English version
Také v loňském roce se firmy hromadně vyhýbaly plnění informační povinnosti. Finanční výkazy za rok 2016 stále nezveřejnilo 69 procent společností. Základní termín pro vložení finančních výkazů do sbírky listin vypršel koncem července 2017 a nejzazší termín uplynul na konci uplynulého roku.
„Nerovné podmínky pro podnikání škodí celému trhu,“ říká Petra Štěpánová ze společnosti Bisnode, která se zabývá poskytováním ekonomických informací o firmách.
„Laxní, a v některých případech až zcela odmítavý postoj českých firem k zákonné povinnosti zveřejňovat výsledky hospodaření ve sbírce je jedním z neduhů tuzemského podnikatelského prostředí. Deformuje totiž celý trh, vytváří korupční prostředí a paradoxně je ku prospěchu nepoctivým firmám, kterým přináší konkurenční výhodu. Riziko postihu ze strany státu je stále zcela minimální,“ uvedla dále analytička Bisnode Petra Štěpánová.
Transparentnost nikdo nevymáhá
Situace se postupně horší, ještě v roce 2015 nesplnilo informační povinnost „jen“ 62 procent firem. Z hlediska právní formy, po dobu, kdy Bisnode tyto statistiky pravidelně sleduje, tuto zákonnou povinnost vždy spolehlivěji plnily akciové společností než společnosti s ručením omezeným.
Odborníci tuto situaci dlouhodobě kritizují. Trvalé a plošné porušování zákonů firmami vede k deformování právního prostředí mezi podnikateli a dlouhodobě poškozuje ty, kteří své povinnosti plní. Stát by tak měl povinnost buď zrušit, nebo začít vymáhat.
Ministerstvo financí však tvrdí, že se oproštění od tohoto pravidla pro podniky nechystá. „Komunitární právo vyžaduje zveřejňování účetních závěrek respektive jiných dokumentů některých ekonomických subjektů ve veřejných rejstřících. Celoplošné zrušení této povinnosti by tedy bylo v rozporu s právem Evropské unie,“ říká Michal Žurovec, mluvčí ministerstva financí. Agenda rejstříkových soudů je podle něj primárně v gesci ministerstva spravedlnosti. „Otázka naplněnosti sbírky listin není ministerstvu financí lhostejná. Aktuálně paní ministryně financí zřizuje nadresortní pracovní skupinu, která bude s ohledem na rozsah řešené problematiky složena z pověřených osob z řad ministerstva financí, ministerstva spravedlnosti a Generálního finančního ředitelství,“ dodává Michal Žurovec.
Se zapojením do pracovní skupiny již předběžně souhlasil také poslanec Jakub Michálek, který letošní lednové schůzi Sněmovny vznesl interpelaci ve věci „nedostatečné naplněnosti Sbírky listin u rejstříkových soudů a existenci duplicit při předkládání údajů z účetních závěrek“. Pracovní skupina zhodnotí dosavadní fungování systému a navrhne opatření, která by měla vést k efektivnějšímu systému zveřejňování účetních závěrek ve veřejných rejstřících.
Proti zrušení informační povinnosti se staví také právníci. „Zrušení povinnosti zveřejňovat finanční výkazy by podle našeho názoru přispělo spíše k větší netransparentnosti a obtížnějšímu ověřování plnění zákonných povinností. Například plnění povinnosti nechat účetní závěrku ověřit auditorem,“ říká Irena Kolárová, advokátka z KPMG Legal.
„Domníváme se, že zveřejnění účetní závěrky a dalších povinných dokumentů je naprosto minimálním a nezbytným požadavkem, chceme-li podnikatele motivovat k zodpovědnému a legálnímu hospodaření s jejich finančními prostředky,“ dodává Irena Kolárová.
Porušování tohoto opatření ze strany většiny firem však vidí jako problém. „Je pravda, že neplnění těchto povinností se v praxi plošně přehlíží, a to přesto, že zákon vybavuje rejstříkové soudy dostatečnými donucujícími prostředky, jako uložení pořádkové pokuty a v extrémním případě zrušení společnosti s likvidací. Bohužel však při současné vytíženosti a zahlcenosti soudů nelze očekávat, že by se situace měla v dohledné době změnit,“ podotýká Irena Kolárová.
Podnikatelské organizace na druhou stranu upozorňují, že v Česku se zveřejňuje tolik informací, že to může firmy ohrozit. „Riziko – zejména v některých oborech – spočívá v téměř naprosté nahotě firem před jejich protějšky, přičemž ke snadné zneužitelnosti v rámci konkurenčního boje je již jen krůček,“ upozorňuje Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR.
Nejhorší situace je mezi obchodníky
Naprosto nejhorší přístup k dodržování platných právních norem mají firmy, které podle Českého statistického úřadu nevykazují tržby. V této kategorii informační povinnost za rok 2016 doposud nesplnilo téměř 85 procent společností. „Dlouhodobě platí, že čím vyšší tržby, tím spolehlivější plnění informační povinnosti,“ doplnila Petra Štěpánová z Bisnode s tím, že v kategorii firem s tržbami přesahujícími jednu miliardu korun, informační povinnost za rok 2016 splnila každá pátá, nicméně v letech 2012 až 2015 informační povinnost splnilo víc než 93 procent subjektů.
„To může souviset s tím, že velké firmy mají k dispozici specializované pracovníky, kteří mohou na podnikání z pohledu dodržování zákonů dohlížet. Význam hraje ale i riziko případné pokuty, která by na základě správního deliktu, mohla dosáhnout až tří procent aktiv,“ dodala Petra Štěpánová z Bisnode.
V porovnání regionů je nejhorší situace v Praze, kde informační povinnost nesplnily téměř tři čtvrtiny firem, následuje Středočeský a Jihomoravský kraj. Z hlediska oborů pak vykazují nejhorší výsledky malé obchodní firmy. V oblasti velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky nesplnilo povinnost 87,5 procenta firem, v oblasti velkoobchodu s výrobky převážně pro domácnost 87,4 procenta firem a v oblasti výroby magnetických a optických médií 84,34 procenta firem.
Na opačném konci tabulky jsou společnosti z oboru činnosti trustů, fondů a podobných finančních subjektů, kde neplní pouze 17,92 procenta firem, ostatní inženýrské činnosti a související technické poradenství s 33,33 procenty a výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu s 38,93 procenty.
Podle odborníků řada firem porušuje informační povinnost jen proto, že o ní neví. Podnikatele by však měl o její existenci informovat účetní nebo daňový poradce. A finanční výkaz pro předání na obchodní soud by měl být jedním z výstupů, který by měl účetní nebo poradce firmě předat v souvislosti se zpracováním účetnictví případně daňového přiznání.
Dalibor Dostál
