Firmy mnohdy netuší, že mají exportní potenciál



Jejich úspěch je samozřejmě navázán zejména na dodavatelský řetězec v automobilovém průmyslu, ale významný růst pozoruji také u zdravotnických dodávek. Rád bych rovněž poznamenal, že úspěch těchto firem považuji za důležitý i z hlediska odbytových rizik v podnicích.

Takže pokud jde o budoucnost sektoru, na základě dlouhodobého trendu si troufnu říci, že ji vidím optimisticky. V této souvislosti je třeba zmínit marketingové a distribuční možnosti těchto dvou sektorů a zde nesmíme pominout dva veletrhy v sousedním Německu, což jsou Fakuma a  K-messe.

Pro úspěch v zahraničí považuji účast na nich téměř za nezbytnou. Jsem rád, že počet firem, které se jich účastní a které tam doprovází agentura CzechTrade, roste.

Zjednodušujeme přístup ke státní podpoře

Neexistuje žádný „produkt“ státní podpory, který by byl plastikářským a gumárenským firmám přímo šitý na míru. Zároveň bych ale rád zdůraznil, že jsme na tomto poli učinili velký krok vpřed. V loňském roce jsme totiž významně zlevnili a zjednodušili přístup všech sektorů průmyslu ke kompletní škále služeb v oblasti státní podpory vývozu.

Například jsme usnadnili přístup k jednotlivým poskytovatelům služeb státu. Zatímco dříve, a dlužno dodat, že oprávněně, se firmy nedokázaly zorientovat a rozhodnout, jestli mají jít pro radu na Ministerstvo zahraničních věcí, na CzechTrade či na CzechInvest, dnes to mají díky Klientskému centru pro export, které jsme otevřeli v loňském roce, výrazně snazší.

Mohou zde počítat s asistencí konzultantů agentury CzechTrade za přítomnosti ekonomických diplomatů a nemusí se zatěžovat dlouhým zvažováním, kdo by měl být jejich partnerem pro jednání. Dříve jsme se často setkávali s tím, že si zástupci firem vytipovali teritorium, o němž se domnívali, že je pro ně vhodné, a obrátili se na zastupitelský úřad v dané zemi.

Bylo to ovšem pro ně do jisté míry zdržení, protože velkou část potřebných informací mohli a mohou dostat doma. Právě již zmiňované klientské centrum je pro ně tím důležitým místem. Mohou ho navštívit osobně nebo svůj problém konzultovat telefonicky, popřípadě i písemně.

Klientské centrum funguje jako jakási vstupní brána. Poskytne podnikatelům informace nejen o tom, které teritorium je pro ně vhodné, ale i jakým způsobem postupovat, jak celou věc načasovat, kdo je může doprovodit, zda se chystá nějaká mise doprovázející ústavního činitele atd. Jsou to všechno záležitosti, které by si zejména malé a střední firmy měly v rámci dlouhodobého přístupu kultivování určitého teritoria hlídat.

Klientské centrum je i pro ty, kdo zatím váhají

Malé a střední podniky přitom nezdůrazňuji náhodou. Ze statistik exportu roste, v evropském měřítku stále vyváží pouze jedna ze čtyř. Podle mého názoru to ale není tím, že by podniky neměly kvalitní výrobky. Jsem přesvědčen, že jejich „vývozní kuráž“ zatím není dostatečně podporovaná.

Proto vítám možnost dát jim i  prostřednictvím Export Journalu vědět, aby neváhaly a obracely se na Klientské centrum pro export. A nejen ty, které jsou o svém exportním potenciálu přesvědčené, ale i ty, co zatím váhají. Celá řada z nich totiž ani netuší, že mají vývozní potenciál, a jsou uspokojeni výrobou pro tuzemský trh.

Stát jim přitom může pomoci třeba i s designem nebo s vývojem. A pokud s naší pomocí objeví tyto a další možnosti, pomůže jim to zvýšit také tuzemský odbyt. To všechno je může posunout dál, a získají-li pak větší odbytiště třeba v rámci evropského vnitřního trhu, přinese to pochopitelně rostoucí prosperitu jim i nám všem.

Měníme koncepci podpory vývozu

Považuji za důležité v této souvislosti upozornit na to, že koncepce státní podpory exportu v  současnosti prochází změnami. Už nějakou dobu se ve spolupráci s reprezentanty firem snažíme posunout její vnímání tak, aby dávala smysl a byla flexibilní.

Jde o to, aby její pojetí nebránilo možnosti pružně reagovat na změny na trzích. A teritoriální přístup, který doposud hrál ve státní podpoře exportérů prim, je z hlediska zmíněné flexibility, ale i diplomatického přístupu těžkopádný. Lze to doložit příklady zemí, jako jsou Irák či Ukrajina, které figurovaly v seznamech prioritních teritorií.

Stanovovat priority v rámci teritoriálního přístupu na základě tvrdých dat je totiž dost obtížné. Tato data se navíc v prostoru a čase mění, takže se snadno může stát, že ve chvíli, kdy konečně připravíme a zveřejníme seznam preferovaných teritorií, možná zjistíme, že už nás doba předběhla.

V současnosti proto neustále narůstá význam sektorového přístupu. Ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí připravujeme tzv. mapu oborových příležitostí, která nám umožní definovat klíčové trhy právě pomocí existujících příležitostí v jednotlivých oborech.

Mapu oborových příležitostí jsme s kolegy z Ministerstva zahraničních věcí představili již koncem minulého roku, dále ji zpřesňujeme a koncem března chceme spustit její elektronickou verzi.

Firmám i malým a středním podnikům přináší obrovskou výhodu v tom, že si podle tarifu zvolené komodity mohou najít země s obchodním potenciálem, o kterých pak mohou na základě vlastních kapacit začít uvažovat. Teritoriálního pohledu se ale nevzdáváme.

Jak jsme si odsouhlasili se členy řídicího výboru pro implementaci exportní strategie, je pro nás stále důležité stanovovat klíčová teritoria.

Díky informacím o našem potenciálu a kapacitách v různých oborech jsme schopni vyjít třeba z  mezinárodní klasifikace zboží (HS4) a vytvořit seznam komodit, sektorů a oborů, které mají v tuto chvíli uplatnění v určitých teritoriích. Půjde tedy o všechny země a oblasti, v nichž jsme schopni uplatnit své výrobky a služby a kam můžeme české firmy doprovodit a účelně jim otvírat dveře.

Převzato z Export Journal
Autor: Vladimír Bärtl