Etiopie oživila projekt ropovodu do přístavu v Džibutsku

Etiopie ve svém plánu rozvoje prezentovala výstavbu produktovodů jako jednu ze svých priorit v rozšiřování infrastruktury. Ropovod z přístavu v Džibutsku do centrální Etiopie nebyl i přes dřívější plány dosud realizován, etiopské Ministerstvo dopravy ho však považuje za ekonomicky a environmentálně udržitelnější v porovnání se současnou silniční přepravou.

Etiopie se snaží nejen podpořit vlastní ekonomický růst, ale indikuje i zájem o výstavbu regionální sítě ropovodů, která by ji propojila se sousedy.

Dle zveřejněného dokumentu by Etiopie do roku 2030 měla postavit minimálně 925 km produktovodů a dle preferencí Ministerstva dopravy Etiopie by právě produktovody měly být realizovány přednostně, a to prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) či joint venture.

Plány na výstavbu ropovodu byly již dříve zakotveny v rámcové dohodě, kterou podepsaly vlády Etiopie a Džibutska se společnostmi Black Rhino Group a Royal Bafokeng Holdings, vlastněnými americkými kapitálovými fondy Blackstone, o výstavbě ropovodu o délce 550 km z džibutského přístavu do etiopského Awashe.

Nicméně projekt nebyl realizován a etiopská vláda se soustředila na dokončení a modernizaci elektrifikované železnice, která by mohla k přepravě ropných produktů sloužit. Přestože byla hlavní část železnice dokončena již v roce 2018, vagóny s palivy na ni dosud přepravovány nejsou.

Ministerstvo dopravy zdůvodňuje důležitost výstavby ropovodu především vysokými náklady na pořizování a provoz cisteren. Plánované produktovody by měly být převážně podzemní, aby došlo k co nejmenšímu narušení životního prostředí a flóry a fauny. Přechod ze silniční dopravy, která navíc čelí mnoha rizikům kvůli koncentraci většiny etiopského zboží na hlavní tepně Džibuti – Addis Abeba, k produktovodům považuje ministerstvo za ekonomicky a environmentálně udržitelné.

Rostoucí poptávka po palivech a ropných produktech úzce souvisí s etiopským ekonomickým růstem, který byl před koronavirovou pandemií v průměru desetiprocentní. Avšak plány na výstavbu ropovodu nekončí propojením džibutského přístavu s centrální Etiopií. Předmětem diskuzí je vznik regionální sítě, která by zahrnovala i Súdán, Keňu, Jižní Súdán a Eritreu. V případě připojení Jižního Súdánu by ropovody mohla proudit i ropa z jihosúdánských nalezišť, která se nyní na světové trhy dostává pouze přes Súdán.

V připravovaném projektu mají šanci se uplatnit i české společnosti, které mohou využít svého know-how a zkušeností např. při budování samotných produktovodů či skladovací infrastruktury. Příležitost existuje ale i pro firmy z dalších odvětví, např. geologický průzkum či další doprovodné služby.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Addis Abebě (Etiopie). Autor: Pavel Šára, ekonomický diplomat.