English version
Evropská komise chce problém řešit dvěma způsoby. Plánuje investovat značné prostředky do posílení výroby a rozjela se příprava evropského procesoru. Na něm chtěli pracovat i Češi, projekt ale nezískali.
Tvorbu evropského procesoru dostala na starost organizace European Processor Initiative (EPI). EPI má vytvořit moderní procesor, který by v první fázi bylo možné nasadit v chystané síti evropských superpočítačů EuroHPC. Našel by tak uplatnění při náročných vědeckých či průmyslových výpočtech a v simulacích. Evropské čipy by následně měly zamířit na běžný trh, předběžný zájem projevují například automobilky.
Do superpočítačové sítě EuroHPC se zapojila i Česká republika. Ta v létě v národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě za 400 milionů rozběhla nový superstroj Karolina. V Ostravě zároveň projevili zájem zapojit se do vývoje procesoru. V IT4Innovations proto vytvořili konsorcium s brněnským startupem Codasip. Ten prozatím na investicích posbíral 15,3 milionu dolarů, a to mimo jiné od amerického výrobce pevných disků Western Digital, čínské skupiny Shenzhen Capital Group nebo od zakladatelů Avastu Eduarda Kučery a Pavla Baudiše.
Codasip navrhuje procesory na rychle rostoucí otevřené technologii RISC-V. Jde o konkurenci firmě ARM, ovšem bez licenčních poplatků. I proto se o RISC-V a Codasip zajímá Čína, která musí řešit americká embarga znemožňující přístup k čipům. Na RISC-V poběží jedna část evropského procesoru.
Do českého uskupení se přidala i společnost Hewlett Packard, pro kterou Foxconn v Kutné Hoře a v Pardubicích vyrábí servery a počítače. Projekt ale nakonec získalo konkurenční uskupení kolem superpočítačového centra v Barceloně. Procesorový akcelerátor EPAC už dokázal rozběhnout operační systém Linux a EPI obdržela první testovací vzorky. Češi se i přesto chtějí zapojit. „Ještě figurujeme v projektu na vytvoření prototypu superpočítače postaveného na evropských technologiích,“ sdělil deníku E15 Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations.
Stát podpoří technologickou inkubaci 250 inovativních start-upů
Pokud evropské procesory vzniknou, vyrábět se budou pravděpodobně na Tchaj-wanu. Schopnost Evropy produkovat pokročilé čipy zmizela. V roce 2013 jsme se na globální výrobě čipů podíleli 20 procenty, dnes je to pod 10 procent. Každý druhý čip vyrobený v Evropě vznikne v komplexu továren kolem Drážďan.
„Jsme jednookým králem mezi slepými,“ popsal Frank Bösenberg z organizace Silicon Saxony (Křemíkové Sasko), jež tamní čipový průmysl zastupuje. Bosch v Drážďanech zprovoznil novou továrnu za miliardu eur. Infineon, dřívější čipová sekce Siemensu, zde plánuje investovat 1,1 miliardy eur. GlobalFoundries, někdejší výrobní součást AMD, v Sasku utratí dalších 400 milionů eur. Infineon také za 1,6 miliardy eur rozjel továrnu v Rakousku. Oproti investicím v USA a v Asii jde o drobné.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila přípravu takzvaného Chips Act, tedy rozsáhlého plánu, jak produkci strategických komponent do Evropy vrátit. Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton před pár dny zavítal do Jižní Koreje a do Japonska, aby zde našel podporu. Komise už dříve uvedla, že chce v rámci postcovidového fondu obnovy do podpory výroby čipů poslat až desítky miliard eur.
„Bohužel se toho moc neděje a zatím jen čekáme. Každým dnem jsme nervóznější,“ uvedl jeden z manažerů Infineonu, který si nepřál být jmenován. USA, Čína, Jižní Korea a Tchaj-wan do produkce čipů vkládají další desítky až stovky miliard dolarů. Dokážou tak subvencovat své firmy a získat výhodu. „Není to hra, co se hraje fér,“ konstatuje Bösenberg. Šéf Intelu Pat Gelsinger v posledních týdnech objížděl evropské země a následně slíbil v Evropě investovat desítky miliard eur. Podle obeznámených zdrojů požadoval pobídky blížící se deseti miliardám eur.
Převzato z webu E15.cz. Autor: Jan Sedlák
