English version
Poukazují na to výsledky čtyřleté studie pod vedením expertů z Addisabebské univerzity ve spolupráci s Etiopským institutem pro zemědělský výzkum (EIAR) a Kansaskou a Pensylvánskou univerzitou.
Průměrný podíl proteinů v etiopském mléku je o 27 % nižší než standard a tuku obsahuje průměrně o 25 % méně. Dle odborníků by mléko vyráběné v Etiopii mělo být označováno jako odtučněné, protože nedosahuje kvality polotučného mléka. Až 90 % pasterizovaného mléka je vyráběno v podmínkách neodpovídajících hygienickým standardům.
Dle studie, která probíhala v největších etiopských regionech Amhara a Oromie a také ve Státě jižních národů, 68,75 % mléka dostupného na trhu obsahuje až 10,4 % přidané vody. Špatnou kvalitu syrového mléka způsobuje z velké části krmivo, jelikož pastva etiopským kravám nedodává dostatečné množství živin.
Nízkou spotřebu a vyšší ceny mléka na domácím etiopském trhu způsobuje i zaměření se mnoha výrobců na export. V prvních sedmi měsících fiskálního roku 2022/2023 (od července 2022 do ledna 2023) Etiopie vyvezla 640 kubických metrů mléka a mléčných výrobků a utržila za tento export 180,8 tisíce USD.
Trend bude vyrobit s méně materiálem více, říká spolumajitel společnosti Beneš a Lát
Kulturní a náboženské faktory
Produkce a konzumace mléka v Etiopii je ovlivňována i kulturními a náboženskými faktory. Přestože se v zemi chová odhadem až 10 milionů kusů dobytka, což je nejvíce na africkém kontinentě, průměrná roční spotřeba mléka dosahuje pouze 19,8 litru na osobu, tedy 11 % hodnoty doporučované Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V sousední Keni každá osoba za rok v průměru konzumuje 120 litrů mléka a Súdán dokonce naplňuje doporučení WHO s hodnotou 180 litrů.
Dle pravidel etiopské ortodoxní církve probíhá více než půl roku půst, během kterého věřící nemohou konzumovat mléčné výrobky či maso. V obdobích několikatýdenních půstů před důležitými náboženskými svátky je tedy spotřeba mléka v etiopských domácnostech minimální. Z důvodu nedostatečných vstupů v podobě syrového mléka od farmářů a nízké poptávky v určitých obdobích musí být výroba mléka a mléčných produktů často pozastavována či běžet jen omezeně, což vytváří na producenty mléka další tlaky.
Potřeba moderních technologií
Mlékárenský průmysl v Etiopii vzhledem k výše popsaným nedostatkům vyžaduje přenos know-how a moderní technologie na několika úrovních. Jedním z problémů je pastva na nekvalitních plochách a nedostatek či úplná absence výživových doplňků, které by vedly k vyšší kvalitě syrového mléka.
Časté výpadky elektrického proudu během procesu pasterizace a skladování mléka vytvářejí úrodnou půdu pro kontaminaci mléka a reprodukci mikrobů. Produkce mléka je negativně ovlivňována i nedostatkem čisté vody, která farmářům znemožňuje dostatečnou a pravidelnou hygienu například při dojení.
Etiopský mlékárenský průmysl tedy potřebuje nejen přenos know-how v případě kvality vstupů, ale také u výrobních procesů, skladování a balení finálních produktů včetně hygienických standardů. Zaměstnanci v mlékárenském průmyslu jsou nedostatečně vyškoleni, a to jak pro obsluhu strojů, tak jejich základní servis. Jednotlivé mlékárny se často potýkají se zastaralými a nefunkčními stroji. Kromě předání know-how proto existují příležitosti i pro dodavatele strojů a výrobních linek.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Addis Abebě (Etiopie). Autor: Pavel Šára, ekonomický diplomat.
