English version
Před každými volbami míří od politiků k českým podnikům řada slibů. Mezi ty klíčové vždy patří závazek, že ministerstva zjednoduší čerpání evropských dotací. Ty ale podle odborníků zůstávají pro malé a střední firmy nadále nepřehledným, rizikovým a extrémně komplikovaným prostředím.
„Rozhodně nedošlo k nějakému výraznějšímu zjednodušení a zpřehlednění systému evropských dotací. Systém je stejný a po dobu celého období 2014 až 2020 prakticky neměnný. Není příliš reálné s jeho strukturou hýbat,“ říká Ladislav Čermák, ředitel dotačního poradenství společnosti Naviga 4.
Dramatické zlepšení nepřišlo
Postupy a pravidla v rámci jednotlivých programů se podle něj mění jen drobně. „Ale rozhodně to není dramatické zjednodušení. I kdyby tyto změny znamenaly drobné zjednodušení, je otázkou, zda to tím pádem není též komplikace. Neustálé změny a úpravy pravidel nejsou také příliš přívětivé,“ dodává Ladislav Čermák.
Ani do budoucna není příliš velký optimista. „Pokud neberete klasické politické proklamace, tak o žádných reálných a zásadních změnách nevím. Například na ministerstvu průmyslu a obchodu se nyní připravují nové výzvy a v nich odpadnou některé dříve požadované nesmyslné doklady. To je rozhodně pozitivní, ovšem pro zájemce o dotace, kteří nejsou v problematice kovaní a nepohybují se v ní každý den, se i tak bude nadále jednat o náročný až odrazující administrativní oříšek,“ doplňuje Ladislav Čermák.
K obrovské administrativní zátěži podnikatelům přibyly i komplikace s elektronickým systémem pro čerpání a administraci dotací, který nefunguje příliš vstřícně k uživatelům. I v tomto případě politici slibovali výrazné zlepšení. „Systém je stále stejný. Některé dříve nefungující části systému jsou zprovozněny. Celková architektura a způsob práce jsou však stejné,“ konstatuje Ladislav Čermák.
Už nikdy více
Pro řadu firem je proces čerpání tak náročný, že podobnou zkušenost již nechtějí absolvovat znovu. Proto se některé typy výzev v současnosti potýkají s nedostatkem zájemců o čerpání. Podle Ladislava Čermáka přitom předchozí špatné zkušenosti podniků s administrativní náročností nejsou tím jediným důvodem, proč se nyní čerpání v některých oblastech nedaří. „Pokud nebude vyčerpána alokace pro firmy, což je vcelku reálné, důvodem bude zejména nastavení jednotlivých programů,“ zmiňuje Ladislav Čermák.
Samostatnou kapitolou jsou kontroly Finančního úřadu, který může na dveře firem zaklepat třeba i po mnoha letech. „V naší firmě proběhla kontrola po pěti letech. Bylo pro nás extrémně náročné shromáždit všechny požadované dokumenty. Některé originály totiž ležely na úřadě, který dotaci administroval, jiné měla dotační agentura, s níž jsme tehdy spolupracovali, ale nyní již nemáme žádný obchodní vztah. Připravit veškeré podklady pro kontrolu tak pro nás bylo stejně náročné, jako podat původní žádost o dotaci. Naši firmu to paralyzovalo na několik měsíců, přišli jsme o řadu zakázek, na něž jsme už kvůli kontrole neměli volné kapacity,“ říká majitel malé firmy, který si nepřeje být jmenován, aby si nevysloužil další pozornost kontrolorů.
Kontrola je náročná jako podání žádosti
Upozorňuje přitom na absurditu některých procesů. „Přestože jsme velkou část dokumentů odevzdávali elektronicky, datovou schránkou, celý proces to nezjednodušilo. Z odeslané pošty byly systémem datové schránky odeslané dokumenty vymazány, stát je pak archivuje v papírové podobě a úředníci tak musí kopírovat pro kontrolory podklady ze spisů, které si v archivu musí vyžádat. Pokud by chtěl stát být efektivní, archivoval by dokumenty elektronicky, a pro případné kontroly by je pouze zpřístupnil. Zabránil by tak kumulaci administrativní zátěže na podnikatele, který potřebuje vydělávat a zajišťovat práci pro zaměstnance, ne měsíce kopírovat podklady, které již jednou odevzdal,“ dodává podnikatel.
Podle něj přitom velká část malých firem o dotace žádá prostřednictvím specializovaných agentur. Ty však pro firmu pracují jen omezenou dobu při podání žádosti a případně v průběhu trvání projektu. U kontrol, které přijdou po mnoha letech, ale firmě nikdo nepomůže. Vůči státu totiž nese za vše odpovědnost žadatel, tedy firma.
„Ve smlouvě, na jejímž základě je dotace proplácena, takzvaném Rozhodnutí, jsou stanoveny podmínky, že má podnikatel všechny dokumenty archivovat, a pokud tedy smlouvy dodrží, tak by je archivovat měl. Stačí tudíž jeden šanon s nápisem ‚dotace‘ a v něm mít vše založené a při kontrole vyndat a ukázat. Pokud toto firma nemá a nemá dokumenty pro dotaci v nějaké štábní kultuře, tak pak má s doložením dokladů pro kontrolu hodně práce a může být naštvaná, že je to zatěžující,“ konstatuje Ladislav Čermák.
Také podle jeho názoru by podnikatelům ulehčilo administrativu, kdyby kontroly pracovaly s již odevzdanými dokumenty. „Bylo by přínosem, pokud by bylo možné, aby kontrolní orgán dokumenty již jednou doložené měl k dispozici před samotným provedením kontroly na místě a nemusel je opět požadovat a procházet u příjemce dotace,“ zmiňuje Ladislav Čermák.
Množství podkladů přitom podle odborníků není jediným problémem, který z kontrol vyplývá. Větší hrozbou je pro žadatele nejednotný přístup úřadů. Kroky, které jeden úředníky po žadateli vyžaduje, označuje jiný za chybu a po firmě pak vyžaduje tučnou pokutu nebo rovnou vrácení celé dotace.
Podle ministerstva pro místní rozvoj se pravidla v oblasti čerpání z evropských fondů odvíjejí od pravidel, která jsou nastavena ze strany Evropské unie. Oproti minulému programovému období se nařízení a metodické příručky vydané Evropskou komisí rozrostly o více jak 100 procent a v současné době přesahují čtyři tisíce stran.
Ministerstvo tlačí na jednodušší pravidla
Je to dáno například tím, že každý z pěti fondů, ze kterých do Česka putují evropské prostředky, má pravidla nastavená odlišně. „S evropskými pravidly tak nezápasíme jenom my, ale všechny členské státy. To dokazuje například i Společné prohlášení ministrů V4 a Chorvatska z února tohoto roku, které na potřebu zjednodušení upozorňuje. K tomuto je třeba také připočíst národní legislativu, která upravuje nakládání a kontrolu veřejných prostředků. Veškeré projekty spolufinancované z EU fondů jsou totiž předfinancovány ze státního rozpočtu,“ upozorňuje Veronika Vároši, ředitelka odboru komunikace MMR.
I přesto, že se postupně daří slaďovat pravidla pro evropské a národní dotace, se podle ní zřejmě nikdy nedostaneme do toho stavu, že se tyto dva systémy budou chovat totožně.
„Zjednodušení čerpání z evropských fondů je jednou z hlavních priorit České republiky při vyjednávání o nastavení příštího programového období. Principy zjednodušení, sjednocení pravidel, flexibilitu, snížení počtu kontrol sděluji Evropské komisi na každém jednání, naposledy na schůzce s komisařem Oettingerem, nebo na Radě pro obecné záležitosti (GAC) v Lucemburku za účasti eurokomisařky Coriny Creţu,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Navrhuje celou řadu konkrétních kroků, které se dotknou jak implementační struktury, například větší flexibilitu při nakládání s přidělenými prostředky v rámci programů či na úrovni státu jako takového, tak příjemce. Mimo toho, že se snaží o celkové snížení počtu pravidel a jejich harmonizaci, zasazuje se například o snížení počtu kontrol a auditů, sjednocení pravidel pro jednotlivé fondy, snížení rozsahu reportovacích povinností, nebo i o sjednocení pravidel povinné publicity pro dotační programy EU.
Zjednodušena by také mohla být možnost financování projektů kombinujících různé finanční zdroje. Mělo by tak být například jednodušší financovat projekty na vzdělávání z Evropského sociálního fondu s přispěním Evropského fondu pro regionální rozvoj na části projektu, které zahrnují i stavební práce. Tyto návrhy MMR prosazuje na evropské úrovni, naposledy například na konferenci České pozice k budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2020 pořádané v Bruselu na konci ledna letošního roku. Pokud budou návrhy MMR implementovány, mělo by se zjednodušení pravidel dotknout příštího programového období, které začne po roce 2020.
Český vynález
Odborníci, kteří znají situaci v Česku i v zahraničí, však poukazují na to, že zbytečnou složitost do systému čerpání zanesly především tuzemské úřady. Ve vyspělých zemích na západ od našich hranic se podle nich firmy s tak náročným administrativním břemenem nemusejí potýkat. „Je to, bohužel, náš český vynález,“ podotýká Richard Lev, člen představenstva Erste Grantika Advisory. Příliš složitý systém tak představuje pro tuzemské podniky vážnou konkurenční nevyhodu v porovnání s firmami ze západní Evropy.
Jeho zkušenost potvrzují také další experti. Podle nich totiž čeští úředníci na evropské dotace nabalují stále nepřehlednější spleť pravidel, mimo jiné i proto, že se snaží řídit metodikami pro jednotlivé oblasti. „Těch je ale obrovské množství a vzniká nepřehledná džungle a složitá síť, která jde proti smyslu toho, co chceme. Daleko snadněji by se čerpalo, kdybychom měli jednotná pravidla a menší počet dotačních titulů,“ upozornila Martina Křížková, ředitelka poradenské společnosti Euro Managers pro iHned.cz.
Firmy si na administrativní náročnost dlouhodobě stěžují. „Podle mne je systém dotací přínosný hlavně pro velké firmy. Pro malé je to administrativně dost náročné,“ říká Pavel Beran ze Subtropického zahradnictví Kruh.
Právě proto, že se malým a středním podnikům zdají evropské dotace komplikované, je doposud využilo pouze 11 procent podniků. Vyplývá to z analýzy indikativního oboru v rámci Indexu očekávání firem ČSOB a šetření mezi 500 českými firmami.
O evropské dotace si v minulosti zažádala pouze každá zhruba desátá firma. I když programy běží už dlouhá léta a finančních prostředků je v dotačních programech dostatek, zástupci firem bývají zaskočeni častými změnami pravidel a jejich složitým výkladem. I proto se mnozí obracejí na poradenské firmy. Jen polovina malých a středních podnikatelů si evropské dotace pokouší získat sama.
„Proces získání dotací EU je složitý a administrativně náročný, proto by se firmy měly raději spolehnout na profesionály a netrápit se s touto agendou samy. Je to podobně jako s daňovým nebo právním poradenstvím. Zákony jsou složité, často se mění, a proto firmy využívají profesionální daňové poradce či právníky – nejsou levní, ale jejich služby se jednoznačně vyplatí,“ říká Jakub Tomaštík, ředitel ČSOB EU Centrum.
Dalibor Dostál
