English version
Jedná se o konkrétní pilotní projekty na místní úrovni, jako jsou například 14 kilometrů dlouhý vodíkovod pro přepravu nadbytečného vodíku v Jižní Karélii nebo závod na výrobu zeleného vodíku pomocí elektrolýzy v Harjavaltě. Finsko ale chystá i ambiciózní projekt 1000 kilometrů dlouhé Severské vodíkové cesty.
Severská vodíková cesta je součástí plánů na rozsáhlejší výstavbu infrastruktury. Do roku 2030 by měla propojit finské a švédské vodíkové ekosystémy prostřednictvím dlouhého potrubního systému.
Finsko je velmi aktivní i v oblasti výzkumu, který by díky zcela novým a mimořádně efektivním fotolytickým metodám produkce zeleného vodíku měl vést k masivnímu využívání vodíku v tak energeticky náročných průmyslových oborech, jakým je například výroba oceli. Nově se rodící finský vodíkový klastr nabídne řadu příležitostí i pro české firmy a investory.
Finská státní společnost Gasgrid Finland ve spolupráci s chemičkou Kemira a ocelárnou Ovako aktuálně zjišťují, zda by mohl být odpadní vodík ze závodu Kemiry u města Joutseno dopravován potrubím do Ovaka v blízkosti města Imatra.
České technologie triumfovaly na Světové výstavě Expo v Dubaji
Se vzdáleností téměř 14 km vzdušnou čarou by se tak v případě jeho dokončení jednalo o první vodíkovod této délky (doposud podobná potrubí existují jen v rámci průmyslových areálů). Podle Gasgridu by to byla první vlaštovka, která by umožnila získat zkušenosti potřebné pro výstavbu dalších podobných projektů napříč Finskem.
Konkrétně je vizí Gasgridu vytvoření tří oblastí výroby a využití vodíku – na pobřeží Botnického zálivu a na jihu a jihovýchodě Finska. Ty by v budoucnu měly být spojeny do jedné sítě, a umožnit tak napojení finské výroby vodíku na plánovanou vodíkovou síť v Evropě.
Severská vodíková cesta
Následným krokem rozvoje vodíkové infrastruktury by měl být i další projekt Gasgridu s názvem Severská vodíková cesta. Mělo by se jednat o 1000 km dlouhý potrubní systém, který plánuje Gasgrid ve spolupráci se švédskou firmou Nordion Energi vybudovat podél pobřeží Botnického zálivu do roku 2030 s předpokládaným začátkem stavebních prací v roce 2026.
Jedná se o investici v odhadované výši přibližně 3,5 miliardy eur, umožňující urychlit vytvoření vodíkového hospodářství vybudováním přeshraniční vodíkové infrastruktury a pokrýt budoucí regionální poptávku po vodíku. Ta může do roku 2050 činit až 65 TWh.
Velká část přepravovaného vodíku by pak měla být vyráběna s využitím energie z větrných elektráren na moři i na pevnině v okolí zálivu. Jedním z největších projektů v této oblasti má být výstavba několika obřích větrných parků v okolí finských Aland, kde se počítá s celkovou roční produkcí až 30 TWh.
Výroba zeleného vodíku
Konkrétním příkladem projektu rozvoje domácí produkce zeleného vodíku je také plánovaná výstavba závodu v Harjavaltě, kterou bude realizovat společnost P2X Solutions. Stavba bude zahájena na podzim letošního roku. Objekt o výkonu 20 MW by pak měl být v provozu již v roce 2024. Jedná se o pilotní projekt průmyslové výroby zeleného vodíku elektrolýzou za využití udržitelné energie s investicí 70 milionů eur, do kterého je zapojena i řada zahraničních firem.
P2X je otevřena i budoucímu zapojení českých firem. (V případě zájmu lze společnost P2X Solutions oslovit přímo nebo prostřednictvím Velvyslanectví ČR v Helsinkách). Společnost bude dále část zeleného vodíku využívat na výrobu syntetických paliv, jako je syntetický metan. Teplo a kyslík, které vznikají jako vedlejší produkty procesu, lze využít v průmyslových procesech. Jen závod v Harjavaltě by měl snížit finské emise CO2 přibližně o 40 tisíc tun ročně.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Helsinkách (Finsko). Autoři: Tomáš Michalčík, stážista, Daniel Horák, ekonomický diplomat.
