English version
Vzhledem ke klimatické změně a s ní spojenými horkými a suchými obdobími se zvyšuje jak riziko vzniku lesního požáru, tak pravděpodobnost, že se požár rozhoří na větší ploše. Větší požáry jsou pak obtížněji uhasitelné a nesou s sebou vysoké riziko škod na majetku či ohrožení zdraví a života obyvatel.
„Zatímco pro včasné odhalení požáru a jeho následné účinné hašení je naše vysoká hustota osídlení výhodou, v případě rozhoření lesního požáru na větší ploše to znamená výrazný nárůst rizika vážných dopadů, tj. zničení majetku, ohrožení zdraví a životů obyvatel. Přesně k tomu bohužel právě dochází v NP České Švýcarsko,“ uvedl Petr Čermák z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.
Převážná většina lesních požárů byla v českém prostředí dosud jen malé či střední velikosti, tj. s vyhořelou plochou v řádu arů či maximálně několika hektarů. Výjimkou byl v nedávné době požár tzv. Moravské Sahary před deseti lety. Odborníci MENDELU již letos na jaře upozorňovali, že lesní požáry se mohou stát významným problémem české krajiny. Se změnou klimatu jich totiž přibývá a dále bude přibývat.
V územích charakteru NP České Švýcarsko, tj. požárně rizikových, vysoce navštěvovaných a zároveň přírodně cenných je velmi důležitá prevence. Zabránit proschnutí a tak vysoké zápalnosti porostů nelze, respektive jen velmi komplikovaně a omezeně. Omezení zdrojů zapálení je tak klíčové pro snížení rizika vzniku požáru. Je potřebné návštěvníky přesvědčit, že je opravdu nutné, aby se v území chovali bezpečně, nerozdělávali oheň, nekouřili apod.
„Většina požárů jsou v českém prostředí nedbalostního rázu. Míra, s jakou se u nás nedodržují platné zákazy a jak celkově nebereme vážně rizika spojená s aktivitami v lese je u nás opravdu vysoká,“ uvedl Čermák.
A co bude po uhašení lesa následovat?
Obnova lesa po požáru se liší dle přírodních podmínek a míry zasažení požárem. V případě, že požár rychle projde porostem, tj. hoří jen přízemní vegetace a u dospělých stromů, které mají hrubou kůru (jako např. borovice) ohoří jen spodní část kmene (nechytnou jejich koruny), pak část takových stromů většinou požár přežije a podmínky pro obnovu tak nemusí být zhoršeny.
„Obnova lesa pak může proběhnout v podstatě neprodleně a nemusí s ní být spojeny žádné komplikace. V případě pomalejšího průchodu požáru, shoření celého porostu, nebo například hrozící eroze či skalních sesuvů bude situace s hospodařením v těchto lokalitách komplikovanější. Mohou nastat i problémy s obnovou lesa, zejména s umělou obnovou či obnovou některé z cílových dřevin,“ uvedl Čermák s tím, že v případě podmínek v NP České Švýcarsko připadá podle jeho mínění v úvahu jen přirozená obnova lesa a lze předpokládat, že s ní nebudou v borových lesích těchto stanovišť větší problémy.
Redakčně upravená tisková zpráva Mendelovy univerzity v Brně
