English version
Turecko zažívá dramatickou sezonu. Ekonomikou, která patřila ještě před pandemií mezi hlavní černé koně v sousedství Evropské unie, letos smýkají rozporuplné impulzy. Na jedné straně zemi drtí 80procentí inflace, oslabování liry a ztráta kupní síly obyvatel. Na straně druhé se ale stalo Turecko vítězem letní turistické sezony, když tam zamířilo obrovské množství turistů včetně těch ruských, kterým se jinam nyní cestuje těžko. Země také těží z toho, že hraje důležitou roli při jednání o válce na Ukrajině, z čehož zkouší vytěžit různé výhody pro obchod.
Oslabující lira komplikuje situaci dovozcům
Ve složité situaci se pokoušejí zorientovat čeští vývozci, pro něž je Turecko stále šestým nejdůležitějším cílem mimo EU. Loni vzrostl český export do Turecka zhruba o pět procent. Zato turecký dovoz do ČR se zvedl meziročně dokonce o víc než 32 procent. Tento nepoměr ve vzájemné obchodní výměně se dál prohlubuje i letos. Aktuální oslabování liry totiž přeje spíš tureckým vývozům, naopak české podniky jsou se svým zbožím rázem na tamějším trhu dražší a dražší. A to je pro chudnoucí turecké spotřebitele problémem.
Lira loni oslabila vůči dolar o víc než 40 procent a letos ztratila další čtvrtinu své hodnoty. „Má i nadále oslabovat. Díky tomu je turecká produkce více konkurenceschopná při vývozu, určitě pokud jde o cenu. To se projevuje ve zvýšeném zájmu o jejich zboží v zahraničí. Určitou roli v tom hraje i globální krize v nedostatku určitých komodit,“ uvádí Michal Nedělka, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Istanbulu. „Kvůli pokračujícímu oslabování liry se tureckým obchodníkům nadále prodražuje dovoz zahraničního zboží, což do jisté míry ovlivňuje jejich zájem o zahraniční produkci. Tlak na cenu je tak enormní. Turecká vláda se snaží co možná nejvíce o optimalizaci domácí produkce,“ pokračuje Nedělka.
Centrální banka šokovala trh, při obrovské inflaci snižuje úrokové sazby
Poměry na vnitřním tureckém trhu současně bezprecedentně zamíchala pádivá inflace, kterou se nedaří zbrzdit. „Podle údajů turecké centrální banky je aktuální míra inflace 80 procent. Podle nezávislých analytiků však může dosahovat až dvojnásobné výše,“ vysvětluje Michal Nedělka. Podle odhadů nezávislé Skupiny pro výzkum inflace (Enag) může být meziroční inflace ve skutečnosti až 175,5 procenta.
Tím spíš všechny odborníky šokoval krok, k němuž minulý týden přistoupila turecká centrální banka. Ta totiž při takto dramatické inflaci nejen že nezvyšuje úrokové sazby, ale ve čtvrtek dokonce základní sazbu o procentní bod snížila. Tato sazba je tak nyní na úrovni pouhých 13 procent, což je vzhledem ke dvou- až tříciferné inflaci absolutně nedostačující.
Tím centrální banka „korunovala“ neblahý přístup, který v posledních měsících tureckou inflaci pomáhal roztáčet. Prezident Recep Tayyip Erdogan totiž prosazuje zcela v rozporu se standardními ekonomickými přístupy teorii, že hospodářství nyní potřebuje nízké sazby a na centrální banku v tomto směru dlouhodobě vyvíjí tlak. Závratnou inflaci přitom nezohledňuje. „Nemám slov,“ citovala reakci analytika Kierana Curtise ze společnosti Abrdn agentura Reuters.
Tomáš Stingl
