English version
Tuzemské banky evidují letos na jaře a v létě nárůst poptávky u úvěrů na energetické úspory o stovky či tisíce procent.
Základem je ušetřit
Podniky se v letošním roce zaměřily na úspory plynu a elektřiny. V České republice výrazně klesla spotřeba energií a podle odborníků bude tento trend pokračovat.
Zemního plynu se v Česku od dubna do června letošního roku spotřebovalo o patnáct procent méně než v prvním čtvrtletí. Spotřeba elektřiny pak poklesla v porovnání s prvním kvartálem 2022 o 2,2 procenta.
„Zástupci firem si uvědomují, že jim stát příliš nepomůže a že pokračování konfliktu na Ukrajině přináší nejen potenciální problémy s dodávkami plynu, ale také výrazné zdražení energií. Proto se neváhají zadlužit i o stovky tisíc či dokonce miliony korun a pořizují si stejně jako domácnosti solární panely či tepelná čerpadla,“ říká poradce Michal Dvořáček.
Například společnost USSPA z Dolního Dobrouče, ryze český výrobce vířivek, jež jdou na export do celého světa, sáhla letos na jaře k výměně světel v celém podniku. Výměna původních svítidel za úspornější zářivky ušetří firmě nižší statisíce korun ročně.
„Výměnou světel v celém podniku bychom měli ušetřit 63 tisíc kilowatthodin elektrické energie za rok a máme to přepočítáno i na úsporu oxidu uhličitého. Tam jde o úsporu asi 72 tun CO2,“ říká majitelka Kateřina Kadlecová. Původním cílem výměny bylo přitom zlepšit pracovní prostředí pro zaměstnance, v současném kritickém období ale vnímají zástupci podniku zelenou, kterou dávají úsporám, jako klíč k udržení prosperity.
Tuzemský výrobce klavírů a pianin Petrof se rozhodl, že si bude vyrábět elektřinu vlastní fotovoltaickou elektrárnou. A takových podniků jsou v Česku stovky.
Úsporný tarif i odpuštění poplatků. Vláda schválila pomoc firmám i domácnostem
Solární boom přitom nastal už loni, kdy bylo v česku instalováno 62 MW nových solárních elektráren, tedy o pětinu více něž v roce 2020. Letos bude nárůst ještě výrazně vyšší – jen za druhé čtvrtletí se výroba elektřiny z fotovoltaických elektráren meziročně zvýšila o 11,7 procenta a čísla na podzim strmě porostou.
Investice do projektu spolkne podle šéfky rodinné firmy Zuzany Ceralové Petrofové osm až patnáct milionů korun. Udržitelnost je pro Petrof prioritou – ve výrobě používá stále méně tradičních přírodních materiálů a volí spíše ty, jejichž využívání neničí přírodní zdroje.
Kromě toho, že podniky i domácnosti šetří, obracejí se zástupci podnikatelské veřejnosti stále častěji na tuzemské banky se žádostí o úvěry, a to přesto, že je trápí vysoké vstupní náklady a musejí počítat každou korunu.
Také podniky se zadlužují zejména proto, aby si pořídily solární panely či tepelná čerpadla. Investuje se také do zateplení a do rekonstrukce nemovitostí obecně.
Firmy omezují investice, ale ne do úspor energií
Dubnový průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR sice ukázal, že firmy kvůli vysoké inflaci v letošním roce celkové investice omezí, rozhodně se to ale netýká peněz, které chtějí napumpovat do budoucí úspory energií a udržitelnosti.
„Ceny energií jsou dnes určitě jedním z nejpalčivějších problémů firem. Dokazují to i investiční plány podniků na letošní rok. Do úspor energie chce letos investovat 62 procent firem. Pro necelou třetinu z nich je to dokonce investiční priorita. Firmy očekávají, že takové investice jim náklady na energie do budoucna sníží,“ říká ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.
Od dubna se přitom zájem o půjčky ještě výrazně zvýšil a banky očekávají další nárůst poptávky (spolu s rostoucími cenami energií) na podzim a zimě 2022. Poptávka firem víceméně kopíruje zájem českých domácností.
Banky potvrzují také hlad po dalších produktech pomáhajících zajistit úsporné bydlení – ať už jde o hypotéky, nezajištěné půjčky či meziúvěry ze stavebního spoření.
O 1300 procent úvěrů více
V období od ledna do května 2021 schválila ČSOB 93 hypoték na úsporné bydlení. Ve stejném období letošního roku jejich počet narostl o 1 300 procent (bankou bylo schváleno 1 356 těchto hypoték).
„V případě firemního bankovnictví zaznamenáváme obrovský zájem o fotovoltaické instalace pro firmy, v meziročním srovnání to je nárůst o tisíce procent,“ popsal pro server seznam.cz mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.
Kdo ušetří, přežije
V podnikatelské sféře přemýšlejí o úsporách nejen zástupci firem, ale také OSVČ, které od nástupu pandemie covid-19 stále více času tráví na home office. Náklady na energie jim tak rostly už předtím, než se začala roztáčet kola inflace.
Potvrzuje to i softwarový tester Petr Hanzlík z Kladna. Manželka je na mateřské dovolené, před rokem se jim narodilo druhé dítě a náklady na život rapidně stoupají.
„Musím prakticky sám uživit celou rodinu. Od začátku pandemie pracuji téměř výhradně doma a spotřeba elektřiny, ale i plynu nám kvůli tomu narostla. Loni jsme zaplatili zhruba o sedm tisíc korun ročně víc, letos to bude podle hrubého odhadu nárůst o dalších 11 tisíc,“ popisuje Hanzlík.
„Poté, co náš poskytovatel zdraží v září o 15 procent, se situace ještě zhorší, a to možná natolik, že budeme muset začít šetřit na základních věcech. A už vůbec si netroufám odhadnout, jaká krize nás může čekat v budoucnu,“ obává se.
Energetická bezpečnost i akt o čipech. Česko představilo priority předsednictví
Těžko udržitelnou situaci se proto rozhodl vyřešit investicí do solárních panelů. Ta spolkne zhruba půl milionu korun, od roku 2023 budou ale Hanzlíkovi zcela energeticky soběstační a ušetří tak vyšší desítky tisíc korun ročně. Přispěje jim k tomu zvýhodněná půjčka na úsporné bydlení.
Banky nabízejí i speciální produkty
Zhruba polovina bank působících v Česku už nabízí k financování energetických úspor specializované produkty.
Například ČSOB má kromě zmíněné Půjčky na úsporné bydlení (až do výše milion korun) se zvýhodněnou pevnou úrokovou sazbou 7,9 procenta v portfoliu například tzv. zelenou hypotéku, která je výhodnější než její tradiční hypoteční úvěry.
Například u Půjčky na úsporné bydlení mohou zájemci splácet úvěr až 12 let. „Firmy i by si měly uvědomit, že jde o investici do budoucna a že na sebe berou závazek na několik let dopředu. Přesto by se v současné situaci úvěru obávat neměli, určitě se jim to vyplatí,“ ujišťuje Dvořáček.
Účely půjček jsou definovány v dotačním programu Nová zelená úsporám. Dotace z NZÚ přitom může pokrýt až 50 procent nákladů na pořízení tepelného čerpadla, fotovoltaických panelů či na zateplení domu. Vyplácí se ale zpětně, primární náklady tedy musí uhradit zájemce o dotaci sám a k tomu mu mají pomoci právě zvýhodněné půjčky.
Pro financování energetických úspor je možné využít rovněž spotřebitelský úvěr, či nezajištěný překlenovací úvěr. Obecně jsou většinou využívány investiční úvěry (pro firmy) nebo úvěry na rekonstrukce (retail) – případně specifické produkty jako zmíněné hypotéky a zelené dotace.
Snižování energetické náročnosti firem není pouze o úspoře peněz. Tuzemské firmy jsou povinny se připravit na novou evropskou směrnici CSRD, která začne platit od roku 2023. Podle ní budou muset pravidelně zveřejňovat informace o svém vztahu k životnímu prostředí, sociální oblasti (například péči o zaměstnance) či o řízení firmy.
„Ačkoli se v souvislosti s válkou na Ukrajině objevují spekulace o odklonu od zelených řešení a návratu k tradičním zdrojům energií, současná energetická krize podniky naopak nutí citlivěji vnímat ekologické aspekty a udržitelnost jako takovou,“ doplňuje Dvořáček.
Dokazují to i čísla nedávného průzkumu společnosti PwC, ze kterého vyplynulo následující: stále více firem bere udržitelnost vážně.
Jakou zanechává jejich podnikání uhlíkovou stopu, ještě před rokem vůbec nezajímalo 56 procent zástupců českých podniků, dnes už je to jen 45 procent. Hlavní motivací, proč se vydat cestou k udržitelnému a ekologickému podnikání, je pro 70 procent dotázaných ředitelů firem vlastní přesvědčení.
Firmám stát nepomůže, myslí si Dlouhý
Úsporný energetický tarif, který má lidem pomoci ušetřit za platby za elektřinu, plyn i teplo, se týká pouze domácností a nikoli firem. To se nelíbí zástupcům Hospodářské komory ČR, kteří se domnívají, že vláda krizí ohroženým podnikům nepomáhá dostatečně.
Firmám jsou zatím do konce roku 2023 odpuštěny poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vláda také slíbila, že stát poskytne dvě miliardy korun na kompenzace nepřímých nákladů v letech 2022 a 2023. Pomoc se týká ovšem jen desítek firem z energeticky náročných odvětví. A další podpora je podle Komory zatím v nedohlednu.
„Vláda nehodlá zavést opatření na zmírnění dopadů vysokých cen elektřiny a plynu podle Dočasného krizového rámce. Mělo to být zásadní řešení pro firmy postižené dopadem vysokých cen energií, protože žádné jiné opatření, které zatím bylo přijato nebo se o něm uvažuje, zdražování speciálně plynu pro firmy neřeší. Přes vědomí dopadu takových přímých kompenzací na omezené rozpočtové možnosti státu vnímáme ústup vlády od řadu týdnů společně připravovaného programu s rychlým efektem pomoci tak, že se vláda otočila k podnikatelské veřejnosti zády,“ popisuje prezident HK ČR Vladimír Dlouhý v dopise zaslaném členům Komory.
Jakub Procházka
