Patří k nim příprava ploch pro nové investiční projekty, energetika, zaměstnanost a vzdělávání, dodavatelské řetězce, nebo investiční pobídky. Stěžejním tématem byly také závěry průzkumu sdružení AFI mezi firmami z Plzeňského kraje. Z něj mimo jiné vyplynulo, že více než 90 procent dotázaných plánuje další investice v Česku. Podnikům nejvíce schází kvalifikovaní zaměstnanci ve výrobě nebo skladu a vyšší technické pozice. Téměř 80 procent dotázaných pak podporuje zrušení kvót na zaměstnávání cizinců.
„Zástupci firem poukázali na zoufalý nedostatek vhodných ploch pro umístění investičních projektů v Plzeňském kraji. Palčivost tohoto tématu demonstrují aktuální diskuze okolo umístění gigafactory,“ upozorňuje Kamil Blažek, předseda Sdružení pro zahraniční investice – AFI. „Pro podporu podnikatelského prostředí je potřeba obnovit přípravu a dlouhodobý rozvoj investičních parků, a to po celé republice,“ dodává.
„Měli bychom podívat především na využití brownfieldů, které kdysi sloužily pro výrobní účely a revitalizovat je tak, aby mohly být pro tento účel opět využity. Musíme tak učinit zejména s ohledem na životní prostředí, protože zabírání dalších zelených ploch pro výstavbu logistických hal je nesmyslné,“ řekl k výsledku průzkumu hejtman PK Rudolf Špoták a dodal: „Pokud jde o stále větší potřebu získávání kvalifikované pracovní síly, musejí zaměstnavatelé počítat s tím, že školy nejsou schopny tuto potřebu zcela naplnit a samy se musejí zaměřit na interfiremní vzdělávání a vyškolení si zaměstnanců potřebných profesí. Ať už vlastními silami či užší spoluprací se školami a Paktem zaměstnanosti Plzeňského kraje.“
Z průzkumu dále vyplývá, že podniky v kraji potřebují pro to, aby dál investovaly, především zlepšení dopravní infrastruktury, zajištění dostatečného počtu ubytovacích kapacit, a také míst ve školách a školkách. Volají po snížení administrativní zátěže a digitalizaci a aktivnější komunikaci a spolupráci mezi krajem a firmami.
„Investoři také dlouhodobě hovoří o tom, že školy nevychovávají absolventy ať už pro dělnické, inženýrské nebo vývojářské pozice vhodné pro jejich provozy. Na dnešní akci jsme proto pozvali také ředitele škol tak, aby mohli se zástupci investorů napřímo diskutovat, jaké vzdělání je nejvhodnější,“ konstatuje Gabriela Hrbáčková, místopředsedkyně sdružení AFI k otázkám zaměstnanosti.
Další závěry průzkumu na zlepšení podnikatelského prostředí v Plzeňském kraji:
Suroviny, polotovary, energie a mzdy
- 53 % firem v Plzeňském kraji uvedlo, že bylo v předchozích šesti měsících* zasaženo nedostatkem vstupních surovin a polotovarů. V porovnání s celorepublikovým průměrem (69 %) je to o 16 % méně.
- Všechny firmy v Plzeňském kraji, které odpověděly v průzkumu, byly ve stejném období zasaženy nárůstem cen vstupů surovin, polotovarů, energií a mezd.
Vliv ruské invaze na Ukrajinu
- 65 % bylo zasaženo ruskou invazí na Ukrajinu (v rámci celé ČR to bylo 63 %).
- 18 % zvažuje účast na zakázkách při obnově Ukrajiny, což je polovina v porovnání s celorepublikovým průměrem (35 %).
Investiční pobídky, dotační tituly
- 94 % firem v Plzeňském kraji uvedlo, že plánuje další investice v Česku, což je o 14 % více než celorepublikový průměr (80 %).
- 47 % hodlá pro své investice využít dotačních titulů, což je o 14 % méně než celorepublikový průměr (61 %).
ESG
- 47 % firem v Plzeňském kraji ESG strategii nemá a ani ji nepřipravuje, zatímco v rámci ČR je to 40 %.
Od podpory obcí, měst či politické reprezentace firmy v Plzeňském kraji očekávají:
- Zlepšení dopravní infrastruktury
- Zajištění dostatečného počtu ubytovacích kapacit
- Zajištění dostatečného počtu míst ve školách a školkách
- Snížení administrativní zátěže, digitalizace
- Nezasahovat
- Komunikovat, spolupracovat, zapojovat podniky
Zaměstnanci
- 79 % firem z Plzeňského kraje by podpořilo zrušení kvót na zahraniční zaměstnance, což kopíruje podobný závěr jako v celorepublikovém průměru (74 %).
- Firmám v Plzeňském kraji nejvíce chybí kvalifikovaní pracovníci ve výrobě či skladu (65 %) a vyšší technické pozice (65 %).
- 71 % firem v Plzeňském kraji uvedlo, že se chtějí rozvíjet v oblasti Digitalizace a robotizace, 47 % v oblasti Investic a stavebních úprav pro snížení energetické náročnosti provozu, 41 % ve Vývoji nových výrobků nebo procesů nebo – (více graf níže).
* Průzkum probíhal v prvním pololetí roku 2022 a vyhodnocen byl v srpnu – září 2022