EU výrazně posílí investice na podporu růstu a vytváření pracovních míst



Evropská komise oznámila investiční plán ve výši 315 miliard eur, jehož cílem je znovu nastartovat růst v Evropě a nabídnout lidem více pracovních míst.

Plán sestává ze tří hlavních prvků:

• zřízení nového Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) se zárukou tvořenou veřejnými finančními prostředky, který by měl v následujících třech letech (2015–2017) mobilizovat nejméně 315 miliard eur dalších investic,
• vytvoření důvěryhodného seznamu projektů spojeného s programem pomoci, díky němuž budou investice směřovat tam, kde jsou nejvíce zapotřebí,
• ambiciózního plánu s cílem zatraktivnit Evropu pro investicea odstranit regulační překážky.

Podle odhadů Evropské komise by navrhovaná opatření jako celek mohla během následujících tří let zvýšit HDP EU o 330–410 miliard eur a dát vzniknout až 1,3 milionu nových pracovních míst.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker k plánu řekl: „Bude-li Evropa více investovat, bude se jí ekonomicky lépe dařit a bude vytvářet více pracovních míst – to je jednoduchá rovnice. Investiční plán, který dnes v úzkém partnerství s Evropskou investiční bankou předkládáme, představuje ambiciózní a nový způsob, jak posílit investice, aniž by vznikl nový dluh. Nastal ten pravý čas investovat do naší budoucnosti, do klíčových strategických oblastí Evropy, jako jsou energetika, doprava, širokopásmové připojení, vzdělávání, výzkum a inovace. Spoléhám na to, že Evropský parlament a členské státy přiloží ruku k dílu a že s jejich přispěním bude nový Evropský fond pro strategické investice moci začít fungovat co nejdříve. Evropa potřebuje nahodit motor a my jí dnes nabízíme startovací kabely.“

Místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen, odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, uvedl: „V Evropě potřebujeme nové investice, a proto musíme mobilizovat další soukromé prostředky. Nový Evropský fond pro strategické investice bude působit jako multiplikátor. Každé euro z veřejných prostředků mobilizovaných ve fondu vytvoří zhruba 15 eur investic, k nimž by jinak nedošlo. Fond zahájí činnost velmi dobře vyzbrojen a bude ji moci dále rozšiřovat s tím, jak se budou připojovat další zainteresované strany. Komise vyzývá členské státy a vnitrostátní banky poskytující podporu, aby svou účastí znásobily dopad fondu a vyvolaly ještě výraznější dominový efekt v evropské ekonomice.“

Prezident Evropské investiční banky Werner Hoyer prohlásil: „V Evropě máme značnou likviditu, ale nedostatek investic. Potýkáme se s krizí důvěry v investice, a naším úkolem tak je znovu propojit soukromé investice s atraktivními projekty. Za tímto účelem na sebe musíme převzít více rizika, abychom přiměli navrhovatele projektů investice zahájit. Nový „Evropský fond pro strategické investice“ poskytne cílenou rizikovou kapacitu s katalyzačními účinky pro ekonomicky životaschopné projekty, a to s využitím znalostí a zkušeností naší banky v oblasti výběru a řízení projektů. Doplní jej další iniciativy, jako je odstranění regulačních překážek a zřízení služby pro investiční poradenství s cílem podpořit plánování a přípravu projektů v celé Evropě.“

Podrobnější informace o třech prvcích, na nichž je nový investiční plán založen:

1. Mobilizace dalších finančních prostředků na investice

Investiční plán uvolní během následujících tří let (2015–2017) do reálné ekonomiky veřejné a soukromé investice ve výši nejméně 315 miliard eur. V době, kdy se nedostává veřejných prostředků, zatímco ve finančních institucích a na osobních i firemních bankovních účtech se nachází finanční likvidita, kterou je možné využít, je třeba pokusit se prolomit začarovaný kruh malé důvěry a nedostatečných investic. Záměrem investičního plánu je inteligentním způsobem zmobilizovat veřejné i soukromé finanční prostředky – každé euro z veřejných finančních prostředků bude využito k vytvoření další soukromé investice, aniž by přitom vznikl nový dluh.

V partnerství s Evropskou investiční bankou (EIB) bude zřízen nový Evropský fond pro strategické investice (EFSI). Jeho základ bude tvořit záruka ve výši 16 miliard eur z rozpočtu EU v kombinaci s 5 miliardami eur, které vyčlení EIB. Podle opatrných odhadů vycházejících z historických zkušeností bude multiplikační efekt fondu 1:15. Jinak řečeno, každé euro z veřejných prostředků, které bude fondem mobilizováno, vytvoří 15 eur celkových investic, k nimž by jinak nedošlo.

Fond by se měl zaměřovat na investice do infrastruktury, zejména do širokopásmových a energetických sítí a dopravní infrastruktury v průmyslových centrech, dále do vzdělávání, výzkumu a inovací a také do obnovitelných zdrojů energie, malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací[1].

Díky využití stávající struktury skupiny EIB bude možné fond zřídit rychle na jaře 2015. Fond má potenciál zmobilizovat v letech 2015–2017 více než 315 miliard eur dalších finančních prostředků. Cílem je, aby fond začal fungovat do června 2015.

Tyto investice budou navíc doplněny maximalizací pákového efektu evropských strukturálních a investičních fondů v období 2014–2020, které budou namísto tradičních grantů využívat úvěry, vlastní kapitál a záruky. Pákový poměr se tím zvýší na hodnotu mezi 1:3 a 1:4. Díky zdvojnásobení objemu inovativních finančních nástrojů a využití vzniklého pákového efektu by se tak v letech 2015 až 2017 mohly zmobilizovat další investice do reálné ekonomiky ve výši 20 a 35 miliard eur.

2. Důvěryhodný seznam projektů ve spojení s technickou pomocí, které nasměrují prostředky tam, kde je jich zapotřebí

Investiční plán umožní dostat finanční prostředky do reálné ekonomiky díky vytvoření transparentního seznamu identifikujícího životaschopné projekty na úrovni EU a poskytování potřebné technické pomoci, která podpoří výběr projektů a jejich strukturování a využívání inovativnějších finančních nástrojů.

Nový fond bude podporovat strategické investice do infrastruktury, zejména do širokopásmových a energetických sítí a dopravy v průmyslových centrech, jakož i do vzdělávání, výzkumu a vývoje, obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti.

Bude rovněž podporovat rizikové financování pro malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací v celé Evropě. Pomůže jim překonat nedostatek kapitálu poskytováním vyšších přímých kapitálových investic a dodatečných záruk za úvěry malých a středních podniků.

Členské státy již nyní poskytují společné pracovní skupině Komise a EIB zřízené v září 2014 seznamy projektů vybraných podle tří hlavních kritérií:

• projekty s přidanou hodnotou EU (na podporu cílů EU),
• hospodářská životaschopnost a hodnota – preferují se projekty s vysokou socioekonomickou návratností,
• projekty, které mohou být zahájeny nejpozději do tří let, tzn. že lze oprávněně očekávat kapitálové výdaje v období 2015–17.

Kromě toho by projekty uvedené na seznamu měly mít potenciál získat další zdroje financování. Dále by měly mít přiměřenou velikost a rozšiřitelnost (v závislosti na odvětví/pododvětví).

Komise a EIB rovněž zahájí rozsáhlý program technické pomoci, jehož cílem je identifikovat projekty a napomáhat tomu, aby byly atraktivnější pro soukromé investory.

3. Plán na odstranění překážek pro investice

Investiční plán bude obsahovat plán na odstranění odvětvových předpisů, které brzdí investice.

S cílem zlepšit podnikatelské prostředí a podmínky financování se plán zaměří na opatření ve finančním sektoru, například vytvoření unie kapitálových trhů, aby se zajistila větší nabídka kapitálu pro malé a střední podniky a dlouhodobé projekty.

Zejména se soustředí na odstranění značných regulačních i jiných překážek, které přetrvávají ve všech důležitých odvětvích infrastruktury, včetně energetiky, telekomunikací, digitálních technologií a dopravy, jakož i překážek na trzích se službami a zbožím. Komise v prosinci ve svém pracovním programu na rok 2015 navrhne seznam prioritních iniciativ konkrétně spojených s investičním plánem.

Další kroky v krátkodobém horizontu (prosinec 2014 až leden 2015)

Evropský parlament a prosincové zasedání Evropské rady se vyzývají, aby investiční plán pro Evropu schválily, což zahrnuje závazek urychleně přijmout příslušná legislativní opatření.

Členské státy vbrzku dokončí programování evropských strukturálních a investičních fondů, aby se co nejvíce zvýšil jejich efekt, a Evropský investiční fond bude posílen díky prvnímu dodatečnému příspěvku od EIB. Souběžně s tím Komise a EIB zahájí formální opatření pro nový Evropský fond pro strategické investice.

Očekává se, že společná pracovní skupina Komise a EIB předloží první seznam možných investičních projektů v průběhu prosince, aby se mohl začít vytvářet transparentní evropský seznam projektů. Ve spolupráci s EIB a hlavními vnitrostátními a regionálními aktéry bude posílena technická pomoc s cílem vytvořit „centrum pro investiční poradenství“, které bude na jednom kontaktním místě nabízet služby pro navrhovatele projektů, investory a veřejné řídící orgány.

Veškerá příslušná opatření by měla být přijata tak, aby mohl být nový Evropský fond pro strategické investice zřízen do poloviny roku 2015. V polovině roku 2016 posoudí Evropská komise a hlavy států a předsedové vlád dosažený pokrok a v případě potřeby zváží další možnosti.