Vyplývá to z šetření Hospodářské komory ČR. Pro téměř 29 procent respondentů je největší bariérou neznalost zahraniční legislativy a její složitost, následuje byrokracie v cílových zemích (27 %) a doma (24 %).
Nedostatečnou znalost poptávky a nabídky na zahraničním trhu zmínila více než čtvrtina respondentů, nedostatek financí pak 22 procent. Naproti tomu příliš silnou konkurenci na zahraničním trhu uvedlo jako zásadní překážku expanze jen 15,7 procenta dotázaných.
Pomoc firmám? Stát musí začít u sebe
„Z průzkumu jasně vyplývá, že pokud má stát firmám opravdu pomoci, musí začít u sebe a zpřehlednit a zjednodušit regulační rámec pro podnikání. To samé platí i pro Evropskou unii a pravidla na vnitřním trhu. Musíme zjednodušit a zkrátit úřední procesy, nastavit předvídatelná pravidla, snížit nesmyslnou regulaci a nadbytečnou byrokracii. Potřebujeme reformu složitého právního řádu a nastavení efektivních legislativních brzd pro nárůst regulací. To jsou základní podmínky pro to, aby naše firmy mohly uspět i na zahraničních trzích a nebyly limitovány a brzděny víc, než jsou regulováni a zatěžováni jejich konkurenti ve světě,“ říká prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Podle dat z Komorového barometru zajímá expanze na nové zahraniční trhy více než pětinu firem (21 %). Dalších 17 procent podniků už na zahraničních trzích působí, ale další expanzi neplánuje.
Špicar: Máme drahé energie i moc regulace. Problémem je strach z neúspěchu a mindset „líp už bylo”
Z hlediska velikosti podniků je nejsilnější zájem o zahraniční expanzi mezi velkými firmami (45,5 %). Zajímavé ale je, že hned poté následují malé firmy (23,2 %) – ty předběhly jak mikrofirmy (15,2 %), tak střední podniky (15,4 %).
Velké a střední podniky, častěji než menší firmy, vnímají jako překážku konkurenci. Naopak nedostatek financí trápí jak mikro, malé, tak i střední firmy. Administrativní a regulatorní zátěž, složitost a neznalost legislativy ale zůstávají jedním z hlavních problémů bez ohledu na velikost společnosti.
Expanze do zahraničí: Šance na rozvoj
„To ukazuje, že chuť expandovat do zahraničí není výsadou jen těch největších. I menší firmy vnímají tuto cestu jako šanci na rozvoj. Zájem o zahraniční trhy roste napříč segmenty mimo jiné proto, že podniky hledají nové příležitosti v reakci na omezený odbyt na domácím trhu. Je proto důležité, aby stát, zejména prostřednictvím ekonomické diplomacie a podpory ze strany Ministerstva zahraničních věcí, tuto poptávku aktivně vnímal a přizpůsobil tomu i servis pro firmy, které chtějí exportovat,“ poznamenává k průzkumu viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský.
V odvětvovém členění dominuje zpracovatelský průmysl, kde o zahraniční expanzi uvažuje téměř třicet procent firem. V tomto sektoru je navíc největší podíl podniků, které už v zahraničí působí – a zároveň i nejnižší výskyt těch, které zatím žádné kroky na podporu expanze nepodnikly.
Vysoké náklady na zaměstnance a byrokracie: To jsou největší výzvy pro firmy na rok 2025
Firmy, které o expanzi uvažují, také často podnikají konkrétní kroky. Nejčastěji navazují kontakty s potenciálními zahraničními partnery (53,9 %), provádějí průzkum trhu (44,3 %) nebo již do zahraničí exportují, což může být důležitým zdrojem zkušeností potřebných pro další rozvoj expanze. Zhruba třetina z nich upravuje své produkty a služby tak, aby vyhovovaly požadavkům zahraničních zákazníků.
U mikro firem je patrná větší zdrženlivost – asi pětina z nich zůstává pouze u plánování a příprav bez reálných kroků a deset procent z nich dosud neudělalo nic. Tyto firmy také více než ostatní sázejí nejprve na důkladný průzkum trhu, zatímco větší firmy častěji rovnou budují kontakty. To odráží omezenější kapacity a zkušenosti těch nejmenších podniků.