English version
Zaměstnavatelé ze sektoru podnikových služeb začínají testovat model „komprimovaného pracovního týdne“. Vyplývá to z údajů asociace ABSL, která v ČR sdružuje centra podnikových, IT a zákaznických služeb.
Diskuze o zkrácení pracovního týdne na pouhé čtyři dny nabývají v Česku na intenzitě. O jeho zavádění je zájem právě v oboru podnikových služeb, kde první centra tuto možnost testují. Umožňuje to mimo jiné vysoká míra automatizace a digitalizace, která je pro obor příznačná.
Co patří do podnikových služeb?
Do oboru patří vedle tradičních finančních, personálních a marketingových služeb i stále poptávanější segmenty vývoje a podpory IT, zavádění robotické automatizace či datová analytika.
Hlavní motivací pro kratší pracovní týden je zejména snaha center podnikových služeb zaujmout uchazeče o práci a zvýšit loajalitu stávajících zaměstnanců.
„V sektoru zaznamenáváme rostoucí počet firem, které se o komprimovaný pracovní model zajímají a testují jej. Díky této inovaci si totiž dokáží udržet a dokonce posílit loajalitu a spokojenost svých zaměstnanců, což je zejména dnes, kdy převládá nedostatek kvalitních kandidátů na trhu práce, velmi důležité,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL.
Méně stresu, lepší výkon?
To potvrzují i data firem, které komprimovaný pracovní týden zkoušejí. Dvě třetiny zaměstnavatelů uvádějí, že jim zkrácení výrazně pomohlo přilákat a udržet talenty. Jejich zaměstnanci jsou méně vystresovaní a údajně odvádějí lepší práci.
Dle průzkumu pracovního tempa v Česku má o čtyřdenní pracovní týden zájem až 66 % zaměstnanců. Odpočatějším pracovníkům méně hrozí syndrom vyhoření.
O čtyřdenním pracovním týdnu zatím uvažuje jen málo menších firem
Zaměstnavatelé pak prý těží i z toho, že díky kratšímu pracovnímu týdnu mají pracovníci více času na rozvoj nových dovedností, které mohou následně uplatnit.
Průkopníkem komprimovaného pracovního týdne je například společnost Novartis, která jej aktuálně testuje v rámci projektu Reimagine Workplace. Na základě domluvy v rámci týmů a manažerů mohou zaměstnanci pracovat čtyři pracovní dny v týdnu zatím dvakrát měsíčně.
„Při přechodu z šestidenního pracovního týdne na pětidenní v roce 1968 předstihlo tehdejší Československo mnohé západní země, které toto rozhodnutí učinily řadu let později. Již tehdy vládla v Evropě představa, že díky vědě a technickým pokrokům se bude v blízké době pracovat daleko méně, třeba jen tři dny za týden. Mám radost, že nyní, při dalším zkracování, je to náš obor, který je o krok napřed,“ dodává Jonathan Appleton.
Firmy napříč obory se kratšímu týdnu nebrání
Loňský průzkum poradenské společnosti Moore Czech Republic ukázal, že o zavedení čtyřdenního pracovního týdne uvažuje během příštích pěti let pouze 13 procent malých a středních podniků.
Dvě třetiny vedoucích pracovníků těchto firem nicméně myšlenku kratšího pracovního týdne vnímají pozitivně. A zhruba polovina o tom uvažuje do budoucna.
Podle Petra Kymličky, partnera Moore Czech Republic, by se podle téměř dvou třetin vedoucích pracovníků malých a středních podniků zvýšila produktivita a spokojenost zaměstnanců. Jen pětina lidí z managementu firem v průzkumu uvedla, že by tento krok jejich podnikům uškodil.
S využitím tiskové zprávy ABSL
