Exportmag.cz: Při půstu se toho sní nejvíc. Jak fungují islámské země v době ramadánu?

Po dvou letech pandemických restrikcí se svátek plný mezilidských setkání vrací v plné síle.

Čtvrtina světové populace se v dubnu ponořila do vnitřního rozjímání. Nastal postní měsíc ramadán. Jeho termín se každý rok trochu posouvá. Počátek oficiálně stanovují islámské autority. Letos připadl na 2. dubna a půst potrvá do 2. května. Z úcty ke svátku dokonce bojující strany dočasně zastavily i válku v Jemenu.

Islám vyznává na planetě 1,8 miliardy lidí a v arabských či jihoasijských zemích je oficiálním státním náboženstvím. Jejich fungování tak ramadán zásadně ovlivňuje. Úřady a banky mají zkrácenou provozní dobu. Restaurace a obchody jsou přes den poloprázdné nebo úplně zavřené. Služby i byznys fungují jen v utlumeném módu, s čímž musejí čeští exportéři nebo investoři v tomto období počítat. „V některých muslimských zemích dávají firmy svým zaměstnancům dokonce volno po celý ramadán,“ říká Tamer El-Sibai, ředitel zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Maroku a znalec arabské kultury i byznysového prostředí Blízkého východu.

Letos má navíc ramadán několik specifik. Potkává se termínově s křesťanskými Velikonocemi, takže v některých zemích je kvůli vícero svátkům byznys prakticky pozastaven. Zároveň si letos ramadán muslimové užívají o to víc, že v předešlých dvou letech byla setkání nebo hostiny na veřejných prostranstvích kvůli pandemii výrazně okleštěny.

Zároveň se letos projevuje podražení potravin v souvislosti s celkovou inflací a válkou Ruska proti Ukrajině, tedy dvou hlavních producentů obilí. „Pamatuji si časy, kdy jsem zvala své sourozence večer na velké jídlo. Letos si ale ani nemůžeme dovolit zaplatit náš vlastní pokrm iftár, kterým začíná hostina po západu slunce,“ uvedla pro Deutsche Welle Randa Mohsen, zdravotní sestra žijící v Libanonu. Na nákup ingrediencí do tradičního pokrmu by potřebovala zhruba čtyři dolary, přičemž její celý měsíční příjem čítá ekvivalent asi 80 dolarů.

Přes den jsou všichni malátní

Zvláštní režim v době ramadánu dopadá na celý společenský život i byznys. I ti, kteří v podnikání nebo své profesi pokračují během svatého měsíce, podléhají únavě. Základní okolností je, že muslimové nesmějí od východu až do západu slunce jíst ani pít. Nasytit se mohou jen během noci. To samozřejmě vede k velké únavě. „I když se očekává, že lidé budou během půstu pokračovat ve svých běžných činnostech, netřeba dodávat, že nedostatek tekutin a také nedostatek jídla i neobvyklý režim si brzy vybírají svou daň. Během postního měsíce lze vidět, že lidé držící půst mají sníženou hladinu energie, jsou více unaveni a je pro ně obtížnější soustředit se na úkoly,“ uvádí Michal Sontodinomo ze zahraniční kanceláře CzechTrade v Indonésii, což je s více než 230 miliony muslimů nejlidnatější islámská země světa. Právě v takové tropické zemi nebo v pouštních arabských státech je půst pro věřící dvojnásob náročný.

Jak se světlo prodlužuje, trvá déle i hladovění

Poslední roky je ramadán o to náročnější, že se koná na jaře či v létě. A nejen kvůli vysokým teplotám. Protože prakticky všechny islámské státy leží na severní polokouli, znamená to zároveň, že den trvá v této fázi roku podstatně déle než noc.

A v průběhu ramadánu se dokonce denní doba ještě prodlužuje. Například letos tak na začátku postního měsíce měli muslimové svůj poslední pokrm před východem slunce stanoven přesným rozpisem zhruba na čtvrtou hodinu ranní (vyjádřeno ve středoevropském času). První noční jídlo iftár pak na půl osmou večer. Jenomže jak se prodlužuje světlo, na konci ramadánu bude snídaňový pokrm dokonce už před třetí ráno a iftár pak naopak až v půl deváté večer. To tedy pro věřící znamená skoro 18 hodin bez konzumace.

Tomáš Stingl