English version
Dnes eurem platí 340 milionů Evropanů v 19 zemích Evropské unie. Další země, například Bulharsko či Chorvatsko, se na přijetí eura chystají. Mimo EU euro používá nebo má svou měnu na euro navázáno asi 60 států a území po celém světě se 175 miliony obyvateli.
Za dvacet let své existence se euro stalo druhou nejvýznamnější světovou měnou. U mezinárodních plateb si drží dokonce stejný podíl jako americký dolar – na každou z těchto dvou měn připadá zhruba 40 % světových mezinárodních plateb. Co se týče půjček, úvěrů a bankovních rezerv, drží euro druhou příčku hned po dolaru.
I když to z české kotliny tak nevypadá, euro je v Evropě i ve světě tedy poměrně atraktivní. A kdo ho okusil, je s ním spokojen. Pěkným vysvědčením pro euro byl Eurobarometr z podzimu, kde jej podpořilo rekordních 75 % obyvatel v zemích eurozóny. Naopak v zemích, kde se eurem neplatí, je podpora eura podstatně nižší – v průměru 36 %. Pozoruhodný je kontrast mezi 77% podporou v SR a pouze 21% v ČR.
Co stojí za touto oblibou společné měny?
Evropané si cení eura především jako sjednocujícího symbolu celé Evropy. Zároveň vnímají celou řadu praktických výhod a ekonomických přínosů v každodenním životě. S eurem se v Evropě snáze cestuje, obchoduje a investuje. Firmy ušetří miliardy eur díky nižším transakčním nákladům a odpadnutí kurzového rizika. Euro přineslo i nižší inflaci a tedy větší stabilitu cen.
Díky snazšímu porovnání cen v eurech je mnohem větší konkurence a tlak na snižování spotřebitelských cen. Se zavedením eura také v mnoha zemích podstatně klesly úrokové sazby a půjčky se tak staly levnějšími. Například průměrné hypoteční sazby klesaly postupně z 5,7 % v roce 2002 na 2,2 % v roce 2017.
Z českého pohledu je obzvlášť zajímavý případ Slovenska, které euro přijalo již v roce 2009. Češi a Slováci vycházejí ze stejné historie, institucionálního prostředí i podobné struktury ekonomiky a koneckonců sdíleli společnou měnu několik desetiletí. Rok po zavedení eura jeho podpora na Slovensku stoupla na 78 %, i přes hlubokou ekonomickou krizi.
Euro bylo podnikateli vnímáno jako stabilizační prvek v době krize, protože jim umožnilo snížit náklady na zajišťování proti kurzovým výkyvům a na směnu měny. Obavy populace ze zdražování se nepotvrdily – inflace byla v roce 2009 pod 1 % a dopady přechodu na euro byly minimální. Euro prokazatelně hrálo pozitivní roli při rozhodování investorů o umístění investic. Podle odhadů OECD bylo Slovensko v roce 2011 díky přijetí eura o 10 % bohatší (v HDP na obyvatele v paritě kupní síly).
Na druhou stranu nebylo celých dvacet let jen idylických. Krize let 2008-2009 odhalila v architektuře měnové unie nemalé slabiny. Euro se dostalo pod značný tlak a hrozil odchod Řecka z eurozóny. Státy eurozóny na to zareagovaly přijetím celé řady kroků, které měly měnovou unii reformovat a posílit: byly vytvořeny záchranné mechanismy pro případ krize, posílena pravidla pro fiskální a makroekonomický dohled a velkého pokroku bylo dosaženo v oblasti bankovní unie.
I když reforma eurozóny ještě není u konce, pozitiva se – i díky ekonomické konjunktuře – již dostavují: rozpočtové deficity zemí EU se snížily (z 6,6 % HDP v roce 2009 na 1% HDP v roce 2017), výrazně se zmenšila rizika v bankovním sektoru (podíl nesplácených úvěrů klesl ze 7,5 % v roce 2011 na 3,4 % v druhém čtvrtletí 2018).
Měřeno lidskou optikou euro ve svých dvaceti letech dosáhlo dospělosti. Již má za sebou nestabilní pubertální období, již přestálo první velkou krizi, vyšlo z ní posíleno a stalo se atraktivní měnou pro Evropu i široké okolí. Nenaplnila se tak věštba amerického ekonoma a nositele Nobelovy ceny Miltona Friedmana, podle kterého euro nemělo přežít deset let nebo první velkou ekonomickou krizi. Euro přežilo obojí a přejme mu vše dobré i do dalších let.
Převzato z Měsíčníku EU aktualit vydávaném EU Office České spořitelny, a. s., Autorka: Pavlína Žáková, Zastoupení Evropské komise v ČR
(Kliknutím obrázek zvětšíte)