English version
Subvence mívají podobu půjček s nulovým úrokem, neomezených státních záruk, nulových daní či přímých grantů. Evropská komise proto navrhla pravidla, která jí umožní zahraniční subvence prověřovat. Pokud zjistí porušení principů férové hospodářské soutěže, může podnikům ze třetích zemí uložit nápravná opatření.
Evropská komise navrhuje nový nástroj pro řešení potenciálních rušivých účinků zahraničních subvencí na jednotném trhu. Aktuální legislativní návrh navazuje na přijetí bílé knihy v červnu 2020 a na rozsáhlý proces konzultací se zúčastněnými stranami. Jeho cílem je odstranit nedostatek v právních předpisech upravujících fungování jednotného trhu: subvence poskytované vládami zemí mimo EU nejsou totiž v současné době z velké míry kontrolovány, zatímco dotace poskytované členskými státy důkladné kontrole podléhají.
Nový nástroj je navržen tak, aby účinně řešil zahraniční subvence, které narušují jednotný trh a rovné podmínky na něm v jakékoli situaci na trhu. Je rovněž klíčovým prvkem pro naplnění aktualizované průmyslové strategie EU, která byla rovněž přijata, a to podporou spravedlivého a konkurenceschopného jednotného trhu, jež povede k vytvoření vhodných podmínek pro prosperitu evropského průmyslu.
Výkonná místopředsedkyně Margrethe Vestagerová odpovědná za politiku hospodářské soutěže a za portfolio „Evropa připravená na digitální věk“ k tomu uvedla: „Evropa je obchodní a investiční supervelmoc – v roce 2019 přesáhl objem přímých zahraničních investic 7 bilionů eur. Otevřenost jednotného trhu je naší největší výhodou. Musí však být spravedlivá. Již déle než 60 let máme zaveden systém kontroly státní podpory, který má zabránit závodům v poskytování subvencí mezi členskými státy. A dnes přijímáme návrh, který má rovněž řešit subvence narušující hospodářskou soutěž, jež poskytují země mimo EU. V této náročné době, kdy je třeba podpořit oživení hospodářství EU, je proto nanejvýš důležité zajistit rovné podmínky.“
Výkonný místopředseda Komise Valdis Dombrovskis, odpovědný za hospodářství ve prospěch lidí a komisař pro obchod, k tomu uvedl: „Nespravedlivé výhody vyplývající ze subvencí jsou již dlouhou dobu hybnou silou mezinárodní hospodářské soutěže. Proto jsme považovali za prioritu proti takovým nekalým praktikám zakročit. Narušují trhy a přináší konkurenční výhody na základě obdržené podpory, a nikoli na základě kvality a inovativnosti dotčených výrobků. Dnešní návrh naše mezinárodní úsilí v této oblasti doplňuje. Zajistí rovné podmínky v rámci EU a podpoří pozitivní změny, přičemž zachová otevřenost, která je pro naši hospodářskou sílu tak zásadní.“
Význam Ruska pro obchod klesá, jednotlivé firmy ale může případný bojkot zabolet
Komisař pro vnitřní trh Thierry Breton doplnil: „Náš jednotný trh je vysoce konkurenční a přitažlivý pro zahraniční investory a společnosti. Otevřenost světu však funguje pouze tehdy, pokud se všichni, kdo na jednotném trhu působí, investují do Evropy nebo se ucházejí o projekty financované z veřejných prostředků, řídí našimi pravidly. Dnes zaplňujeme mezeru v našem souboru pravidel. Cílem návrhu nového nařízení je zajistit, aby všechny společnosti soutěžily za rovných podmínek a aby nikdo nemohl tyto rovné podmínky a konkurenceschopnost Evropy prostřednictvím zahraničních subvencí narušujících hospodářskou soutěž podkopávat. Posílí tak odolnost Evropy.“
Pravidla EU týkající se hospodářské soutěže, zadávání veřejných zakázek a nástrojů na ochranu obchodu hrají důležitou úlohu při zajišťování spravedlivých podmínek pro společnosti působící na jednotném trhu. Žádný z těchto nástrojů se však nevztahuje na zahraniční subvence, které svým příjemcům poskytují nespravedlivou výhodu při získávání společností z EU, účasti na veřejných zakázkách v EU nebo jiných obchodních činnostech v EU. Tyto zahraniční subvence mohou mít různou podobu. Jedná se například o půjčky s nulovým úrokem a jiné financování s nižšími náklady, neomezené státní záruky, dohody o nulové dani nebo přímé finanční granty.
K aktuálnímu návrhu je připojena zpráva o posouzení dopadů, která podrobně vysvětluje důvody navrhovaného nařízení a popisuje několik situací, v nichž mohou zahraniční subvence jednotný trh narušovat.
Navrhované nařízení:
Oblast působnosti
Podle navrhovaného nařízení bude mít Komise pravomoc prošetřit finanční příspěvky poskytnuté orgány veřejné moci třetí země, z nichž mají prospěch společnosti provozující hospodářskou činnost v EU, a případně napravit jejich rušivé účinky.
V této souvislosti nařízení navrhuje zavedení tří nástrojů: dvou nástrojů založených na oznamování a obecného nástroje pro šetření trhu. Konkrétně se jedná o:
- nástroj založený na oznamování určený k prošetření spojení podniků, jež zahrnují finanční příspěvek vlády zemí mimo EU, a to pokud obrat společnosti z EU, která má být nabyta (nebo alespoň jedné z fúzujících stran), činí nejméně 500 milionů eur a zahraniční finanční příspěvek činí nejméně 50 milionů eur,
- nástroj založený na oznamování určený k prošetření nabídek v rámci veřejných zakázek, jež zahrnují finanční příspěvek vlády zemí mimo EU, a to pokud odhadovaná hodnota zakázky činí 250 milionů eur nebo více, a
- nástroj pro prošetření všech ostatních situací na trhu, jakož i menších akvizic a postupů zadávání veřejných zakázek, v jehož rámci může Komise zahájit šetření z vlastního podnětu (ex-officio) a požadovat oznámení ad hoc.
Pokud jde o dva nástroje založené na oznamování, nabyvatel nebo uchazeč bude muset předem oznámit jakýkoli finanční příspěvek, který v souvislosti se spojováním podniků nebo veřejnými zakázkami, jež splňují prahové hodnoty, obdrží od vlády nečlenské země. Do doby, než Komise provede přezkum, nebude možné spojení podniků dokončit a šetřenému uchazeči nebude možné zakázku zadat. Pro rozhodnutí Komise jsou stanoveny závazné lhůty.
Podle navrhovaného nařízení může Komise v případě, že společnost nesplní povinnost oznámit subvencované spojení nebo finanční příspěvek poskytnutý v souvislosti se zadávacím řízením splňujícím prahové hodnoty, uložit pokuty a přezkoumat transakci, jako kdyby byla oznámena.
Obecný nástroj pro šetření trhu na druhé straně Komisi umožní prošetřit jiné druhy situací na trhu, jako jsou investice na zelené louce nebo spojení a nákupy pod prahovými hodnotami, má-li podezření, že by se mohlo jednat o zahraniční subvenci. V těchto případech bude Komise moci zahájit šetření z vlastního podnětu (ex-officio) a může požadovat oznámení ad hoc.
Na základě zpětné vazby k bílé knize bude vymáhání nařízení svěřeno výhradně Komisi, aby bylo zajištěno jeho jednotné uplatňování v celé EU.
Pokud Komise zjistí, že zahraniční subvence existuje a narušuje hospodářskou soutěž, zváží v odůvodněných případech možné pozitivní účinky zahraniční subvence a posoudí je s ohledem na negativní účinky způsobené narušením.
Pokud negativní účinky nad pozitivními účinky převáží, bude mít Komise pravomoc uložit nápravná opatření nebo od dotčených společností přijmout závazky, které narušení napraví.
Nápravná opatření a závazky
Pokud jde o nápravná opatření a závazky, navrhované nařízení zahrnuje řadu strukturálních nápravných opatření nebo nápravných opatření týkajících se chování na jednotném trhu, jako je odprodej určitých aktiv nebo zákaz určitého tržního chování.
V případě oznámených transakcí bude mít Komise rovněž pravomoc zakázat subvencované akvizice nebo zadání veřejné zakázky dotovanému uchazeči.
Další postup
Evropský parlament a členské státy nyní návrh Komise projednají v rámci řádného legislativního postupu s cílem přijmout konečné znění nařízení.
Návrh bude rovněž otevřen k osmitýdenní veřejné konzultaci.
Po přijetí budou nařízení přímo použitelná v celé EU.
Souvislosti
Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaného ve dnech 21. a 22. března 2019 uložila Komisi, aby určila nové nástroje s cílem vyrovnat se s deformačními účinky zahraničních subvencí na jednotný trh. Ve svých závěrech ze dne ze dne 11. září 2020 Rada rovněž odkázala na bílou knihu Komise a ve svých závěrech ze zasedání konaného ve dnech 1. a 2. října 2020 vyzvala k vytvoření „dalších nástrojů pro řešení deformačních účinků zahraničních subvencí na jednotný trh“.
Evropský parlament ve své zprávě o politice hospodářské soutěže z února 2020 vyzval Komisi, aby „prozkoumala možnost přidat do unijního práva v oblasti hospodářské soutěže pilíř, který by Komisi poskytl příslušné vyšetřovací nástroje pro případ, že je určitá společnost podezřelá z chování, kterým narušuje hospodářskou soutěž díky státním dotacím…“.
Ve svém sdělení „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ ze dne 10. března 2020 Komise potvrdila, že do poloviny roku 2020 přijme bílou knihu o nástroji týkajícím se zahraničních subvencí, jejímž cílem bude řešit rušivé dopady zahraničních dotací na jednotný trh. Aktualizovaná průmyslová strategie, která byla dnes přijata, rovněž označuje navrhované nařízení o zahraničních subvencích za jedno z klíčových opatření k dosažení cíle otevřené strategické autonomie EU.
V pracovním programu Komise na rok 2021 a ve svém sdělení „Přezkum obchodní politiky“ ze dne 18. února 2021 Komise oznámila, že do poloviny roku 2021 navrhne právní nástroj k řešení narušení způsobených zahraničními subvencemi.
Dne 17. června 2020 přijala Komise bílou knihu, v níž navrhla způsoby, jak řešit narušení způsobená zahraničními subvencemi na jednotném trhu.
Veřejná konzultace k bílé knize skončila dne 23. září 2020. Komise rovněž konzultovala veřejnost ohledně počátečního posouzení dopadů a provedla cílenou konzultaci se vzorkem nejvíce zasažených zúčastněných stran.
Komise provedla důkladnou analýzu obdržených příspěvků a při formulování dnešního návrhu je náležitě zohlednila.
