English version
Přezdívá se mu Švýcarsko Perského zálivu. Ne náhodou. Pro Sultanát Omán je typická důsledná neutralita. S tou země přistupuje jak ke sporům uvnitř arabského regionu, tak ke vztahům na globální úrovni. A těží z toho.
Podobnost se Švýcarskem snad začíná pomalu platit i v otázce životní úrovně. Díky ziskům z ropy, která se z oblasti vyváží už od konce 60. let, se během dvou generací proměnila kdysi chudá pouštní země v bohatou ekonomiku, v níž má letos HDP v přepočtu na hlavu dosáhnout hranice 45 tisíc dolarů, tedy zhruba úrovně České republiky nebo Itálie. Díky hospodářské stabilitě má Omán také třetí nejsilnější měnu na světě – jeden rial v posledních dnech posílil v přepočtu až na hodnotu 60 korun.
Při bližším pohledu Omán v mnoha ohledech překvapí. Zdaleka nejde jen o další stát přežívající slepě toliko z ropné podstaty. Naopak, známé ropné zásoby se začínají krátit, a pokud nebudou objevena nová ložiska, ropný průmysl by se měl ocitnout na suchu už kolem roku 2035. Země to dobře ví a stejně jako sousední Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie začal i Omán svou ekonomiku diverzifikovat.
Sází při tom předně na svou strategickou polohu u ústí Perského zálivu. Uzlovým bodem se má stát především rostoucí přístav Dakm. Ten chce Omán proměnit v dopravní křižovatku globálního významu a v konkurenta pro místa v sousedních Emirátech, jakým je třeba přístav Jebel Ali.
V Dakmu roste volná ekonomická zóna, která přilákala investice už za šest miliard rialů (asi 360 miliard korun). Z toho projekty za 1,8 miliardy rialů jsou právě ve výstavbě…
