Křišťálová koule je na začátku roku 2022 ještě víc zamlžená, než by byla v klidných časech. Jisté je jedno. Pro ekonomiku to bude rok mimořádně turbulentní v Česku i ve světě.
Byznys se podle všeho otřepá z kocoviny po koronavirové krizi. Podle prognózy britského výzkumného centra CEBR letos pokoří velikost globální ekonomiky poprvé v historii hranici sta bilionu dolarů. „Globální hrubý domácí produkt tedy překročí tuto úroveň o dva roky dříve, než se původně myslelo, a to zejména díky pokračujícímu popandemickému hospodářskému zotavování. Svoji roli ovšem hraje také globálně citelná inflace, která údaj o HDP nafukuje,“ podotýká Lukáš Kovanda, hlavní ekonomik Trinity Bank.
Třetina firem vyhlíží vyšší tržby
Zotavení začíná vykazovat také český export. Poslední zveřejněná statistika ukázala, že se mu v listopadu podařilo zlomit negativní trend. Zatímco pět předchozích měsíců v řadě byl vývoz v červených číslech, v listopadu se vrátil do kladné bilance s přebytkem 5,7 miliardy korun. České firmy vyvezly v listopadu zboží a služby za 380 miliard korun. „Oživení je vidět u výrobců strojů a výrobních zařízení, ale také u oceláren, hutí a zpracovatelů kovů. Vše nasvědčuje tomu, že po odeznění pandemie je česká ekonomika připravena růst,“ říká generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal.
Zlepšení kondice vývozu je vzhledem k okolnostem malým zázrakem. „Loni se podnikatelský sektor musel vypořádávat někdy s až bezprecedentním růstem nákladů, nedostatkem pracovních sil a mezerami dodavatelsko-odběratelských vztahů. Tyto faktory zčásti přetrvávají i letos, navíc se k nim přidává růst tuzemských úrokových sazeb či inflační impulzy spojené s přechodem k uhlíkové neutralitě,“ podotýká Pavel Prokop, výkonný ředitel Firemního bankovnictví ČSOB. Banka zpracovala průzkum, z něhož vyplynulo, že letos očekává víc než třetina firem lepší tržby než loni.
Kurz letí ke 24 korunám za euro
I letos ale budou muset vývozci bojovat s dalšími výzvami. Hned v prvních dnech sezony je to dramatické posílení české měny. Ta na přelomu roku prolomila psychologickou hranici 25 korun za euro a od té chvíle letí pořád vzhůru. Za pouhý týden vyšplhala až na úroveň 24,30 za euro, kam se podle původního očekávání trhu měla dostat nejdříve až někdy začátkem roku 2023. Do nebývale rychlého zpevňování koruny se promítá nejen zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou, ale také lepší než očekávaná data o výkonosti českého průmyslu a korekce dlouhodobého podhodnocení české měny.
Za normálních okolností by bylo takové posílení koruny pro vývozce problémem. A zčásti tomu tak skutečně je. Sílící měna krátí exportérům marže z prodeje v zahraničí. „Zdražení vlastních produktů si kvůli konkurenci zřejmě bude moci dovolit jen málokdo. Do určité míry si firmy mohou krátit zisky, prostor však není nekonečný a nákladová strana kvůli rostoucím cenám a mzdám bobtná. Řešením je buď fixace kurzu forwardem, nebo obezřetná výdajová politika s důsledným trváním na úsporách,“ uvádí Tomáš Volf ze společnosti CitFin – Finanční trhy.
Posílení koruny ale kupodivu tentokrát nemusejí vývozci vnímat jen negativně. Prakticky všem firmám silná koruna zároveň pomůže na vstupech – trochu otupí raketové zdražování dovážených materiálů, plynu, pohonných hmot, energií. A skokové zdražování vstupů aktuálně výrobce trápí skoro víc než finální odbyt hotových výrobků.
Do hry ještě vstoupí devizové rezervy
Kde se posilování koruny zastaví, to je otázkou. Centrální banka v současnosti posílení měny podporuje, protože to pomáhá tlumit inflaci. V průběhu ledna také zřejmě začne ČNB v tichosti konečně rozpouštět na trhu obrovské devizové rezervy, které nashromáždila především v letech 2013 až 2017, kdy uměle držela měnu nad hranicí 27 korun za euro.
Aktuálně se devizové rezervy vyšplhaly na historicky rekordní úroveň 152,5 miliardy eur, což znamená v přepočtu závratných 3 790 miliard korun. Pokud začne ČNB aktivně s touto kartou hrát, může to kurzem ještě pořádně zamíchat. Centrální banka prognózuje, že do konce roku by se měla měna dostat ještě výše někam k úrovni 24 korun za euro. Pomocí devizových rezerv může přitom kurzem poměrně snadno manipulovat.
Kdo vlastně bere zisk z inflace? Rejdaři i komoditní země
Problém, který graduje, je přetížení dálkové dopravy. Ta trápí exportéry nejen při vývozu, ale hlavně při dovozu dílů a materiálů. Na planetě v současnosti čeká víc než 300 nákladních lodí před zahlcenými přístavy, které nestíhají kontejnerová plavidla odbavovat a v nichž často chybí mnoho pracovníků kvůli onemocnění covidem.
Lodní doprava zdražila během loňského roku až desetinásobně, a to zejména na trasách mezi Asií a Evropou. Jak připomíná magazín Forbes, například cena dopravy jednoho kontejneru ze Šanghaje do Rotterdamu vzrostla z tisíce dolarů na 14 tisíc.
Tady je část odpovědi na otázku, kdo vlastně nakonec vydělává na současné „paninflaci“, kdy zdražuje prakticky všechno a trpí tím také skoro všichni od výrobců přes prodejce až po spotřebitele. K obchodním vítězům pandemie patří vedle zemí vyvážejících suroviny jednoznačně také rejdaři, jejichž zisky se loni zvedly v meziročním srovnání jedenáctinásobně.
Tomáš Stingl
Mohou ucpanou lodní dopravu nahradit letadla?
Jak se nedostatek čipů propsal do výroby Škody Auto a dalších firem?
Které trhy aktuálně obchodně propadají, kam naopak míří víc českého zboží?