V roce 2020 bylo vyhlášeno 609 bankrotů firem a 7 284 bankrotů fyzických osob. To jsou nejnižší čísla za posledních dvanáct let. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF.
Počet bankrotů obchodních společností (OS) se meziročně snížil o 10 procent, také návrhů bylo zhruba o desetinu méně než v roce 2019.
Může za to i „paralýza“ soudů
„Nízký počet firemních bankrotů může v současné ekonomické situaci vypadat paradoxně, stojí za ním ale několik důvodů. Jde zejména o dubnovou novelu insolvenčního zákona, takzvaný Lex Covid, která věřitelům od dubna do srpna fakticky znemožnila podávat na dlužníky insolvenční návrhy a společnostem v problémech zároveň umožnila nepodávat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu,“ říká analytička společnosti CRIF Věra Kameníčková.
Ve chvíli, kdy ve čtvrtém čtvrtletí začal počet návrhů na bankrot obchodních společností znovu růst, došlo kvůli zhoršení epidemiologické situace k omezení fungování státních úřadů včetně soudů. Počet vyhlášených bankrotů tak zůstal i přes nárůst insolvenčních návrhů nízký.
Novela insolvenčního zákona se projevila už v srpnu
Žádné světlé zítřky
V prosinci bylo naopak podáno nejvíce návrhů na bankrot obchodních společností za 3,5 roku, letos jich zřejmě bude přibývat ještě výrazněji.
Ilustrují to právě prosincová data. Poslední měsíc v roce bylo vůči firmám podáno 121 insolvenčních návrhů, což je o 21 více než v listopadu a nejvíce od června 2017, tedy od začátku účinnosti novely insolvenčního zákona, která omezila podávání šikanózních návrhů.
Zároveň však bylo vyhlášeno pouze 33 bankrotů obchodních společností, o 11 méně než v listopadu. Šlo zároveň o druhý nejnižší měsíční počet firemních bankrotů od začátku roku 2008.
„Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 jsme registrovali nejen velmi vysoký počet návrhů na bankrot obchodních společností, ale také nezvykle vysoký rozdíl mezi počtem podaných insolvenčních návrhů a počtem vyhlášených bankrotů. Vzhledem k tomu, že vysoký počet podaných insolvenčních návrhů lze očekávat i v dalších měsících, dojde brzy také ke zvýšení počtu bankrotů,“ vysvětluje Kameníčková.
Méně krachovaly i OSVČ
V roce 2020 se také mírně snížil počet bankrotů fyzických osob podnikatelů (o 538 případů) i počet návrhů (1 257 případů).
Nejméně firmy krachovaly v prosinci, kdy soudy registrovaly 459 návrhů a vyhlásily 433 krachů FOP (o 105 méně než v listopadu).
„Bankroty fyzických osob podnikatelů se od firemních bankrotů v mnohém liší. Hlavním rozdílem je to, že ve většině případů probíhají ve formě oddlužení podnikatele, tedy stejným způsobem jako osobní bankroty. Dynamika bankrotů podnikatelů je proto obdobná jako u osobních bankrotů,“ doplňuje analytička.
Nejvyšší riziko v Praze
V roce 2020 bylo nejvíce případů v Praze (265), dále v Jihomoravském kraji (73) a v Moravskoslezském kraji (45). Naopak nejméně špatných zpráv přinesl loňský rok podnikům v kraji Vysočina (12), v Libereckém kraji a v Pardubickém kraji (shodně 14 případů).
V roce 2020 zkrachovalo nejvíce firem v obchodu (143), který byl výrazně postižen restrikcemi kvůli pandemii covid, dále ve zpracovatelském průmyslu (112) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (68). Po přepočtu na množství registrovaných společností byla však nejrizikovějším odvětvím doprava a skladování
Mezi podnikateli bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno ve stavebnictví (1 576), v obchodu (1 559) a ve zpracovatelském průmyslu (856).
Redakčně upravená tisková zpráva CRIF