Kdepak fotbal a milostné pletky. Kdo dneska zaslechne útržek hovoru lidí u sousedního stolu v restauraci, uslyší spíš vášnivou diskuzi o inflaci a o tom, kam investovat, aby člověk peníze ochránil před znehodnocením.
Inflace v Česku je ale ještě slabým odvarem proti tomu, jak začaly ceny divoce růst v jiných státech světa včetně vyspělých ekonomik.
Pro Venezuelu je inflace „jen“ 700 procent vlastně úspěchem
Pozici nechtěného světového přeborníka v hyperinflaci obhájila s přehledem Venezuela, která na konci prosince vykázala meziroční růst cen téměř o 700 procent. Že místní měna bolívar nemá zdaleka ani cenu papíru, na němž jsou bankovky vytištěny, to už je několik let v socialistické diktatuře běžné. Prosincový výsledek je ale kupodivu vlastně pozitivním číslem, protože ještě v březnu byla inflace nad hranicí 3000 procent.
Venezuelská ekonomika proto stále víc přechází na používání dolaru, což pomáhá astronomický růst cen trochu zklidnit. Postupný přechod na americký dolar proto paradoxně podporuje i socialistická vláda prezidenta Nicoláse Madura, přestože ta považuje Spojené státy za úhlavního nepřítele.
Extrémně vysoký růst cen hlásí také další vnitřně rozvrácené státy, jako jsou Sýrie, Súdán, Libanon nebo Zimbabwe.
Do desítky zemí s nejhorší inflací se ale aktuálně propadly i některé významné ekonomiky, kam vyvážejí také české firmy: Argentina, Turecko a Írán.
Země s největší meziroční inflací ke konci roku 2021 | ||
---|---|---|
1. | Venezuela | 686 % |
2. | Súdán | 340 % * |
3. | Libanon | 201 % * |
4. | Sýrie | 139 % ** |
5. | Surinam | 63 % * |
6. | Zimbabwe | 61 % |
7. | Argentina | 51 % |
8. | Turecko | 36 % |
9. | Írán | 35 % |
10. | Etiopie | 33 % * |
…62. | Česká republika | 6,6 % |
Meziroční růst cen o víc než 12 procent zaznamenalo v prosinci také Estonsko, které je na tom v tomto směru nejhůře ze zemí Evropské unie. Ve Spojených státech se zdražovalo sice jen o sedm procent, to ale znamená na největším světovém trhu nejhorší inflaci od roku 1982.
Do Turecka spěchají turisté, vývozci budou ale pod tlakem
Nejvíc teď plní stránky novin raketový růst cen v Turecku a neméně závratný pád tamější měny. Češi vykoupili zájezdy do Turecka v naději, že si díky levné liře užijí dovolenou za hubičku a ještě si přivezou domů spoustu superlevného zboží. Tento kalkul ale nemusí vyjít. Pokles kurzu liry je totiž částečně vyrovnáván růstem cen. Turecko se každopádně rázem stalo nejprodávanější destinací českých cestovních kanceláří.
Na rozdíl od turistů ale dolehnou turbulence v tureckém hospodářství na české vývozce spíš negativně. Pro exportéry je přitom země půlměsíce šestým nejdůležitějším cílem mimo Evropskou unii. V roce 2020 tam české firmy vyvezly zboží skoro za 54 miliard korun, což představovalo meziroční růst exportu o téměř 22 procent.
Tomáš Stingl
Jakou kuriózní metodu zvolil pro boj s inflací turecký prezident Erdoğan?
Vyhlásí Argentina znovu státní bankrot?
Jak situace doléhá na české vývozce?