English version
Tradiční česká kutilská šikovnost plus erudovaný výzkum. Obojí dokázaly menší české firmy v době krize spojit. Některé přišly místo útlumu výroby s chytrými metodami pro boj s nákazou.
„Na rozdíl od velkých firem, které v mnohých případech pozastavily výrobu, dokázaly malé a střední podniky rychle změnit své výrobní procesy,“ podotýká hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček a jmenuje třeba firmu BOCO Pardubice Machines. Strojírenský podnik vyvinul vysoce účinné dezinfekční přístroje, které ničí všechny druhy virů, bakterií a plísní. Řešení staví na germicidní lampě, která vytváří silnou dezinfekci na bázi ultrafialového záření. Ta je při ničení koronavirů několikanásobně účinnější než ruční úklid pomocí běžných dezinfekčních prostředků.
Další informace hledejte na www.businessinfo.cz/koronavirus
Další chytrou formou dezinfekce, kterou testuje skupina tuzemských firem, využívá princip hašení takzvanou „suchou mlhou“. Tuto již známou metodu Češi propojili s dezinfekcí využívající nanočástice stříbra. Výsledkem je rychlá, účinná a šetrná očista autobusů nebo dalších prostor.
Desítky firem začaly vyrábět klasičtější formy dezinfekce. Třeba společnost Kores, která se zaměřuje na kancelářské a školní potřeby, rozjela ve svém závodě v jihočeském Strmilově výrobu 28mililitrových lahviček s čisticím prostředkem. Nabídla je přes obchodní síť lidem a přes krizový štáb také hasičům, Červenému kříži nebo různým charitativním organizacím. „Nyní vyrábíme 20 tisíc kusů lahviček denně, které dodáváme zdarma,“ informovala Jana Hubálková, obchodní ředitelka společnosti. Celkem se firma rozhodla na pomoc proti pandemii vyrobit a zdarma distribuovat 200 tisíc lahviček.
Stát kvůli nedostatku čisticích prostředků urychleně povolil už v březnu vyrábět dezinfekci na ruce podle receptury doporučené Světovou zdravotnickou organizací WHO jak výrobcům z oboru, tak i institucím, které se dříve výrobou podobné chemikálie nezabývaly. Povolení získaly mimo jiné společnosti Zenit, Pragochema, DF Partner, RINA, Druchema nebo Ethanol Energy.
„Podle mých posledních informací může dezinfekci vyrábět celkem 33 subjektů. Jedná se o firmy i vysoké a střední školy. Vůči ministerstvu průmyslu a obchodu mají oznamovací povinnost a v týdenních intervalech musejí do informačního systému zadávat údaje o výrobě a dodávkách zákazníkům,“ uvedl ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček. Této dezinfekce nazvané Anti-COVID české firmy vyrobily jen do začátku dubna více než čtyři miliony litrů. Poptávka státu po čisticím prostředku na ruce tak byla rychle uspokojena a výrobci ji začali nabízet i dalším zájemcům. Na webu ministerstva je neustále aktualizován seznam producentů.
Ochranná maska z domácí tiskárny
Další podniky se daly do vývoje filtračních materiálů do respiračních masek a roušek na úrovni FFTP2 a FFTP3, nebo přímo ochranných respirátorů. Spolupracují přitom i s akademickou půdou.
Třeba odborníci z pražského ČVUT vyvinuli postup tisku ochranných masek na domácích 3D tiskárnách. Na uvedení projektu do praxe se domluvili s iniciativou Vytisknu.com a firmou Y Soft. „Podle návodu ČVUT budeme u nás ve firmě masky tisknout, kompletovat a zajistíme i jejich distribuci do zdravotnických zařízení,“ uvedl zakladatel Y Softu Václav Muchna. Iniciativa Vytisknu.com pomáhá jak při výrobě, tak při distribuci. Společně chtějí udržet tempo výroby více než 100 kusů masek denně.
České firmy mění své zaměření třeba také na výrobu plicních ventilátorů. „Například jedna brněnská firma navrhla plicní ventilátor, který disponuje většinou standardních funkcí. Zařízení je vyrobeno ze zatím běžně dostupných komponentů od dodavatelů z EU. Protože ale i zde nastává boj o součástky, je zařízení koncipováno modulárně, aby se daly snadno využít i díly od jiných dodavatelů. Výhodou je také miniaturizace ventilátoru a několik nových funkcí,“ říká Jan Špunda, který má v proexportní agentuře CzechTrade na starosti inovativní firmy. „Jeden výrobce lepenkových krabic se přeorientoval na výrobu ústenek z běžně dostupné netkané textilie,“ doplňuje Jan Špunda.
V Plzni navrhli ochranný štít
Na jinou technologii než 3D tisk vsadili studenti Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni. Od té obdržel zhruba stovku ochranných štítů Karlovarský kraj. Štíty určené zdravotníkům vznikly metodou řezání laserem.
Ta je podle fakulty ve srovnání s 3D tiskem podstatně rychlejší a umožňuje produkci znásobit více než 24krát. „Studenti dokázali výrobu ještě zefektivnit, takže pokud budou mít dostatek potřebného materiálu, budou moci dodávat ochranné štíty v daleko větším množství všem záchranným složkám,“ děkoval hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis.
Ochranné štíty se skládají ze dvou dílů. Průhledná část o šíři jednoho milimetru je z polykarbonátu, na flexibilní pásku kolem hlavy je použit polypropylen. Návod k výrobě je volně dostupný, takže se do ní mohou případně pustit další firmy nebo instituce. „K výrobě štítů studenti využívají infrastrukturu připravované studentské dílny a laboratoře Student Makerspace. Pro zájemce, kteří by je chtěli ve výrobě následovat, zveřejnili návod na webu Thingiverse,“ uvedl děkan fakulty Zdeněk Peroutka.
Jihlavská firma Böhm zase dobrovolně pozastavila výrobu nábytku a po čas krize využila svou techniku i zaměstnance k výrobě roušek pro nemocnice či charitativní organizace.
Také výrobce spodního prádla Styx přeskupil už v půli března část výroby a místo trenek a spodního prádla začal šít roušky. A to ve třech variantách – pánské, dámské a dětské. V první fázi je firma šila jen pro své zaměstnance a jejich rodiny. „Další pak půjdou jako dárky ke každé objednávce našich zákazníků,“ uvedl při spuštění akce Adam Rožánek ze společnosti Styx, který je také spolumajitelem e-shopu Trenýrkárna.cz Styx používá jako výrobní materiál mimo jiné stoprocentní bavlnu, která přišla vhod i na výrobu roušek. Vzhledem k tomu, že má společnost veškerou výrobu soustředěnu přímo na českém území, mohla na situaci zareagovat velmi rychle.
Ve druhé fázi nabídnou Češi pomoc do zahraničí
Přes tisíc firem se zapojilo jen během prvních tří týdnů do internetové platformy Spojujeme Česko, respektive sekce CoVpoint, která začala fungovat ve druhé polovině března a kterou spravuje CzechInvest ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu. Na portálu stát poptává materiál či služby, které v době krize akutně potřebuje. Firmy zde nabízejí své produkty jak státu, tak i jiným podnikům.
Nejčastějším artiklem jsou právě roušky, respirátory, dezinfekce či ochranné obleky. Objevují se ale i další potřeby jako tlakové lahve nebo lůžkoviny.
Dalším příkladem je propojení Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR s firmou DVL import, která organizacím, jejichž psovodi neměli rukavice, dodala bezplatně 300 kusů jednorázových rukavic.
V budoucnu může být projekt odrazovým můstkem i pro nabídky do zahraničí. „Druhou fází vývoje této iniciativy bude její zahraniční přesah. Zde předpokládám aktivní zapojení CzechTrade. Dostáváme se do doby, kdy bude potřeba nabídnout u nás již dostatkové produkty a technologie do zahraničí. České firmy mají co nabídnout a naší rolí bude pomoci vyhledat pro jejich produkty zahraniční odběratele,“ uvádí Radomil Doležal, generální ředitel agentury CzechTrade.
Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Tomáš Stingl .
Rubrika časopisu na euro.cz
