English version
Změna legislativy, která to umožňuje, byla přijata v rámci vládního konsolidačního balíčku. Ten v říjnu schválila Sněmovna, v listopadu pak i Senát. Tyto podniky navíc budou moci vyplácet v cizí měně také mzdy svým zaměstnancům, pokud o to projeví zájem.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku a export Radka Špicara je to krok správným směrem, který čeští podnikatelé oceňují, a navíc přibližuje Česko ke vstupu do eurozóny.
Daňová přiznání stále v korunách
Legislativní novinka má ovšem svá úskalí. Daňová přiznání musejí firmy nadále vyplňovat v korunách. Systémy státní správy totiž nejsou na změnu připraveny.
Podle Finanční správy (FS ČR) to ale neznamená, že podniky nemohou zaplatit v eurech daně z příjmu. Jen v přiznání daně za rok 2023 budou muset vyplňovat příslušné kolonky v českých korunách.
Podle mluvčího FS ČR Lukáše Heřtuse není stávající daňový informační systém na cizí měny nastaven a správce daně nezvládne do ledna 2024 tuto změnu technicky provést.
Konsolidační balíček přináší mnoho změn v daních. Které to jsou a koho se týkají?
„Celý výpočet daně i zohlednění položek vstupujících do daňového základu se nicméně může odehrát v příslušné cizí měně a stejně tak bude možné samotnou daň v cizí měně i zaplatit,“ potvrdil mluvčí v rozhovoru pro Český rozhlas.
Nový informační systém nDIS už bude s kompletní správou daní v cizí měně počítat. Jeho příprava ale zatím není ani na startu. FS ČR bude teprve hledat dodavatele a systém pravděpodobně nebude funkční dříve než v roce 2026.
„Nová legislativa není provázána s existujícími daňovými předpisy. Možnost vést účetnictví a platit daně či mzdy v cizí měně přináší firmám výhody, ale ten nesoulad může zpočátku – tedy v roce 2024 přinášet praktické komplikace,“ doplňuje poradce Michal Dvořáček.
Jsme o krok blíž k eurozóně?
„Budeme mít jednu ekonomiku a podle typu podniku (zda jde o exportéra nebo nikoli) bude mít firma šanci využít nástroj, který je pro její konkrétní podnikání lepší,“ řekl už dříve ministr financí Zbyněk Stanjura.
O jak významnou změnu tedy jde a nakolik přibližuje Česko k přijetí eura?
„Myslím, že jednoznačně přibližuje. A je to změna, kterou Svaz průmyslu a dopravy vítá. Podniky začínají být ke koruně poměrně skeptické, ať už z důvodů kurzových rizik a výkyvů a také krize, která byla charakteristická vysokou inflací a vysokými úrokovými sazbami,” popsal Radek Špicar v rozhovoru pro Českou televizi.
„Eurizace“ podle Špicara v českých podnicích postupuje. Firmy si stále častěji berou úvěry v eurech a v jednotné evropské měně mezi sebou obchodují: „To, čemu říkáme rozsáhlá eurizace začíná nabývat v tuzemské ekonomice rozsáhlých rozměrů.“
Přijetí jednotné evropské měny se zástupci podnikatelů neobávají. Pro exportéry, kteří jsou páteří ekonomiky, by podle Špicara přijetí eura (a částečně už zmíněná novinka) znamenaly výrazné zjednodušení finančních transakcí se zbytkem Evropy.
Euro chce většina exportérů, zjistil výzkum
Slovenská zkušenost aneb příklady táhnou
Viceprezident SP ČR už dříve zmínil příklad Slovenska, které vstoupilo do eurozóny v roce 2009 s výrazně slabší ekonomikou než má aktuálně Česko a také v méně výhodné době.
„Sedmdesát procent Slováků je s eurem naprosto spokojených a už se ke koruně vracet nechtějí. Podle průzkumů v ČR je hlavním důvodem proč Češi přijetí eura odmítají obava ze zdražení. Tristní je v tom smyslu, že jde o mýtus. Na Slovensku v souvislosti s přijetím eura ke zvýšení inflace nedošlo. Bohužel nemáme politiky s odvahou, kteří by to občanům vysvětlili,“ dodal Špicar.
Podle analytika společnosti XTB Štěpána Hájka jde v tomto případě o efektivní krok pro celý proces podnikového účetnictví. „Možnosti účetnictví v cizí měně může využít mnoho podniků, aby si snížily náklady. Zavedením možnosti daňové evidence v eurech česká ekonomika udělala symbolický krok pro potenciálně hladší proces přijetí eura,“ připustil Hájek.
Jakub Procházka
