazně proměnily, dosáhly celkově 106,7 tb/d v roce 2021, zatímco celkové dovozy ropných produktů byly 122,2 tb/d.
Ropná politika
Politika v oblasti ropy v Kolumbii je prováděna MME a ANH. Hlavním legislativním rámcem pro tento sektor je petrochemický zákoník. Podle kolumbijské ústavy patří vlastnictví podloží a přírodních zdrojů vč. ropy státu. ANH může udělit společnostem práva k průzkumu a těžbě v určitém území výměnou za poplatek závislý na typu uhlovodíků. Společnosti musí splňovat minimální požadavky na právní, finanční, provozní a sociálně-environmentální praktiky.
V listopadu 2022 schválil kolumbijský Kongres daňovou reformu umožňující zvýšení státního rozpočtu o 4 miliardy USD ročně hlavně prostřednictvím vyššího zdanění příjmů ropných společností. Současná vláda prezidenta Petra neplánuje uzavírání nových smluv o průzkumu a těžbě ropy a plynu, ale zaměřuje se na zlepšení a zefektivnění těžby na existujících nalezištích. Proto rozvoj těžby břidlicové ropy čelí politickým, právním a regulačním nejistotám.
Dlouhodobá strategie Kolumbie (E2050) se zaměřuje na snížení závislosti na ropy a zvýšení elektrifikace spotřeby energie. Ropa bude hrát roli v exportu, ale v domácím energetickém systému se podle odhadů výrazně sníží.
Infrastruktura v oblasti ropy
Přístavy
Hlavními přístavy v Kolumbii jsou Buenaventura, Cartagena, Tumaco a Coveñas, které se specializují na export ropy a import rafinovaných produktů z ciziny. Přístav Tumaco se nachází na pacifickém pobřeží v zálivu Tumaco, blízko hranice s Ekvádorem a na jih od Panamského průplavu. V dubnu 2021 byla v Coveñas slavnostně zahájena nová obousměrná jednotka pro kotvení s kapacitou nakládky mezi 50 000 a 60 000 barelů za hodinu.
Přístav Cartagena je určen pro dovoz ropných produktů. Terminál Pozos Colorados v Santa Martě přijímá kapalná paliva a naftu z mezinárodního trhu, které jsou následně přepravovány potrubím do vnitrozemí země. Rafinované produkty jsou přijímány také přes Puerto Bolívar v La Guajira pro provoz komplexu uhelného dolu Cerrejón. Přístav Buenaventura zpracovává největší objem nákladu v zemi pro asijský trh. Má také terminál pro přijímání rafinovaných produktů, které pokrývají poptávku jihozápadní Kolumbie.
Potrubí
Síť ropovodů v Kolumbii má délku 6 100 km, přičemž za síť 55 ropných potrubí zodpovídá 16 přepravních společností. Potrubí spojuje izolované oblasti produkce ropy s rafineriemi (závody v Cartageně a Barrancabermeja) nebo exportními přístavy v Karibiku (Coveñas, Cartagena, Barranquilla, Santa Marta, Puerto Bolívar a San Andrés) a na pacifickém pobřeží (Buenaventura a Tumaco).
Většinu systému ropných potrubí vlastní firma Cenit Transporte y Logística de Hidro-carburos S.A.S., dceřiná společnost Ecopetrolu, a skládá se z radiální sítě propojující stanici Pozos Colorados v Santa Martě s několika koncovými stanicemi, jako jsou Buenaventura, Neiva a Puente Aranda. Pouze jedna linka patří třetí straně a přemisťuje rafinované produkty mezi městy Medellín a Rionegro.
Ropná potrubí jsou opakovaně napadána ozbrojenými skupinami, což způsobuje opakovaná poškození infrastruktury, životního prostředí a ekonomické ztráty. Potrubí v Coveñas, nacházející se na severovýchodě země, je nejčastěji cílem útoků a v roce 2018 nebylo téměř půl roku v provozu.
Zpracování ropy
Kolumbie má pět rafinerií s celkovou kapacitou zpracování surové ropy kolem 420 tisíc barelů denně. Hlavními rafineriemi, které patří státní společnosti Ecopetrol, jsou Barrancabermeja a Cartagena. Tyto rafinerie produkují veškerou naftu a letecké palivo určené pro domácí spotřebu. Barrancabermeja zpracovává zhruba 250 tisíc barelů denně lehké a středně lehké ropy a Cartagena zhruba 165 tisíc barelů denně těžké ropy.
Ostatní rafinerie jsou menší a výstupy jejich produktů nesplňují požadované kvalitativní specifikace pro národní potrubní systém. Ecopetrol investuje obrovské finanční prostředky ve výši 777 milionů USD do rafinérie v Barrancabermeja. Tato investice má za cíl do konce roku 2023 vylepšit palivovou kvalitu a snížit emise. Kromě toho firma také vkládá finanční zdroje do modernizace rafinerie v Cartageně, s cílem zlepšit propojení s potrubní sítí a zvýšit tak její spolehlivost. Zároveň se plánuje otevření první soukromé rafinerie v Puerto Berrío, Magdalena. Očekává se, že od roku 2023 bude tato rafinerie schopna zpracovávat až 150 tisíc barelů ropy denně.
Skladování
V Kolumbii existuje přibližně 400 ropných polí s celkovým počtem 15 000 vrtů a kolem 250 zařízení na těžbu ropy. Podle dostupných informací má Kolumbie schopnost skladovat surovou ropu ve výši přibližně 7 milionů barelů a ropné produkty v objemu kolem 3 milionů barelů, podle údajů shromážděných společností Cenit.
Velkoobchodní distributoři ropy mají povinnost zajišťovat pravidelné a stabilní dodávky paliv spotřebitelům. Jsou povinni udržovat trvalou minimální kapacitu nádrží, která odpovídá 30 % měsíčního objemu dodávek z každé vlastněné zásobovací stanice.
Co se týče ethanolu a biodieselu, distributoři musí disponovat dostatečnou skladovací a inventární kapacitou, aby mohli pokrýt poptávku minimálně po dobu deseti pracovních dní. Tyto povinnosti se vztahují k samotné kapacitě skladování, nikoli k uskladňování ropných produktů.
