Evropské peníze pomohou konkurenceschopnosti českých podniků



Můžete zhodnotit ekonomický význam našeho členství v EU?
Především chci zdůraznit, že s nástupem nové vlády se Česká republika vrátila do hlavního proudu evropské integrace. Naše země jako malá otevřená ekonomika stojí a padá s vývozem tuzemského zboží a služeb. K tomu potřebujeme co nejmenší obchodní bariéry a volný trh. EU se svými 28 členskými státy a 500 miliony spotřebitelů pro ČR vytvořila dobré rámcové předpoklady, kdy záleží hlavně na kvalitě a konkurenceschopnosti výrobků a služeb, zda jim spotřebitelé v jiných zemích Unie dají přednost.
Proto i s ohledem na fakt, že 81 % zahraničního obchodu Česká republika realizuje právě se zeměmi EU, považujeme za reálné, aby ČR přijala společnou měnu euro v horizontu let 2019 až 2021. Kromě toho za uplynulých 10 let získala Česká republika na rozvoj všech klíčových oblastí ekonomiky, ale i na lepší životní prostředí a zkvalitnění různých forem vzdělávání apod. 333,4 miliardy korun. To je rozdíl mezi tím, co jsme jako členská země do rozpočtu EU odvedli, ale navíc z něho jako země dostali v zájmu harmonizace sociálně-ekonomické úrovně se „starými“ státy Unie.

Co podnikatele napříč českou ekonomikou mimořádně zajímá, je právě čerpání evropských peněz. Jak vy vnímáte současný operační program Podnikání a inovace (OPPI 2007-2013) třeba ve srovnání s jinými operačními programy?
Operační program Podnikání a inovace je především zaměřen na podporu malých a středních podnikatelů a má k dispozici téměř 100 mld. Kč. OPPI jako jeden z mála programů každoročně plní tzv. pravidlo n+3/n+2, což pro naši republiku znamená, že ještě nikdy nemuselo MPO vracet finanční prostředky pro daný rok alokované pro podnikatele. Přestože po nějakou dobu byl tento program zařazen mezi rizikové, v současné době má mezi ostatními programy velmi dobrou pozici, vývoj čerpání se za poslední kvartál zvýšil a přijatá opatření na zrychlování čerpání jsou aktivně plněna. Je také třeba zdůraznit, že v rámci OPPI se administruje přes 11 tisíc aktivních projektů.

Hodně se mluví o dočerpání fi nančních prostředků, které v programu jsou. Podnikl jste jako ministr nějaké kroky pro zlepšení čerpání, ulehčení administrace žadatelů apod.?
Pro zlepšení, a především pro urychlení čerpání podniklo MPO celou řadu opatření, která mají své výsledky. Jde například o zkracování lhůt na straně žadatelů, ale i na straně administrátorů se zkracují lhůty na podání žádostí o platbu. Vedeme důsledný tlak na kontrolu výběrových řízení a kontrolu plnění fyzické realizace u žadatelů. Ze strany Czech Investu probíhají přímo u žadatelů monitorovací návštěvy a konzultace, které řeší konkrétní problémy. Pro žadatele byla při administraci projektů podstatným usnadněním možnost elektronické on-line komunikace s projektovými manažery, kdy odpadá zdlouhavé papírování.

Máte nějakou zpětnou vazbu, jak operační program vnímá podnikatelská sféra? Případně jak jsou obecně mezi podnikateli dotace vnímány?
Mezi podnikateli, kteří se hlásí do OPPI, jsou dotace vnímány pozitivně, což se projevuje i na skutečnosti, že mnozí se do programu hlásí opakovaně. Na druhou stranu podnikatelé mnohdy nechápou některé změny, které probíhají v rámci realizace jejich projektů.
Většinou jsou to změny vyvolané např. změnou zákona o zadávání veřejných zakázek, závaznými doporučeními ze strany Evropské komise, ministerstva pro místní rozvoj nebo ministerstva financí. V poslední době také žadatelé více pociťují kontroly ze strany finančních úřadů. Nicméně samotný program je i s ohledem na vysokou absorpční kapacitu u podnikatelů velmi oblíbený, což je vidět na mnohonásobné poptávce ze strany žadatelů u posledních vyhlášených výzev z programů Rozvoj a Potenciál.

Kterou oblast podpory máte osobně nejraději?
V každé oblasti podpory jsou velmi zajímavé projekty, od nákupu strojů a technologií přes regeneraci starých nevyužitých budov, účasti na zahraničních veletrzích a výstavách, vybudování a vybavení školicích středisek, vytvoření nových soft warových aplikací až po vybudování vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů. Jsou to rozmanité projekty a některé z nich
podporují opravdu světové unikáty.

Kde vidíte z hlediska OPPI nebo dotací obecně největší přínos pro českou ekonomiku?
Největším přínosem OPPI jsou nově vytvořená pracovní místa, především ve strukturálně postižených regionech, a skutečné zvyšování konkurenceschopnosti podpořených fi rem na tuzemském i zahraničním trhu. Velmi důležitá je také oblast průmyslového výzkumu a vývoje, který je v rámci OPPI podporován a jenž umožňuje našim podnikatelům uplatnění mezi evropskou i světovou konkurencí.

V polovině července vláda schválila nový operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK, 2014-2020). V čem se liší od předchozího operačního programu?
Návrh nového operačního programu musel být koncipován v souladu s příslušnou evropskou legislativou, která sama o sobě předznamenala nezbytný posun v kohezní politice. Především Evropská unie předem stanovila 11 tematických cílů, na které by měly směřovat evropské prostředky, přičemž na první čtyři z nich musí členský stát vyčlenit v rámci povinné koncentrace intervencí předepsaný podíl z celkové fi nanční alokace – těmito rozhodujícími oblastmi jsou zjednodušeně řečeno výzkum, vývoj a inovace, rozvoj informačních a komunikačních technologií, podpora malého a středního podnikání a přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku.
Česká republika na tyto oblasti musí vyčlenit minimálně 50 % celkových fi nančních zdrojů z evropských fondů. Tento celoevropský přístup, vycházející ze strategie Evropa 2020, nahrává právě našemu Operačnímu programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (zkráceně OP PIK), protože uvedené čtyři celoevropské cíle budou v podmínkách ČR realizovány především prostřednictvím tohoto operačního programu. Na tomto místě je také potřeba zdůraznit, že všechny operační programy 2014-2020 musí být v souladu s Dohodou o partnerství ČR, která – stejně jako programy – podléhá schválení ze strany Evropské komise a je již ve finální fázi schvalovacího procesu.

S jakou mírou podpory mohou podnikatelé počítat?
Evropská komise požaduje, aby nové operační programy nekopírovaly intervence ze stávajícího dokončovaného programového období, ale aby byl jasný výrazný posun v tom, co bude dále z evropských fondů podporováno. V novém programovacím období již nebude možno podporovat široký záběr potřeb našich podnikatelů, ale pozornost bude zaměřena na ty oblasti, kde evropské prostředky mohou nejefektivněji napomoci zvyšování konkurenceschopnosti našich fi rem a tím i celé české ekonomiky. Evropská komise zároveň požaduje, aby se k podpoře nevyužívaly jen dotační formy, ale také nové finanční nástroje včetně rizikového kapitálu. Evropská unie také pro nové programové období výrazně mění pravidla veřejné podpory, což se dotýká především podnikatelů a míry jejich podpory.
Ta se u části programů podpory OP PIK sníží o 15 %, což znamená, že malý podnikatel bude moci získat v těchto programech namísto stávající až 60 % dotace vůči způsobilýmvýdajům pouze 45 %, obdobně střední podnik místo 50 % pouze 35 % a velký podnik namísto 40 % pouze 25 %. U řady dalších intervencí budou aplikována nová pravidla s odlišnou mírou podpory, např. v oblasti průmyslového výzkumu může podpora činit 50 % celkových způsobilých výdajů, v oblasti energetiky se může pohybovat v rozmezí od 30 % do 70 % atd.
Nově se v implementační fázi budou hodnotit tzv. integrované projekty, tedy řídící orgányoperačních programů budou muset promítat do svého přístupu i tzv. regionální dimenzi. Vedle toho je třeba také říci, že i z hlediska obsahu bude mít nový OP PIK širší záběr než dosavadní OPPI, daleko více budou podporovány i veřejné subjekty, zejména školy a výzkumné ústavy podílející se na aplikovaném výzkumu a spolupracující s inovativními firmami.

Jaké fi nanční prostředky jsou k dispozici?
Už jsem zmínil evropský princip koncentrace úsilí v kohezní politice a jeho příznivý dopad vůči OP PIK. Ačkoli celkově Česká republika získá pro nadcházející nové programové období finanční zdroje minimálně o 15 % menší, než tomu bylo pro období let 2007-2013, díky této nezbytné koncentraci fi nančních zdrojů na první čtyři tematické cíle z evropské legislativy náš operační program získá naopak více prostředků, než měl dosavadní OPPI. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj získáme přes 4,3 miliardy eur, což oproti 3,1 miliardám eur pro předchozí OPPI znamená nárůst o 38 %.
A pokud v prvních čtyřech letech prokážeme schopnost vyčleněné finanční zdroje správně využít (byť bohužel ne vinou ČR pomalu ztrácíme celý letošní rok z hlediska možného čerpání evropských prostředků), máme od české vlády příslib i 15% navýšení těchto prostředků ze zdrojů českého státního rozpočtu, což by přineslo podnikatelům dalších nejméně 15 miliard korun disponibilních zdrojů. A skutečností je, že už nyní v rámci OPPI náš rezort průmyslu a obchodu prokazuje schopnost efektivního využívání prostředků nad rámec stávajícího fi nančního rámce, jinými slovy řečeno, vykazuje náš operační program dostatečnou absorpční kapacitu.

K čemu budou prostředky využity?
OP PIK v zásadě vychází ze zmíněných čtyř rozhodujících evropských cílů. Tedy chceme výrazně napomoci rozvoji průmyslového výzkumu a inovací, a to zapojením i dosud nepoužívaných forem typu zadávání zakázek výzkumu a vývoje pro potřeby veřejného sektoru (tzv. pre-commercial public procurement), aktivit vedoucích přímo ke komercializaci výsledků výzkumu pomocí včasného ověřování její proveditelnosti (tzv. proof-of-concept). Ve vybudovaných výzkumných a vývojových kapacitách typu vědeckotechnologických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií chceme napomoci rozšíření nabídky kvalitních služeb pro podnikatele, kteří chtějí nastoupit cestu směrem k inovacím, podporovat budeme i konkrétní spolupráci mezi akademickou sférou a podnikatelskými subjekty.

Mohou se programu účastnit i menší firmy?
Pokud jde o podporu malých a středních podnikatelů, zde bude patrný odklon od dotačních podpor jednoduchých nákupů byť moderních technologií směrem k využití fi nančních nástrojů pro tyto účely. Navíc oproti stávajícímu OPPI připravujeme nový program zaměřený výhradně na mikropodnikatele, schopné zejména ve venkovských a strukturálně postižených oblastech vytvořit realizací svých projektů nová pracovní místa. Konkrétní jednání s Evropskou komisí o detailech těchto našich záměrů nás ještě čekají.

Kde najdou žadatelé informace o tomto programu?
Kompletní verze návrhu OP PIK tak, jak byl schválen v červenci vládou ČR a odeslán ke schválení na Evropskou komisi, je k dispozici na stránkách ministerstva www.mpo.cz v části „Podpora podnikání“. Operační program však pro budoucí žadatele o podpory vytváří jen základní rámec. Pro tyto potenciální žadatele z OP PIK budou rozhodující (stejně jako dosud) tzv. programy podpory, které budou obsahovat již detailní informace včetně způsobilých výdajů, způsobu hodnocení projektů a jejich výběru k fi nancování a dalších. Tyto bychom měli předložit české vládě ke schválení v říjnu, kdy už bychom měli znát i názory Evropské komise k předloženému návrhu operačního programu.

Významný vliv na konkurenceschopnost české ekonomiky mají intervence ČNB. Jak v tomto směru vnímáte oslabení koruny?
Samozřejmě že loňská intervence ČNB měla významný dopad na disponibilní prostředky v OPPI. Oslabení koruny znamenalo zvýšení nedočerpaných prostředků v rámci operačního programu. MPO na tuto skutečnost operativně reagovalo vyhlášením dalších tří nových výzev na podzim loňského roku tak, aby došlo k dočerpání prostředků v maximální míře. Všechny projekty, které byly v rámci těchto výzev podpořeny, mají již vydaná Rozhodnutí o poskytnutí dotace a mnohé z nich jsou již realizovány.

A jaký vliv na konkurenceschopnost mají nebo mohou v budoucnu mít už zmiňované dotace?
V situaci, kdy nějakou formu dotací čerpají podnikatelé napříč celou Evropskou unií, jsou dotace stále nástrojem pro české podnikatele nejen k udržení se na současném trhu, ale dávají jim příležitost inovovat materiály, produkty i procesy tak, aby české firmy udržely nejenom krok se současným vývojem ve světě, ale mnohdy aby se i dostaly před zahraniční konkurenci.

Převzato z časopisu Komora
Autor: Miroslav Honsů