Pro nefinanční reportování bude klíčový správný způsob sběru a práce s daty. Pokud firma nechce do prvního reportu uvádět nelichotivé údaje, neměla by se zaváděním principů ESG a cirkulární ekonomiky příliš otálet. Je lepší být připraven, než zavádět procesy sběru a analýzy ESG dat na poslední chvíli..
“V průběhu listopadu 2022 proběhlo v Evropském parlamentu schválení směrnice CSRD o nefinančním reportingu firem. Na konkrétních standardech se zatím stále pracuje, brzy však budeme znát finální podobu metodologie, a to včetně všech témat nefinančního reportingu,” uvádí za CIRA Advisory Laura Mitroliosová, CEO společnosti.
Povinnost nefinančního reportování ESG se bude nově týkat firem, které splňují alespoň 2 z následujících podmínek – firma má více jak 250 zaměstnanců, obrat společnosti činí více jak 40 milionů eur ročně, případně aktiva firmy přesahují hodnotu 20 milionů eur. Zároveň se nefinanční reporting ESG bude týkat také všech společností, které jsou kótované na burze, a to i malých a středně velkých firem.
“Tím se značně rozšíří reportovací povinnost napříč evropskou firemní sférou. Razantní bude nárůst povinných reportů ESG i v České republice. Nyní reportuje nefinanční data pouze 50 českých podniků, ale s nástupem účinnosti nové směrnice CSRD se bude jednat odhadem až o 1 500 firem. Zároveň se pro jednotlivé firmy liší termíny účinnosti směrnice, a to právě dle velikosti a obratu firmy. I když se na první pohled může zdát, že ESG se týká jenom těchto velkých firem, není tomu tak. Dalších tisíců malých a středních podniků se povinnosti ESG reportingu dotknou nepřímo – jsou totiž v pozici obchodních partnerů (dodavatelů či subdodavatelů) těchto velkých firem,” doplňuje Mitroliosová.
Témata ESG reportingu si budou firmy volit dle tzv. principu materiality (relevantnosti)
“Některá témata nefinančního reportingu ESG si budou firmy moci zvolit pomocí pravidla tzv. dvojí materiality. Tedy dle toho, zda je určité téma z oblasti udržitelnosti pro danou firmu relevantní, významné. K tomu bude důležité posoudit nejen, jak firma přímo ovlivňuje své okolí, ale i jaké vnější podmínky ovlivňují činnost daného podniku. Tím chce evropská legislativa zahrnout do reportingu zájmy všech stakeholderů, tedy zainteresovaných osob, které mají s působením firmy co do činění,” vysvětluje Mitroliosová.
Z oblasti životního prostředí budou firmy moci vybírat například z těchto 5 témat:
1. Celkové cíle firmy v oblasti klimatu
2. Znečišťování vody a půdy
3. Vodní zdroje
4. Biodiverzita a ekosystémy
5. Cirkulární ekonomika a využívání zdrojů
V sociální oblasti jsou navržena tato témata:
1. Rovná práva a příležitosti, pracovní podmínky a dodržování lidských práv
2. Pracovníci v dodavatelsko-odběratelském řetězci
3. Ovlivněné komunity
4. Koncový zákazník
“Blíže nedefinovaná jsou prozatím tzv. sektorová témata nefinančního reportingu. Ta se budou vztahovat na konkrétní odvětví podnikání, ve kterém firma působí. Sektorová témata si tedy firmy nebudou moci volit, ta pro ně budou přímo stanovena. V praxi to bude vypadat tak, že jiná sektorová témata bude řešit například energetická firma než společnost podnikající třeba ve farmacii. Obzvlášť na tato oborová témata se tedy firmy budou muset dobře připravit. Právě pro oblast energetiky jsou i v důsledku aktuálního vývoje evropského trhu s energiemi velká očekávání,” apeluje Mitroliosová.
Firmy, které již aplikují do svých obchodních strategií prvky udržitelnosti, zajímají především náležitosti reportování k tématu cirkulární ekonomiky.
Například pro téma cirkulární ekonomiky bude metodologie obsahovat předběžně tyto kroky:
- Jak firma plánuje zavést používání obnovitelných zdrojů ve svém provozu a jak bude eliminovat používání neobnovitelných zdrojů.
- Jaké metriky si firma určí pro eliminování odpadu a využití neobnovitelných zdrojů. A naopak jak bude měřit zapojení obnovitelných zdrojů a cirkulárního využití materiálů.
- Jaká bude celková váha vstupních materiálů pro firemní provoz. V jakém podílu budou v tomto obnovitelné zdroje.
- Kolik odpadu firma vyprodukuje. Jak se jí daří znovupoužívat zdroje a recyklovat. Kolik zdrojů končí likvidací na skládkách, ve spalovnách nebo kompostováním.
Jak ovlivnilo firmu zapojení strategií oběhové hospodářství na finančních výsledcích. Jaké nové příležitosti a rizika tím pro firmu vznikají? Podrobnější informace k vývoji metodologie ESG a jednotlivých témat najdete v podrobnějším článku.