Finsko je zemí inovací

HDP země na hlavu je srovnatelný s Kanadou, Japonskem, Francií či Velkou Británií. Klíčovými ekonomickými sektory jsou telekomunikace, elektronika, průmyslová výroba (zpracování dřeva a kovů) a strojírenství. Zásadní je silná orientace na inovace, zelenou technologickou transformaci a digitalizaci.

Po zahájení ruské agrese vůči Ukrajině muselo Finsko přehodnotit svoji bezpečnostní politiku, která se do té doby opírala o obrannou spolupráci se západními státy, ale i udržování vztahů s Ruskem. Finská veřejnost se poměrně rychle a masivně přiklonila ke vstupu do NATO a politická reprezentace následovala v těsném závěsu. Finsko podalo přihlášku do NATO v květnu 2022 a stalo se členem v dubnu 2023, a i přes odpor Turecka a zdržovací taktiku Maďarska šlo o nejrychlejší ratifikaci vstupu v historii NATO.

ExportMag.cz: Ve světě vznikne síť ekologických učeben Archimedes s českými technologiemi

Čím Češi zaujmou

ČR má s Finskem poměrně výrazně kladné saldo obchodní bilance. Největší položkou dovozu z Česka do Finska a také tahounem příznivého salda jsou motorová vozidla. Další příležitosti pro české firmy jsou v energetice. Finsko plánuje dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2035 a zcela bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050. Mimořádný důraz je kladen na navyšování podílu větrné energie, jejíž kapacita se jen v roce 2022 téměř zdvojnásobila.

Kromě stovek větrných elektráren na pevnině se připravuje obří projekt autonomní finské provincie Ålandy, v rámci něhož se očekává výstavba až 500 větrných elektráren v Baltském moři. Kromě větrných parků jsou příležitosti pro české firmy a investory v oblasti výstavby a modernizace jaderných elektráren, vodíkového ekosystému, sítí dobíjecích stanic pro elektromobily, biospaloven, bioplynových stanic, malých modulárních reaktorů či energetických úspor ve stavebnictví.

Souhrnná teritoriální informace pro Finsko

Velmi slibným odvětvím pak jsou informační technologie, elektronika a kyberbezpečnost. Finsko se velmi silně orientuje na komplexní digitalizaci napříč sektory. Poptávána jsou inovativní řešení zejména v oblasti healthtech, fintech, edtech, sociálních služeb, veřejné správy, procesního managementu, logistiky či optimalizace dodavatelských řetězců.

Se vstupem Finska do NATO se samozřejmě zvyšují možnosti v obranném a bezpečnostním sektoru. Finsko posiluje ozbrojené síly a zásadním způsobem navyšuje výdaje na obranu. Příležitosti pro české firmy jsou například v oblasti vojenské dopravní techniky, obrněných vozidel, radiolokační techniky, protiletadlové obrany, ručních zbraní, optických systémů, výzbroje a výstroje pro speciální síly či munice.

Poměrně výrazný pokles zaznamenává stavebnictví, přesto i nadále v něm příležitosti existují. Například město Helsinky chce v roce 2023 mírně navýšit investice do výstavby a renovací, pokračovat budou velké infrastrukturní projekty. Příležitosti pro české firmy jsou zejména v subdodávkách pro finské stavební společnosti v oblasti výstavby a energetických úprav rezidenčních i komerčních budov.

Nové příležitosti pro uplatnění inovativních řešení souvisejí s pokračující implementací konceptu cirkulární ekonomiky a se stále širším a legislativou požadovaným využíváním stavebních a odpadních materiálů (Finsko se zavázalo k opětovnému využití 70 % stavebního a demoličního odpadu).

A v neposlední řadě zmíníme zdravotnictví a farmacii. Finská populace je jednou z nejrychleji stárnoucích na světě a ve veřejném sektoru je dlouhodobý nedostatek lékařů i dalšího zdravotnického personálu. I proto se Finsko zaměřuje na využití nejmodernějších technologií při diagnostice, léčbě pacientů a péči o ně.

Exportní potenciál mají zejména inovativní softwarová řešení v oblasti online medicíny, využití umělé inteligence při diagnostice, dále pak nanotechnologie, biotechnologie či 3D tisk. S ohledem na plánovanou výstavbu několika takzvaných 5G nemocnic lze mimo tyto high‑tech segmenty počítat s řadou příležitostí i v tradičnějších oblastech, jako je zdravotnické vybavení, nábytek, infrastruktura a podobně.

Jak Finy zaujmout?

V rámci obchodních jednání je velmi důležitá transparentnost, věcnost, strukturovanost, spolehlivost a dochvilnost. „Je zvykem organizovat obchodní jednání v rámci pracovní doby, a to ideálně v prostorách firmy. Z počátku spolupráce není běžné si domlouvat obchodní oběd či večeři, jelikož volný čas a práce jsou zde striktně odděleny. Obchodní jednání bývají více formální, jednání by mělo být vedeno věcně a zdvořilostní fráze mohou být brány spíše jako plýtvání času. Finského partnera můžete urazit například zpožděním či kladením osobních otázek. Současně je nevhodné se bavit o vnitřní politice. Vyvarujte se také poznámkám s náboženskou tematikou,“ nabádá ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade Skandinávie Petra Jindrová.

Finové podle ní jednají k věci, mají dobré znalosti a nabídku si před vyjednáváním dobře prověří. Rozhodnutí se zde přijímají, podobně jako v ostatních severských zemích, v rámci týmového rozhodnutí.

Čeští exportéři by si také měli dopředu dobře promyslet, co mohou splnit. „Ačkoliv jednání mívají vstřícný tón, v případě sporných bodů je nutné budoucího partnera přesvědčit věcnými argumenty, podloženými znalostmi sektoru a konkurence. Slovní závazky se zde berou velmi vážně, takže je vhodné hovořit o možnosti spolupráce s rozmyslem, protože na finském trhu se vám i kvůli jedné špatné zkušenosti mohou zavřít dveře u dalších místních firem v sektoru,“ upozorňuje Jindrová.

Zejména je potřeba si uvědomit, že se Finsko rozkládá na ploše 4,5× větší, než je Česká republika. Při jednání s partnery je tedy nutné brát v potaz místní vzdálenosti, komplikovanost terénu a logistické náklady, které vzniknou nejen při přepravě zboží, ale také při zajištění následného servisu. A rozhodně se bude hodit znalost finštiny.

„Ačkoliv se ve Finsku běžně při jednání domluvíte anglicky, v průběhu vyhledávání informací na webu potenciálního klienta to může být komplikovanější. Často se setkáváme s tím, že detailní informace či technické specifikace jsou v lokálním jazyce a není možné je automaticky přeložit.“ Určitě také není dobré Finy porovnávat s jejich švédskými nebo norskými sousedy. „Mohlo by se jich to nemile dotknout,“ varuje ředitelka skandinávské kanceláře CzechTrade.

Jednou z firem, které agentura CzechTrade pomohla dostat se na finský trh, je ENVI‑PUR, která do země dodává čistírny a úpravny vod. Vedoucí jejího zahraničního obchodu Lukáš Moniak vzpomíná, že nejtěžší bylo najít správnou firmu a člověka, který bude mít „tah na branku“: „Měli jsme tam více obchodních partnerů, ze kterých se vybrousil ten nejsilnější a který zároveň má teď tu výhodu, že spravuje celé portfolio nových a již instalovaných výrobků naší společnosti, které byly dodány historicky i firmami, které již neexistují.“

Výhodou podle Moniaka bylo, že společnost už ve Skandinávii působila: „Vzhledem k tomu, že máme silné obchodní zastoupení v Norsku a Švédsku, není složité prodávat do Finska. Bez referencí z ostatních severských zemí to však může být složitější.“ V každém případě Lukáš Moniak obchodování s Finskem doporučuje: „Finsko je krásná země, upřednostňuji obchodování s touto zemí, protože se mi zatím vždy podařilo veškeré obchody bez složitých jednání zrealizovat.“

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Daniel Mrázek