České firmy se stále více z pozice exportérů dostávají i do role investora v zahraničí. Letošek se zdá být přelomovým rokem. Jak ten přerod probíhá?
Investice jdou samozřejmě určitou postupkou. Firma než se rozhodne investovat do vybraného teritoria, tak si ho nejdříve otestuje tím, že tam začne exportovat. Ve druhé fázi začíná vytvářet obchodní model tak, že tam má například distributora. A až ve třetí fázi, když vidí, že trh je zajímavý, tak se na něj rozhodne vstoupit kapitálově. To znamená, že zakládá buď vlastní dceřinou společnost, nebo se spojuje s místním partnerem a vytváří nějakou formu joint venture, pomocí kterého tam bude působit a rozvíjet byznys.
Mezi našimi klienty jsou firmy v tom prvním modelu, které do vybraného teritoria exportují. Podporujeme samozřejmě i ty zralejší, které v teritoriu působí dlouhodobě a jsou v tom druhém módu. Snažíme se, i vzhledem k narušení mezinárodních dodavatelských řetězců, ale také vzhledem k tomu, že dochází k vyčerpání extenzivních zdrojů růstu, jako je například pracovní síla, podpořit i třetí fázi. To je ta investiční pro ty nejzralejší firmy. Proto zakládáme například exportní inkubátory…