Evidence tržeb: Elektronický cedník?



Odpůrci elektronické evidence tržeb začali další kolo války s technologií shromažďující informace o hotovostních platbách. Přišli s argumentem, že touto cestou unikají citlivá data podnikatelů zapojených do EET. Elektronická evidence je podle nich navržena nedbale a nesplňuje základní požadavky na bezpečnost.

„K údajům z EET se může dostat téměř každý. Pokud někdo chce, zjistí obraty jednotlivých provozoven, měsíční prodeje, prodeje ve dnech v týdnu i prodeje v hodinách i minutách,“ upozornil IT expert a dlouhodobý bojovník proti EET Boleslav Buzek.

Právě zmíněný obrat provozoven a další podobné údaje jsou podle obchodního zákoníku obchodním tajemstvím. EET je podle Boleslava Buzka v přímém rozporu s českým obchodním právem i obchodním právem euroatlantických zemí. Česká EET totiž ohrožuje nejen české živnostníky, ale také velké firmy i nadnárodní řetězce.

„Dle vývoje obratu lze například vyčíst, ve kterém místě se lépe podniká, v jaké dny a jaké jsou sezonní výkyvy. Na základě těchto informací lze rozhodovat o významných investicích i o optimalizaci zásob v sezonních výkyvech, a získat tím nekalou konkurenční výhodu,“ doplnil Boleslav Buzek.

Výzva ministerstvu

Zástupci podnikatelů sdružení v podnikatelských odborech i dalších uskupeních v této souvislosti vyzvali ministerstvo financí a premiéra Andreje Babiše k okamžitému rušení EET. K jejich výzvě se také připojili někteří poslanci ze stran, které EET odmítají od počátku. Boleslav Buzek předeslal, že pokud nebude na výzvu ministerstvo reagovat, bude postupovat soudní cestou.

„Zvláštní režim EET představuje naprosto zbytečnou časovou a administrativní zátěž navíc.“
Tomáš Loukota, Solitea

Ministerstvo financí ale úvahy o rušení EET odmítá. Naopak připravuje spuštění třetí a čtvrté vlny evidence tržeb. Do té by se měli zapojit podnikatelé takzvaných svobodných povolání, například lékaři, právníci, účetní, ale i autoservisy a pneuservisy, dopravci či zemědělci, výrobci potravin či nápojů, nábytku, oděvů či strojů, pořadatelé sportovních a kulturních akcí a podobně. Podnikatelé, kteří spadají do těchto fází, začnou evidovat společně v jedné vlně, která bude spuštěna šest měsíců po platnosti zákona.

Návrat papírování

Nedávno schválená novela navíc přináší i takzvaný zvláštní režim offline evidence. Ten by měl usnadnit fungování nejmenším podnikatelům, přesto na ně paradoxně klade více administrativních povinností. Ve výsledku je tak pro ně jednodušší zřídit si jednorázově přístup do webové aplikace EET a vydávat účtenky online z mobilního zařízení.

Pro evidenci tržeb v tomto zvláštním režimu musí podnikatel, který je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, splnit tři podmínky. Nesmí být plátcem DPH, může mít maximálně dva zaměstnance a výše jeho příjmů z tržeb se musí za 12 předcházejících měsíců vejít do částky 200 tisíc korun.

Stejnou sumou je omezena též předpokládaná výše příjmů v následujících 12 měsících. O zvláštní režim si musí podnikatel zažádat a doložit, že splňuje uvedené podmínky. Aby mohl v offline režimu fungovat, musí si na finančním úřadě vyzvednout speciální blok účtenek. Zákazníkům pak bude muset tyto účtenky vystavovat při uskutečnění tržby. Podnikatel je pak také povinen evidovat stejnopis vystavené účtenky a za každé kalendářní čtvrtletí podat správci daně oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu.

Administrativní zátěž

Přestože má novela zákona drobným živnostníkům, z nichž mnoho si například podnikáním jen přivydělává při běžném zaměstnání, ulehčit, řada odborníků ji kritizuje. Podle nich bude pro nejmenší podnikatele naopak znamenat daleko větší zátěž.

„Zvláštní režim je na první pohled zdarma, ale představuje naprosto zbytečnou časovou a administrativní zátěž navíc. Deklarovaná úspora nákladů na pořízení elektronické evidence tržeb je tak značně pochybná,“ upozorňuje Tomáš Loukota ze společnosti Solitea, která poskytuje bezplatnou EET aplikaci Profi účtenka.

Šikana poctivých

Terčem kritiky je také dosavadní způsob kontrol EET. Prodejci kritizují pracovníky finanční správy, že opakovanými kontrolami šikanují poctivé podnikatele, zatímco těm problémovým se chronicky vyhýbají. Největší problém představují podle Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) vietnamské večerky, ve kterých podle jejího průzkumu nevydává účtenky 19 procent prodejců.

„Od roku 2012 poklesla mezera ve výběru DPH o šest procentních bodů.“
Alena Schillerová, ministryně financí

Podle asociace kontroly opakovaně navštěvují především poctivé obchodníky, protože si nechtějí dělat potíže s těmi problémovými. „V kontextu těchto výsledků je nepochopitelná situace, kdy u obchodníka, jehož tržby i počty nákupů po zavedení evidence jsou zcela kontinuální s výsledky před jejím zavedením, proběhly v několika týdnech po zavedení EET celkem tři kontroly dodržování zákona, aniž by zjistily jakékoliv jeho porušení. Je příznačné, že se jednalo o prodejnu v Praze, která jinak dle výsledků průzkumu vykazuje jedno z nejhorších zjištění v rámci celé ČR,“ komentuje situaci Jiří Štorch, předseda Družstva Eso market a člen představenstva AČTO.

Jinými slovy přestože v Praze by se měli kontroloři zaměřovat především na problematické večerky a tržnice, opakovaně kontrolovali prodejce, u kterého nebylo žádné podezření z podvodů.

Propad DPH se snižuje

Ministerstvo financí si od zavedení EET slibuje lepší výběr daní, včetně daně z přidané hodnoty. „V posledních letech jsme dosáhli velkého pokroku v boji proti daňovým únikům, které stát každoročně připravovaly o miliardy. Podařilo se nám změnit postoj společnosti k placení daní i dlouhodobé toleranci k daňovým únikům. Studie nám potvrzuje, že jsme zvolili správnou cestu,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

„Skutečné zlepšení výběru DPH v České republice ještě více vynikne v dlouhodobějším srovnání. Od roku 2012 poklesla mezera ve výběru DPH o šest procentních bodů, přičemž lepšího výsledku dosáhlo pouze šest zemí. A na rozdíl od řady dalších členských států EU jsme se navíc v tomto ukazateli během období 2012 až 2016 setrvale zlepšovali,“ doplňuje ministryně financí.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál.