English version
Vyplývá to z konjunkturálního průzkumu, kterého se zúčastnilo 130 českých a německých podniků v tuzemsku. Ankety německých zahraničních komor (v České republice jde o Česko-německou obchodní a průmyslovou komoru (ČNOPK), která paralelně probíhá v 16 zemích střední a východní Evropy, se každý rok v regionu účastní přes 1300 firem.
Digitální Estonsko je pro investory atraktivnější než průmyslové Česko
Státní správa je mimo jiné z důvodu nedostatečné digitalizace hodnocena nejhůře v mnohaleté historii průzkumu. První místo jako nejatraktivnější země pro investory ve střední a východní Evropě proto znovu nezískalo nejbohatší Česko (aktuálně druhé nejatraktivnější), ale progresivnější Estonsko. Trend, který začal již před krizí, pandemie dále umocnila.
Investoři dávají zřetelně najevo, že při výběru investiční lokality bude hrát stále větší roli digitalizace. Estonsko v současnosti nabízí více než 3000 veřejných digitálních služeb.
„Digitalizace je šancí, které by se Česko mělo chopit, aby díky své průmyslové kompetenci a rychlé digitalizaci a robotizaci znovu získalo první místo před Estonskem,“ říká výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer.
Výsledky konjunkturálního průzkumu
Optimismus roste
Jinak ale byli zástupci firem v průzkumu optimističtí. Pozitivní trend potvrzuje celá řada indikátorů.
Asi 55 % investorů letos počítá se zvýšením svého obratu, u exportu, investic a přijímání nových zaměstnanců počítá s růstem přibližně třetina podniků. Pokud nebereme v úvahu loňský propad, pohybují se tyto odhady na předkrizové úrovni.
Pandemie a s ní spojené vládní restrikce nicméně způsobily velké rozdíly mezi jednotlivými sektory. Každý pátý podnik hodnotí aktuální ekonomickou situaci jako „dobrou“, dvě třetiny těchto respondentů přitom zastupují průmyslové firmy. Pouze 15 % je ze sektoru služeb, konkrétně zejména poskytovatelů služeb pro podniky (IT, poradenství, logistika atd.).
Tlak na zvyšování mezd klesá
Rozdíly v jednotlivých oborech se odrážejí i v plánovaném zvyšování platů. Se zvýšením až o 8 % počítá výrazně více společností ze zpracovatelského průmyslu než ze sektoru služeb.
Celkově se však (v porovnáním se strmými nárůsty v roce 2018 a 2019) tlak na zvyšování mezd kvůli pandemii vytratil. Drtivá většina podniků (87 %) nepočítá s žádným nebo jen s malým až mírným růstem platů. To je ale podle ČNOPK pro firmy jen krátký oddechový čas. Platy začnou znovu významněji růst s restartem ekonomiky.
Podnikatelům totiž – bez ohledu na pandemii – chybí kvalifikovaná pracovní síla. Zástupci firem si nadále stěžují na značný nedostatek odborných pracovníků, který se bude v průběhu roku stupňovat, a to právě proto, že každý druhý podnik pohlíží na vývoj vlastního byznysu v letošním roce pozitivně.
Nedostatek odborných pracovníků považuje většina investorů (cca 60 %) za největší riziko pro své podnikání v příštích dvanácti měsících. Vzhledem ke zkušenostem, které firmy nasbíraly během lockdownu, vidí více než polovina dotázaných (53 %) velké riziko také v poklesu poptávky a 34 % v hospodářsko-politických rámcových podmínkách.
Průzkum ČNOPK: Tři čtvrtiny firem nabízejí pomoc při očkovací kampani
Podmínky pro podnikání: Propad „politické stability“
Ve skupině s top 5 podmínkami pro podnikání došlo k přesunům v pořadí jednotlivých kritérií. Dlouho přetrvávajícími pozitivy jsou vedle členství v EU především „produktivita a motivace zaměstnanců“ (přesun z 5. na 2. místo), „kvalita a dostupnost lokálních dodavatelů“ (3. místo) a akademické vzdělání (5. místo).
Platební morálka v důsledku krize poklesla z druhého místa na čtvrté, kvůli zpomalení růstu mezd nejsou již tak negativně vnímány mzdové náklady (posun z 13. na 7. místo).
Neslavné poslední místo z 21 kritérií již několik let zaujímá výše zmíněná „dostupnost kvalifikovaných pracovních sil“. Dramatický propad mezi kritérii pro podnikání zaznamenaly v roce 2021 „politická a sociální stabilita“ (z 8. na 17. místo) a „státní správa“ (z 15. na 19. místo), což jsou varovné signály pro politiku.
Investoři v konjunkturálním průzkumu dávají zřetelně najevo, že při výběru investiční lokality bude hrát stále větší roli digitalizace. Zatímco analogová státní správa v Česku je hodnocena stále hůře, Estonsko nabízí více než 3000 veřejných digitálních služeb. Tato pobaltská země tak opět porazila Českou republiku v boji o první místo v žebříčku atraktivity investorů ve střední a východní Evropě. Trend, který započal již před krizí, pandemie dále umocnila.
Šance v nearshoringu – „Zpátky do Evropy“
Plánují firmy v dohledné době nahradit nebo doplnit stávající dodavatele? Asi třetina podniků odpověděla „možná“ a 13 procent dokonce „velmi pravděpodobně“.
Firmy chtějí hledat nové dodavatele zejména v Evropské unie, konkrétně ve střední a východní Evropě (65 %), západní Evropě (43 %) a Německu (43 %). Unie tak má velký náskok před Asií (24 %) a ostatními evropskými zeměmi mimo EU (19 %).
Redakčně upravená tisková zpráva ČNOPK
